I v dnešním díle softwarových novinek Vás informujeme o přídělu distribucí a software ze všemožných oblastí, který vyšel od posledního dílu.
7.6.2007 06:00 | MaReK Olšavský | přečteno 14131×
Jak je v tomto seriálu vcelku obvyklé, první novinka nebude ze světa Linuxu, ale jiného svobodného unixového systému, tentokráte OpenSolarisu. Vyšly hned dvě různé distribuce tohoto systému. Jedním z nich je Nexenta OS Alpha 7, který bude velmi blízký uživatelům Debian GNU/Linuxu a jeho forků. Vzhled je velmi podobný klasickému Ubuntu. Drtivá většina běžných uživatelů GNU/Linuxu v podstatě nemůže poznat rozdíl, jestli pracují v Linuxu, nebo Solarisu, protože rozdíly jsou jen na té nejnižší úrovni. Druhou distribucí OpenSolarisu je BeleniX 0.6, který je vyvíjen přímo v SUN Microsystems. Mimo jiné budete moci využívat možností správce Compiz. Při nasazení na pracovní stanice bude ve většině případů OpenSolaris mnohem stabilnější volbou, než GNU/Linux.
Pravděpodobně nejvíce očekávanou distribucí posledních týdnů byla Fedora 7, která se již nedělí na větve Core a Extras, ale tyto větve jsou sloučeny do jediného repozitáře, což by mělo výrazně urychlit YUM. Nově je Fedora distribuována v podobě LiveDVD (na CD se již software nevešel), ze kterého lze systém nainstalovat, ve dvou verzích s Gnome 2.18.2, či KDE 3.5.6. Odpadl klasický set několika instalačních CD, ale zůstalo minimalní CD pro síťovou instalaci. Celý seznam novinek této, RED Hatem zastřešené, komunitní distribuce najdete na stránkách projektu.
Rodina distribucí Ubuntu se stala velmi oblíbeným základem pro nové a nové odvozeniny. Ubuntu Studio 7.04 přináší doplnění o nástroje pro práci s multimédii, čímž usnadňuje používání Ubuntu Linuxu pro umělecky kreativní uživatele. Tyto nástroje lze pochopitelně nainstalovat do normálního Ubuntu z repozitářů, ale zde dostanete vše na jednom médiu. Pioneer Stagecoach a Pioneer Linux 2.1 je odvozenou distribucí od Kubuntu, dodávanou ve dvou verzích, ke stažení zdarma, nebo k zakoupení, přičemž ta placená verze obsahuje CrossOver Office a technickou podporu. Poslední aktuální a kontroverzní odvozeninou je Ubuntu Christian Edition 3.2, která přidává do standardní instalace software pro studium Bible a možnost ochrany dětí před nevhodným obsahem na internetu a nevhodnými hrami. V neposlední řadě nesmíme zapomenout na Linux Mint 3.0, který je uparený, aby přinesl kompletní pluginy pro prohlížeč, AV kodeky a Javu.
Slackware není často využívaným základem pro nové distribuce, ale VectorLinux, který vyšel ve verzi 5.8 SOHO a 5.8 LiveCD patří k těm nejuznávanějším. Jeho vývoj se řídí stejným pravidlem, jako v případě Zenwalku, udělat distribuci pokud možno co nejmenší, nejjednodušší a nejrychlejší pro uživatele. Podle recenzí se to daří.
PCLinuxOS byl původně jen vylepšením Mandrake Linuxu, ale v roce 2003 se přeměnil na samostatnou distribuci, která vycházela z někdejšího Mandrake Linuxu 9.2. Aktuální verze, PCLinuxOS 2007, je první, která byla prohlášená za stabilní. Distribuce je šířena jako LiveCD s příjemným instalátorem. Orientována je převážně na desktopové uživatele a v repozitářích je přes 5 000 dalších balíků, které se instalují nástroji apt-get/synaptic, jenž jsou známé především Debianistům. Příznivci v ČR/SR mají nyní své stránky na adrese www.pclinuxos.cz.
