Úvod
Firma Commodore patřila ve své době v 80-tých letech minulého století ke světové špičce ve výrobě domácích počítačů. Než se však dostala na přední příčky, vyráběla úspěšné elektronické kalkulačky a před tím psací stroje. Kolem firmy Commodore, a později i Atari, se točil jeden prozíravý muž. Je jím Jack Tramiel.
Historie Commodore - Jack Tramiel a počátky
Po 2. Světové Válce se mladý Jack Tramiel (narozen v Lodži v Polsku 13. prosince 1928) rozhodl odejít z Evropy, kde zažil mnoho útrap během věznění Nacisty v koncentračním táboře. V listopadu 1947 přijel do Spojených Států Amerických, kde záhy vstoupil do armády. Během služby ve Fort Dix, ukázal svůj talent při opravování různé vojenské techniky, zejména psacích strojů.
V roce 1953 (to už z armády odešel), pracoval jako opravář psacích strojů a přivydělával si jako řidič taxi. Brzy se však rozhodl jít vlastní podnikatelskou cestou, a tak koupil malý obchod v Bronxu, kde založil vlastní firmu na opravu kancelářských strojů Commodore Portable Typewriter.
Během roku 1955 Tramiel podepsal kontrakt na montáž a prodej psacích strojů s firmou z Československa (ČSSR). V té době však ČSSR byla součástí Varšavského Paktu (východní protiváha NATO iniciovaná Sovětským Svazem), která znamenala, že Československé psací stroje nemohly být importovány do USA přímo. Proto Tramiel ještě v témže roce založil v kanadském Torontu společnost Commodore Business Machines (CBM) s pomocí finančníka C. Powell Morgana (hlavou Atlantic Acceptance Company).
Ke konci 50-tých let však do USA vtrhly japonské psací stroje a mnoho amerických společností zkrachovalo. CBM se proto začala orientovat na účetní sčítací stroje a v roce 1962 vstoupila na New York-skou burzu pod názvem Commodore International Limited.
Psal se rok 1965 a Atlantic Acceptance Company zbankrotovala. C. Powell Morgan byl obviněn z porušení obchodních podmínek a nezákonné obchodní manipulace. Tramiel byl také vyšetřován, ale nebyl nikdy obviněn. Aby udržel upadající společnost nad vodou, prodal 17% podíl kanadskému podnikateli Irvingu Gouldovi za křeslo prezidenta společnosti a 400.000$.
Hlavní investor Gould rozhodl, že Tramiel odcestuje do Japonska, kde se bude učit konkurenci. Byla to právě tato cesta, kde se Tramiel poprvé setkal s elektronickou kalkulačkou. Správně usoudil, že obchod s mechanickými sčítacími stroji nemá budoucnost, a tak se vrátil s nápadem vyrábět a prodávat elektronické kalkulačky.
Commodore začala s prodejem prvního přístroje s Bowmar LED displejem a
čipem od Texas Instruments a brzy rozvinula výrobu. Setkala se s úspěchem
a v 70-tých letech se stala velice úspěšnou společností dodávající na trh
jak spotřební přístroje, tak kalkulačky vědecké a programovatelné.
V roce 1975 to byl však dodavatel komponent Texas Instruments, který se rozhodl vyrábět vlastní kalkulátory a zvedl cenu samotných čipů natolik, že byly skoro tak drahé, jako hotové kalkulačky. Upadající Commodore musel opět podpořit investor Gould, jehož finanční injekci chtěl Tramiel použít na odkoupení několika menších dodavatelů komponent, mezi něž pařila i MOS Technology.
Osobní počítače Commodore (1) - PET/CBM
MOS Technology v té době dokončovala čip 6502 a na něm postavený malý počítač KIM-1. Byl to první počítač zkompletovaný na jediné desce integrovaného obvodu. Měl 1152 bytů RAM (více než 1KB), jeho displej tvořilo šest 7-segmentových LED diod a klávesnice čítala 24 kláves. Šla k němu připojit i kazeto-pásková jednotka. Samotná firma se však potýkala s velice vážnými finančními problémy.
