Společně se podíváme na to, co přinesla Opera devítka aneb třetí nejpopulárnější browser.
23.8.2006 06:00 | Radim Kolář | přečteno 14861×
Opera devítka vyšla ve srovnání s osmičkou poměrně v tichosti. Oslavné párty skalních příznivců Opery po celém světě se sice konaly, ale CEO Opery tentokrát z Norska do USA neplaval. Je to docela škoda, neboť devítka je narozdíl od osmičky rozhodně revoluční verze. Za zmínku stojí ještě verze 8.5, která kromě opravy chyb přinesla odstranění reklamního banneru i v neregistrovaných verzích. Opera byla totiž dříve AdWare.
Narozdíl od ostatních prohlížečů, narůstajících s každou další verzí, Opera zůstala pořád malým a rychlým prohlížečem. Rychlost neudiví zdaleka tak, jako velikost. Na jednu disketu se sice už nevejde, ale ruku na srdce, kdy jste naposledy použili disketu? Opera 9 je pro Windows verzi velká pouhých 4.6 MB. Tzv. mezinárodní verze je o 1.5 MB větší, ale obsahuje kompletní lokalizaci Opery do češtiny a to včetně nápovědy. Unixové verze jsou vydávány pouze v mezinárodním balení.
Za zmínku stojí vynikající podpora rozličných distribucí Linuxu. U každé z podporovaných distribucí najdete balíčky pro zhruba 3-5 posledních verzí dané podporované distribuce, což dohromady čítá zhruba 50 balíčků. Zde je hezky vidět to, co nemají distributoři komerčních produktů rádi - nutnost podporovat X distribucí v Y verzích. Osobně bych velmi rád viděl, aby se už konečně jedné z distribucí podařilo získat majoritní podíl na trhu. Velkou nadějí je v současné době K/Ubuntu Linux, který je podle distrowatch.com první s téměř 100% náskokem, což dokládají i přístupové statistiky z mého www serveru.
Java applety jsou podporovány s využitím v systému nainstalované Javy J2SE. Doba kdy si každý prohlížeč udržoval svůj port Javy naštěstí už minula. Pro kontrolu pravopisu v Opeře je použit program Gnu Aspell, který je třeba doinstalovat samostatně. Ve Windows je to trochu problém vyžadující ruční zákrok, ale v prostředí OS Linux je to velmi snadné - stačí jen použít některý z grafických správců balíčků. Na tomto jednoduchém příkladě je vidět, že pokud se týká instalace/aktualizace softwaru, tak Linux již dávno Windows na tomto poli předstihl.
Mezi největší lákadla verze 9 rozhodně patří vestavěný BitTorrent klient. Zamýšlená podpora BitTorrenta byla oznámena po vyjití verze 8.0 a tak uživatelé zcela logicky očekávali začlenění BitTorrentu do verze 8.5. Mě osobně nepodpora BT ve verzi 8.5 zklamala tak, že jsem se 8.5 ani nenamáhal nainstalovat.
Podpora BT dopadla podle očekávání. Nikdo od Opery nečekal High-Tech podporu různých BT rozšíření, ale jednoduchého klienta pro skupinu uživatelů, kteří si potřebují čas od času něco z BT stáhnout a nechtějí si kvůli tomu instalovat externí program. Toto se povedlo na výbornou - uživatelé jsou dokonce i upozorněni při startu downloadu, že jejich data budou sdílena, přičemž mají možnost i nesouhlasit.
Ihned oceníte další novou vlastnost - Widgety (pomůcky). Widgety se podobají rozšířením pro prohlížeč Firefox. Narozdíl od nich se snadněji programují a běží vždy mimo okno prohlížeče. Nemají zdaleka takové možnosti v modifikaci prohlížeče jako rozšíření pro Firefox, ale i tak velmi výrazně zvyšují užitnou hodnotu prohlížeče. V současné době je k dispozici okolo 420 Widgetů z mnoha odvětví (vyhledávače, hry, mini aplikace, web kamery, počasí, ... ).
Další velkou inovací je blokování reklam skrývající se pod politicky korektním označením "Blokování Obsahu". Opera není historicky prvním prohlížečem, který se odhodlal k tomuto odvážnému činu a zahrnul tuto funkci do standardní výbavy, ale i tak jistě mezi vývojáři Opery zazněly hlasy: ''Když to tam dáme, začnou servery blokovat náš prohlížeč."
S touto funkcí jsme se mohli poprvé setkat u Mozilly a obsahuje ji i její nástupce SeaMonkey, který se mně osobně líbí víc než Firefox. Po kliknutí pravým tlačítkem na obrázek lze zvolit blokování všech obrázků z tohoto serveru. Tvůrci Mozilly si totiž všimli, že většina webů má na posílání bannerů vyhrazen zvláštní server.
V Opeře se tato funkce používá ještě snadněji než v Mozille. Po jejím vyvolání se přepneme do jakéhosi učícího režimu, kde stačí pouze myší označit nežádoucí objekty na stránce, což způsobí blokaci objektů s adresou podobnou námi označenému vzorku. Opera blokuje narozdíl od Mozilly ne podle serverů, ale podle adresářů. Ruční doladění blokace je možné, ale není téměř nikdy zapotřebí.
Pokud vás reklamy při čtení stránek ruší, nová Opera vás jich zbaví. Docela by bylo zajímavé zjistit kolik procent uživatelů Opery tuto funkci opravdu využívá.Podobná anketa proběhla u uživatelů Firefox a bylo zjištěno, že blokování reklam pomocí rozšíření AdBlock používá jen velmi malá část uživatelů.
Kromě web prohlížeče obsahuje Opera i vcelku použitelnou RSS čtečku, tradičního poštovního klienta s nepříliš kvalitním spam filtrem, velmi jednoduchý download manager a nepříliš kvalitního IRC klienta.
To, co zajímá uživatele nejvíce, nejsou ani tak funkce, jako spíš to, zda budou jejich oblíbené stránky v tomto prohlížeči funkční. Opera 9 je v tomto směru výrazně lepší než Opera 8. Velké množství stránek, které s osmičkou nepracovaly se zobrazují v devítce bez problémů i když pokud jde o kompatibilitu s existujícími stránkami (kompatibilita s W3C standardy je velmi dobrá), prohlížeče založené na jádru Gecko jsou stále lepší. Je to dáno taky tím, že podíl Opery na trhu je vzhledem k Firefoxu zhruba třetinový.
Opera 9 se rozhodně povedla, nové funkce uživatele potěší, widgety prohlížeč značně oživí, lokalizace do češtiny je zdařilá a kompatibilita s W3C je výborná. Pokud dostatečně vzroste uživatelská základna ze současných zhruba 12 procent tak z mnoha webů jistě zmizí upozornění o nepodporovaném prohlížeči.