Nové distribuce

Jedním z velmi očekávaných příspěvků do distribucí bylo Freespire, které by mělo být v podobném postavení, vůči Linspire, jako je Fedora Core vůči Red Hatu. Pro ty méně informované, jedná se o další distribuci, která je forkovaným Debianem, používá systém C'N'R pro distribuci balíků. Po nainstalování této distribuce získáte Linuxový systém, který obsahuje jádro 2.6.14, KDE 3.3.2, OpenOffice.org 2.0.1 a potřebné ovladače pro grafické karty a kodeky pro přehrávání multimediálního obsahu. Podle prvních recenzí se zdá, že se jedná o velice podařenou distribuci.

Ark Linux 2006.1 patří mezi povedenější distribuce, používající RPM balíčky, které se spravují aptem. Názory na tuto distribuci jsou trochu rozporuplné, od veliké chvály, až po ty, které používání této distribuce hodnotí jako kaskadérství hraničící s hrou o vlastní duševní zdraví. Pokud nebudete potřebovat podporu češtiny, například na serveru, je instalace velmi jednoduchá, ovšem pro podporu národních jazyků budete muset vyvinout trochu větší úsilí, než v případě většiny dalších distribucí. A co instalací získáte? Nové KDE 3.5.4, jádro 2.6.18rc2 (sice trochu odvážné, použít rc verzi, nicméně podle recenzí stabilní) a například poslední OpenOffice.org 2.0.3. Mnoho software je v pre a rc verzích, ale vše by mělo být odladěno tak, že je instalace stabilní.

BLAG Linux And GNU 50001, je méně známým forkem Fedora Core 5. Vejde se na jediné CD, díky čemuž by mohla spousta lidí očekávat poměrně malou funkčnost a malý záběr nabízeného software. Není třeba se ničeho bát, jedná se o vskutku plnohodnotnou distribuci, která ihned obsahuje balíky z Extras, FreshRPMS, Dries a ATrpms, podporující ihned po instalaci přehrávání mp3, divx, podporu p2p sítí a mnoho dalšího software, který je v jiných distribucích zapotřebí instalovat, z legislativních důvodů, dodatečně. Mimo jiné jsou do této distribuce zahrnuty aktualizace FC5, které byly v době sestavení a vydání k dispozici. Pokud je Gnome vaším preferovaným desktopem, pravděpodobně v BLAGu najdete distribuci, která bude plně vyhovující, byť je v defaultní instalaci orientována převážně na běžného uživatele a ne na vývojáře.

Jedním z míst, kde je Linux, či BSD, často využíván a nasazován je provoz routeru a firewallu, který díky nízké náročnosti umožňuje použít staré počítače, které ještě na tento úkol postačují. Firewall/router můžete udělat z téměř libovolné distribuce, ale mnohem jednodušší a spolehlivější je použít distribuci, která je pro takovýto účel přímo vyvinuta. Přesně takovou je IPCop, aktuálně ve verzi 1.4.11, který obsahuje opravdu jen to nejnutnější pro funkčnost firewallu. Pro méně zkušené uživatele nebo ty, kteří si nechtějí pamatovat velké množství parametrů pro nastavení, má IPCop velmi kvalitní webové rozhraní.

Jedním z velmi zajímavých projektů je metadistribuce T2, v aktuální verzi 6.0, která není distribucí jako takovou, ale umožní vám sestavit si vlastní systém přesně na míru. Podporuje hlavní hardwarové platformy (x86, h86-64, Alpha, PowerPC, ARM, MIPS, …) a byť je zatím podporované vytvoření pouze linuxového systému, do budoucna by měl umět sestavil Minix, Hurd, *BSD, či OpenDarwin. Pokud si pamatujete distribuci ROCK Linux, je tento projekt jeho mnohem lépe organizovaným forkem. Pokud máte dostatek odvahy, můžete takto získat velmi přesně odladěný systém, ať v podobě desktopu, serveru, či liveCD.

QiLinux 2.0 je další distribuce používající balíčkovací systém rpm, je orientována především na začínající uživatele a měla by být snadno instalovatelná. Po delší době se blíží vydání nového Slackware Linuxu, který vyšel ve verzi 11.0 RC3. Sourozencem, byť neoficiálním, Slackware pro 64 bitovou x86 platformu je Slamd64, který je dobře synchronizovaný s klasickým Slackware Patricka Volkerdinga a vyšel ve verzi Slamd64 11.0RC1. VLOS 1.3 je ve verzi beta 2, což také značí blížící se finální vydání. Od vydání poslední verze Ubuntu uběhly zhruba 2 měsíce a na světě je další vydání 6.06.1, které obsahuje opravy cca 300 chyb. A nakonec bude potěšena veliká komunita uživatelů Fedora Core, kteří mají odvahu testovat a mohou pomoci vývoji FC6, jelikož mají k dispozici 2. testovací verzi této oblíbené distribuce.

Něco pro zábavu

D2X-XL je OpenGL verzí hry Descent 2, která je vyvíjena a šířena pod GPL licencí. Hra patří do kategorie fps, nabízí kvalitní grafiku a velmi dobrou hratelnost. Pro ty, kteří nepamatují původního Descenta jen připomenu, že se jedná o klasickou střílečku, jakou byl například Doom, ale s mnohem lepšími možnostmi pohybu. Hra využívá možností akcelerace před OpenGL, ale funkčnost tohoto rozhraní je volána přes knihovnu SDL, kterou budete potřebovat nejméně ve verzi 1.2.10.