V listopadu 1976 Commodore koupil MOS Technology pod podmínkou, že její inženýr čipů Chuck Peddle se stane hlavním inženýrem Commodore. Původní MOS technologie se později proslavila jako MosTek. A byl to právě Chuck Peddle, který se stal hlavním aktérem při formování prvního osobního počítače Commodore.
Commodore PET 2001
Ještě v témže roce Peddleho navštívili mladí pánové Steve Jobs a Steve Wozniak, aby mu ukázali svůj prototyp počítače Apple II, který chtěli prodat Commodore. Jeho cena se však Tramielovi zdála velmi vysoká a tak dal Peddlemu za úkol, postavit něco podobného. Do začátku červnové výstavy Consumer Electronic Show 1977 zbývalo šest měsíců. Tým složený s Chucka Peddleho, Billa Seilera, a Johna Feaganse vzali KIM-1, dali ho do odolné krabice spolu s monitorem a kazeto-páskovou pamětí, a po menších úpravách vyrobili první all-in-one (vše-v-jednom) počítač, který byl nazván Commodore PET 2001 (PET = Personal Electronic Transactor).
Počítač měl mikroprocesor MOS6502 taktovaný na 1MHz, který řídil obraz, klávesnici, kazeto-páskovou paměť a další zařízení připojovaná přes několik rozšiřujících rozhraní. Velikost RAM byla dvojí a to buď 4KB (PET 2001-4) nebo 8KB (PET 2001-8) s možností jejího rozšíření a 18KB ROM, kde byl i BASIC verze 1.0. Jeho monochromatický (modrá a bílá) 9" monitor dokázal zobrazit 40x25 znaků (s rozlišováním malých a velkých písmen) a zobrazoval vynikající grafiku. Součástí klávesnice byla do té doby standardně nevídaná oddělená numerická část. Podle původního nápadu Steva Jobse a Steva Wozniaka obsahoval PET 2001 kazeto-páskovou paměť schopnou zapisovat data rychlostí 1500 baudů (1 baud = 1 znak za sekundu, nebo 1 pulz za sekundu), ale pro větší bezpečnost uložení byla data zdvojena, takže užitná rychlost činila 750 baudů. Základní deska počítače měla celkem 4 rozšiřující porty: jeden pro další paměť RAM, jeden pro druhou kazeto-páskovou paměť, jeden paralelní port a jeden IEEE-488 port.
Přestože byl PET 2001 úspěšný a jeho cena nepřevýšila skvělých 595$, prodejnost nebyla tak vysoká. V roce 1978 Commodore přestává dodávat 4KB verzi. Hodně zákazníků si také stěžovalo na malou klávesnici, která vypadala jako žvýkačkové bonbóny a byla jimi nazývána "chiclet keyboards" (u nás známá spíše z počítačů Sinclair ZX Spectrum, zvaných "gumák").
Commodore PET 2001-N/B a CBM 3000
A tak byl PET v roce 1979 inovován modely PET 2001-N a PET 2001-B, které měli kazeto-páskovou paměť zvlášť, takže zbylo větší místo pro klávesnici. Také RAM byla zvětšena a místo statické RAM (SRAM) byla použita dynamická RAM (DRAM). Počítač postavený na nové základní desce se vyráběl ve třech verzích: s 8KB RAM (PET 2001-N-8), 16KB RAM (PET 2001-N-16) a 32KB RAM (PET 2001-N-32). Tentokrát se prodejnost setkala s velkým úspěchem nejen v Americe, ale i v Evropě, kde se počítač prodával za dvojnásobek ceny pod označením CBM 3000 (CBM = Commodore Business Machines, verze CBM 3008 s 8KB RAM, CBM 3016 s 16KB RAM a CBM 3032 s 32KB RAM).
Commodore BASIC operační systém byl napsán Paulem Allenem a Billem Gatesem a licencován firmou Micro-Soft Corporation (později přejmenovanou na Microsoft Corporation). Commodore byla jediná firma v celé historii Microsoftu, které byla prodána licence softwaru bez ohledu na množství prodaných kopií. Takže Commodore od koupi první licence v roce 1976/77 nemusela Microsoftu platit ani o cent víc, když úspěšně prodávala miliony počítačů s různými verzemi BASICu od Micro-Softu.