Ve zkratce: MCNLive „Toronto“ je LiveCD Mandrivy vyvíjené Nizozemským Mandriva klubem. Vyšel Arch Linux 2007-05, který je vyzdvihován pro svou rychlost a systém rolling updates. Puppy Linux, minimalistické LiveCD, které si umí uživatelovo nastavení zapisovat na CD-R/RW, se dočkal verze 2.16. Puppy Linux je základem pro distribuci Grafpup 2.00, určenou převážně grafikům.
U programu eSpeak, který vyšel ve verzi 1.25, se dá váhat, jestli patří mezi pogramy pro práci, například pomůže slabě vidícím, nebo mezi programy pro zábavu. ESpeak je kompaktní hlasová čtečka textu, která, mimo očekávanou angličtinu, zvládá i češtinu a slovenčinu. Software není úplným nováčkem na poli, jeho vývoj začal v roce 1995 na počítačích Acorn. Provozovat jej můžete nejen na Linuxu, ale i na MS Windows.
Na poli virtualizace se postupně etabluje nový hráč VirtualBox, jenž dospěl do verze 1.3.8. VirtualBox je nabízen ve dvou verzích, Open Source a s uzavřenými zdrojovými kódy, která navíc podporuje USB, RDP, či sdílené adresáře. Na stránkách je možné stáhnout instalaci pro významnější distribuce a například Automatix jej umí doplnit do distribucí založených na Debianu. Výkonově je na tom mnohem lépe, než Qemu a známí hráči na poli virtualizace, vmWare a XenSource, získávají velmi zajímavého protivníka.
Software, který významně pomáhá vývojářů, zejména teamům pracujícím na oss, s hlášením a sledováním chyb Bugzilla byl vydán ve verzi 3.0. Bugzillu používají například vývojáři Mozilly, Linuxového jádra, KDE, Gnome, Apache, Ximianu, NASA,… Vylepšena byla rychlost práce s databází, zvýšena bezpečnost, pamatuje si předchozí vyhledávání uživatele a mnoho dalšího. Pro její provoz budete potřebovat Perl, MySQL a HTTP server.
Bram Moolenaar vydal vim 7.1. Editor, jehož vývoj byl započat ještě na počítači Commodore Amiga a který je velmi mocný. Začínajícího uživatele nepochybně zmatou jeho dva módy, ale kdo si na něj zvykne a zvládne alespoň 1% jeho možností, nedá na něj dopustit. Opraveny byly chyby, které v předchozí verzi mohly působit pády a bezpečnostní problémy.
Firma Nero se pochopitelně snaží proniknout i na Linuxové desktopy se svým vypalovacím sofwarem. Aktuální verzí se stalo Nero Linux 3, které se prodává za příjemných US$ 25. Vypalovací program je psán v GTK+ a vypálíte v něm CD, DVD, ale i nové nosiče Blu–Ray a HD–DVD. Na stránkách jsou balíky deb i rpm pro 32 a 64 bitovou architekturu.
Pro tvůrce webů a SEO je vhodným nástrojem SEO SpyGlass 2.0.5 analýzou zpětných odkazů, které nevyhledává jen na Google, ale i na Yahoo!, či MSN. Aplikace je psána na Java platformě, nejedná se však o klasický FLOSS, ale o aplikaci, která je šířena jako freeware/shareware. Podle testů je pro amatérské tvůrce free edice dostatečná a profesionál si potřebných 90 US$ snadno vydělá.
Prostředí pro Pythonýry, kteří mají rádi KDE/QT aplikace, se dočkali finální verze editoru Eric 4. Mimo jiné toto skvělé IDE existuje i v české mutaci. Nabízí autokompletaci kódů, ladění scriptů v jazyce Ruby, …