Obsah čísla

• Úvodní rubriky
  • editorial
  • obsah
• Aktuality
  • Ubuntu
  • BSD
  • Gentoo
• Popis DVD
  • Ubuntu 7.10
  • Xandros Server 2.0
  • Bonusový software (na DVD Xandros):
    • KateOS 3.6
    • Bitdefender
• Pro začátečníky
  • Linux a internetové bankovnictví
• Pro programátory
  • Python — slovníky, n–tice a řetězec podrobněji (IV)
• Praxe
  • HotSanic — logování vytížení systému do grafů
  • Matematické výrazy v systému LaTeX
  • rTorrent — textový torrent klient
• Software
  • Hackování kernelu — klávesa Magic SysRq
• Distribuce
  • Damn Small Linux — vytvoření distribuce
• Řešení
  • IBM DB2 Express-C v Linuxu
  • Windows a Linux — pod jednou střechou
• Když tučňák vydělává
  • Jak jsem zavřel Okna
• Recenze
  • PC-BSD 1.4 da Vinci, jednoduché BSD do kanceláře
• Knihovna
  • Mistrovství v MySQL 5 — Kompletní průvodce webového vývojáře
  • Mandriva Linux 2007.1 Instalační a uživatelská příručka
• Fejeton: Zastaralí blázni…

Podrobněji k obsahu čísla

Výběr distribucí se redakci povedl, první DVD přináší rozsáhlou instalací Ubuntu 7.10, uživatel nebude potřebovat doinstalovávat mnoho programů z internetových zdrojů, ale bude z nich udržovat pouze aktualizace software. Na druhém DVD je hlavní distribucí Xandros Server 2, ale místo se našlo i pro povedený KateOS 3.6, který by mohl uspokojit především příznivce jednoduchého desktopu s přímočarou správou, a antimalware ochrana elektronické pošty BitDefender.

Ač mnohé banky oficiálně internetové bankovnictví nepodporují v systémech, jenž jsou konkurenty vůči majoritním MS Windows, není stav tak špatný, jak by se mohlo zdát. Jedná se o velmi citlivou záležitost a proto není divu, že banky si práci zjednodušují optimalizací pro majoritní prohlížeč, ale s měnícími se poměry na poli zastoupení prohlížečů se mění i preference bank. Problematice se věnuje první článek „Linux a internetové bankovnictví“, jehož autor mj. zkonstatoval, že přes oficiálně chybějící podporu lze většinou banku v prostředí GNU/Linuxu používat.

Seriál o jazyku Python pokračuje dílem „Python — slovníky, n–tice a řetězec podrobněji“ v němž se autor zaměřil na práci s vyjmenovanými typy, jejich vzájemnými převody a funkcemi pro práci s nimi. V tomto díle je vše ilustrováno na vytvoření velmi jednoduchého slovníku.

„HotSanic — lohování vytížení systému do grafů“ se věnuje instalaci, nastavení a používání programu HotSanic. Ve článku ukazuje autor jak sledovat zatížení a využití disků, sledovat síťový provoz a využití Apache serveru. Článek lze hodnotit pozitivně, obsahuje dostatek praktických ukázek pro ty, kteří tento nástroj neznají.

Jiří Rybička vydal další pokračování svého seriálu o LaTeXu, v němž poukazuje na možnosti sazby matematiky v tomto systému. Článek „Matematické výrazy v systému LaTeX“ názorně ukazuje místo ve kterém je TeX nejsilnější a zároveň je toto důvodem jeho vzniku. Vysoká kvalita článku není překvapením, protože se jedná o velmi zdatného popularizátora LaTeXu a aktivního autora.

Torrenty využívá téměř každý, kdo stahuje distribuce GNU/Linuxu, ale většina lidí se bojí příkazové řadky proto používají programy jako Azureus a pomíjejí menší klienty. Článek „rTorrent — textový torrent klient“ seznamuje své čtenáře s minimalistickým, ale plně funkčním řešením rTorrent a s nadstavbami nad tohoto povedeného klienta.

Víte k čemu se může hodit klávesa SysRq? Pokud máte v jádře povolenu funkčnost této klávesy můžete ji využít například pro zabití zablokované aplikace, nebo odpojení disků. V článku „Hackování kernelu — klávesa Magic SysRq“ se čtenář dozví, jak tuto klávesu začít využívat a jak na ni připojit potřebné akce. Článek je dost krátký a výstižný, ale popisované tématice věnovaný prostor dostačuje.

Distribuci Damn Small Linux jsme kdysi věnovali prostor i na našem portále, trochu jiný pohled na novou verzi je nabídnut v článku „Damn Small Linux — vytvoření distribuce“. Autor věnuje prostor nejen tomu co distribuce nabízí, ale i přizpůsobení distribuce vlastním požadavkům a uložení takto upravené distribuce na médium.

Uživatelé GNU/Linuxu, kteří se nezabývají správou databází, nebo vývojem, občas žijí v zajetí dojmu, že jediné databáze které lze provozovat na GNU/Linuxu jsou MySQL a PostgreSQL. S jistými omezeními lze bezplatně používat i komerční nástroje, jednomu z nich je věnován dosti podrobný článek „IBM DB2 Express-C v Linuxu“. Autor věnoval pozornost instalaci serveru, potřebným nástrojům, vytvoření uživatelů i databází a zálohování. IMB DB2 vypadá jako nástroj, který je vhodné využívat.

O soužití aplikací pro GNU/Linux a (majoritních) MS Windows je článek „Windows a Linux — pod jednou střechou“. V článku našly místo partie věnované přístupu na NTFS, Wine a nástroje pro jeho nastavení WineTools a Wine-Doors, CrossOver, virtualizaci (občas jiná možnost opravdu není, ale pro tuto už je nutné vlastnit legální kopii MS Windows) a vzdálenému přístupu přes VNC, Sambě i tisku.

Rozhovor s Tomášem Morkusem, který založil a vede společnost Intac s.r.o., jež se zabývá Linuxovými řešeními a nasazení Bynari, které nahrazuje Exchange server. Rozhovor by mohl být inspirací k podnikání s GNU/Linuxem, protože mimo jiné TM prozradil, jak budoval firmu na počátku.

PC-BSD jsme měli nedávno recenzované i našem portále a tomuto velmi zajímavému systému se věnuje autor článku „PC-BSD 1.4 da Vinci, jednoduché BSD do kanceláře“. BSD umí být uživatelsky příjemné stejně jako GNU/Linux, autor chtěl čtenáře seznámit s tímto velmi zajímavým systémem, který má co nabídnout.

Závěr

„Největší evropský magazín o GNU/Linuxu“ Linux+DVD je přesto dle mého názoru docela povedený časopis, který informuje o novinkách, ve článcích si téměř každý přijde na své a nejen pro lidi s pomalým připojením jsou přiložena dvě DVD. Jedinou drobnou vadou na kráse může být cena 249 Kč (399 Sk), která se bohužel musela zvýšit díky neustále rostoucím nákladům.

Časopis můžete získat v dobře zásobených stáncích nebo třeba v internetovém obchodě nakladatele.