Pokud jste podobně jako O.K. :-) fanda autíček a závodění, bude pro vás velmi zajímavá hra ManiaDrive, aktuálně ve verzi 1.2. Čeká vás stažení téměř 60MB dat, ale odměnou vám bude kvalitně zpracovaná fyzika auta, možnost hrát po lokální síti i internetu a například editor tratí. V připravených tratích jsou jak některé okruhy, které lze nazvat akrobatickými a bude potřeba v některých místech hodně přesnosti, abyste je projeli, tak například trať, na které se jezdí Velká cena Monaka v F1 (a dalších doprovodných závodech víkendu). ManiaDrive rozhodně nepatří mezi snadné hry a použití volantu velice doporučuji. Doporučuji si napřed jízdu natrénovat.

Pamatujete hru Stunts z éry MS-DOSu? Jednalo se o závody autíček na trati, která byla opravdu akrobatická, dnes se již jedná o abandonware. Reinkarnace této hry je Ultimate Stunts, který je aktivně vyvíjen a současná verze nese číslo 0.6.2. Hra bude vyžadovat knihovny především OpenGL a SDL, ale i několik dalších, jak se dočtete na patřičné stránce. Zazávodit si můžete i přes internet. Protože od počátku 90. let značně vzrostl výkon počítačů a grafických procesorů, je hra na mnohem vyšší technické úrovni, než její předchůdce.

K zábavě a volnému času patří i přehrávání filmů, případně jejich grabování z DVD, k čemuž je určen i XviD kodek, který se posledními několika opravami dostal do verze 1.1.0, která kromě několika oprav přináší podporu pro platformy PowerPC a x86-64. Pokud aktivně fotografujete a občas se dostanete do situace, kdy potřebujete opravdu kvalitní záznam vhodný k profesionálnímu zpracování, jistě jste se setkali s formátem RAW (ať už mají soubory od různých výrobců fotoaparátů různé koncovky). Většina linuxových programů pro zpracování fotografií tento formát sama o sobě neumí, ale je možné použít UFRaw, aktuálně ve verzi 0.9, jako samostatný konvertor, ať již samostatně, nebo jako plugin pro Gimp.

Něco pro práci

Nadílka software, co se týče vývojových prostředí je za poslední měsíc velice bohatá. PyPE 2.6.2 je editor, který si oblíbí pythonýři, malý, rychlý s dobrým zvýrazňováním syntaxe. Dalším editorem, který by mohl zajímat poměrně dost programátorů je XML Copy Editor 1.0.6.5, který je velmi přehledným a intuitivním nástrojem pro práci s XML soubory, které umí parsovat, kontrolovat správnost syntaxe a třeba i zvýražnovat syntaxi. Protože se ukázalo jako velmi praktické používat tento formát pro výměnu dat, nebo ukládání konfigurace programů, je kvalitní editor velmi potřebný. K programátorským editorům bych přiřadil i hexa editor Bless, který je psán v mono/GTK#. Splňuje co je očekáváno a má logické ovládání a rychlou odezvu.

Zajímavou pomůckou pro vývojáře, případně pro správce serverů, kteří nepotřebují u některých serverů mít nonstop provoz, ale mohou je na noc uspat, je nový program ACPI wakeup tool, který vyšel ve verzi 1.0. Tomuto programu lze nastavit čas, kdy má server probouzet k činnosti a na stránkách naleznete i způsob, jak načasovat jeho uspávání v určitou dobu. S neustále rostoucími cenami za energie se takovýto software bude hodit mnoha vývojářským firmám :-).

Poměrně málo známým produktem pro správu zdrojových kódů je Bazaar Version Control, zejména ve srovnání s git, subversion, či cvs. Je to jeden z produktů, který je sponzorovaný Canonical Ltd., což je firma, která stojí i za distribucí Ubuntu. Je napsán v jazyce Python a je dalším z produktů, které ukazují sílu tohoto jazyka. Ne každý je ale příznivcem příkazové řádky, byť Bazaar-VCS má opravdu málo příkazů, a přesně pro tyto lidi je určené gui Olive, které je psáno v Pythonu s využitím GTK. Pokud zvažujete nasazení systému pro správu zdrojových kódů, zahrňte do těchto úvah i Bazaar, jedná se o velmi zajímavou variantu.

Několik softwarových novinek, nových verzí, se odehrálo u KDE a jeho aplikaci. KDE 3.5.4, které neobsahuje žádné opravy, leč byly přidány a upraveny lokalizace. S KDE souvisí i nástroj pro jeho aktualizaci Konstruct, který v aktuální verzi 20060804 nainstaluje nejen KDE 3.5.4, ale volitelně i KOffice 1.5.2, nebo aktuální KDevelop. Mezi uživateli KDE je i řada poměrně málo zkušených lidí, kteří ocení nástroje pro nastavení systému, jedním z takových, poměrně nových, je kX Generator, aktuálně ve verzi 0.3.2, sloužící k uživatelsky příjemnému nastavení parametrů vašeho X.org serveru, uložených v xorg.conf. Novým softwarem pro KDE je rozhraní pro Wine, Kwine, který je zatím v nízkých verzích, ale funkční. Trochu v ústraní stojí program knoda, ve srovnání s Kexi, který je příjemným grafickým administrátorem databází a díky knihovnám umí spolupracovat se širokým spektrem db serverů. Na rozdíl od Kexi se neetabluje jako potenciální nástupce MS Accessu. Řada lidí přecházejících z MS Windows XP je zvyklá, že přímo z prostředí průzkumníka může vypalovat soubory, pro KDE je takovým průzkumníkem Konqueror a velmi komfortní podporu vypalování mu přidáte pomocí Konqueror Burning Sidebar 1.0, k instalaci a běhu budete potřebovat knihovny K3B, cdrecord, mkisofs a dvd+rw-tools.