Commodore PET 4000
Dalším následníkem PET 2001 byla série PET 4000 představená v roce 1980. Oproti svému předchůdci měla větší displej (12" monochromatický - černá a zelená) a BASIC verze 4.0 ve 20KB ROM spolu s operačním systémem, který uměl i diskové operace. Stejně jako PET 2001 i tento neměl žádný zvukový čip, ale pouze "beeper" (pípák). Prodávaly se verze PET 4008 s 8KB RAM, PET 4016 s 16KB RAM a PET 4032 s 32KB RAM.
Třiceti dvou kilobajtová verze byla nejprodávanější zejména ve školách. A to díky tomu, že její kovový kryt odolával i "velmi živým dětem". Další vynikající vlastností 4000-covky, port IEEE-488, mohl být používán jako lokální síť, ve které se sdílel přístup tiskáren a diskových jednotek (tehdy velmi drahých) pro celou třídu. S tímto počítačem Commodore rovněž představila i monitor strojového kódu. Ten však nerozpoznal assembler, takže programátoři museli zadávat instrukce ručně pomocí hexadecimálních číslic.
Kdysi dávno jsem viděl kanadský televizní film "Hide and Seek", kde si jednu z rolí zahrál právě Commodore PET 4000. Byl natočen podle knihy Thomase J. Ryana "The Adolescence of P-1" ( http://en.wikipedia.org/wiki/The_Adolescence_of_P-1 ) a měl premiéru ve stejném roce (1983), jako známý americký film "WarGames" (Hide and Seek je ale podle mne lepší). Příběh filmu (prosím neplést s dalšími stejnojmennými filmy) vypráví o mladém studentovy, který stvořil umělou inteligenci jménem "P-1". Šlo vlastně o počítačový virus, šířící se počítačovou sítí, který se při každém napadení vzdáleného počítače sám učil a zdokonaloval za jediným účelem: přežít a šířit se dál.
Commodore CBM 8000
V létě roku 1981 Commodore nabízí CBM 8032, následovník PET 4000. Jeho inovovaný grafický čip dokázal na 12" standardním monochromatickém monitoru zobrazit 80x25 znaků. To však s sebou přineslo i potíže s kompatibilitou programů, napsaných pro obrazovky 40x25 znaků. 32KB RAM osmitisícovky se dala rozšířit o dalších 64KB. Později Commodore toto rozšíření prováděla sama a na trh dodávala PET 8096. Počítač měl trochu jinou klávesnici než PET 4000, ale jinak se nelišil. Spolu s ní vydala Commodore nové periferie mezi které patřily tiskárna CBM 4022, postavená na základě úspěšné Epson MX-70, a dále disková jednotka CBM 4040 s DOS 2.1 a dvěma disky.
.
Commodore SP9000 (SuperPET) a CBM 8296
Poslední PET sérií byl SP9000 známý jako SuperPET. Jeho procesor MOS6502 doplňoval ještě další Motorola 6809 (šlo o světově první ko-procesorový počítač). Zkonstruovala ho University of Waterloo pro výuku programování a kromě standardního BASICu v4.0 byly v ROM ještě Waterloo MicroAPL, MicroCOBOL, MicroFORTRAN a MicroPascal. Zvlášť na disketách se dodával 6809 Assembler. Díky portu RS-232 mohl být používán jako terminál a často sloužil jako "remote development environment" (offline vývojářský počítač), kdy programátor na něm odladil svůj kód, aby ho později natáhl do ústředního počítače (mainframe).
Commodore se sice snažila ještě řadu PET inovovat pod jménem CBM-II a vydává řady B (B = Business) a P (P = Personal). Ty však nezaznamenaly výrazný úspěch. Jedním z počítačů řady B byl CBM 8296. Stroj vycházel ze CBM 8096, který se již prodával v inovované skříni (jež vyhrála mezinárodní cenu za průmyslový design a jejímž autorem je Ira Velinsky) s oddělenou klávesnicí (série známá také jako SK = "Separated Keyboard") a s monitorem, který se dal otáčet do stran. CBM 8296 měl však novou základní desku (mainboard) do níž bylo zabudované rozšíření paměti RAM o 64KB. Kromě CBM 8296 se vyráběla ještě verze se zabudovanou duální disketovou jednotkou, jež nesla označení CBM 8296-D.
Parametry modelů:
PET 2001:
- CPU: 6502, 1 MHz
- RAM: 4 nebo 8 KB
- ROM: 18 KB, včetně BASICu 1.0
- Video: samostatný TTL video obvod, 9" monochromatický monitor, 40×25 znaků na obrazovku
- Zvuk: žádný
- Porty: 2 MOS 6520 PIA, MOS 6522 VIA, 2 kazeto-pásková paměť (1 použit / 1 vzadu), 1 IEEE-488
- Poznámka: 69 kláves "chiclet keyboard" a zabudovaná kazeto-pásková paměť
PET 2001-N a 2001-B, CBM 3000:
- CPU: 6502, 1 MHz
- RAM: 8, 16, nebo 32 KB
- ROM: 20 KB, včetně BASICu 2.0
- Video: samostatný TTL video obvod, 9" monochromatický monitor, 40×25 znaků na obrazovku
- Zvuk: samostatný piezo "beeper" (pípák) (možnost použít externí speaker ovládaný prostřednictvím MOS 6522 CB2 zástrčky (pin))
- Porty: 2 MOS 6520 PIA, MOS 6522 VIA, 2 kazeto-pásková paměť (1 použit / 1 vzadu), 1 IEEE-488
- Poznámka: klávesnice normální velikosti, nemá zabudovanou kazeto-páskovou paměť
PET 4000:
- CPU: MOS 6502, 1 MHz
- RAM: 8, 16, nebo 32 KB
- ROM: 20KB, včetně BASICu 4.0
- Video: MOS 6545, 9" nebo 12" monochromatický monitor, 40×25 znaků na obrazovku
- Zvuk: samostatný piezo "beeper" (pípák)
- Porty: 2 MOS 6520 PIA, MOS 6522 VIA, 2 porty pro kazeto-páskovou paměť (1 vzadu), 1 IEEE-488
- Poznámka: jde vlastně o vylepšený PET 2001
CBM 8000:
- CPU: MOS 6502, 1 MHz
- RAM: 32 nebo 96 KB
- ROM: 20KB, včetně BASICu 4.0
- Video: MOS 6545, 12" monochromatický monitor, 80×25 znaků na obrazovku
- Zvuk: samostatný piezo "beeper" (pípák)
- Porty: 2 MOS 6520 PIA, MOS 6522 VIA, 2 porty pro kazeto-páskovou paměť (1 vzadu), 1 IEEE-488
- Poznámka: jde vlastně o PET 4000 se zobrazováním 80 znaků na řádek a trochu jinou klávesnicí s malou (11 kláves) numerickou částí
SuperPET 9000:
- CPU: MOS 6502 a Motorola 6809, 1 MHz
- RAM: 96 KB
- ROM: 48 KB, včetně BASICu 4.0 a dalších programovacích jazyků (Waterloo MicroAPL, MicroFORTRAN, MicroBASIC, MicroPascal, MicroCOBOL)
- Video: MOS 6545, 12" monochromatický monitor, 80×25 znaků na obrazovku
- Zvuk: samostatný piezo "beeper" (pípák) (možnost použít externí speaker ovládaný prostřednictvím MOS 6522 CB2 zástrčky (pin))
- Porty: MOS 6520 PIA, MOS 6522 VIA, MOS 6551 ACIA, 1 RS-232, 2 porty pro kazeto-páskovou paměť (1 vzadu), 1 IEEE-488
- Poznámky: vlastně jde o PET 8000 s větší ROM pro programovací jazyky, který měl také 3 znakové sady, a port RS-232 pro použití jako terminál
Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Jack_Tramiel
http://en.wikipedia.org/wiki/Commodore_International
http://www.commodore.ca/history/company/chronology_portcommodore.htm
http://en.wikipedia.org/wiki/KIM-1
http://en.wikipedia.org/wiki/Commodore_PET
http://en.wikipedia.org/wiki/CBM-II
http://www.commodore.ca/products/kim1/mos_kim1.htm
http://www.commodore.ca/products/pet/commodore_pet.htm
Zdroj: en.wikipedia.org, www.commodore.ca