Náš první "větší" program v PHP bude zobrazovat
na stránce kalendář. Vzhůru do boje!
25.6.2004 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 165858×
Dost bylo teorie. Pokud jste sledovali úvodní díly našeho PHP seriálu, pravděpodobně jste se těšili na nějaké příklady z praxe. Tady jeden bude - cílem je sestavit PHP skript, který pro daný měsíc a rok sestaví asi takhle vypadající kalendář:
| červenec 2004 | |||||
| Po | 5 | 12 | 19 | 26 | |
| Út | 6 | 13 | 20 | 27 | |
| St | 7 | 14 | 21 | 28 | |
| Čt | 1 | 8 | 15 | 22 | 29 |
| Pá | 2 | 9 | 16 | 23 | 30 |
| So | 3 | 10 | 17 | 24 | 31 |
| Ne | 4 | 11 | 18 | 25 | |
To může mít v reálu celou řadu solidních uplatnění, například na
domovské stránce naší komunitní WiFi sítě se používá podobná věc pro
zobrazní naplánováných akcí. Celkem dobrý zvyk je každý větší projekt
si nejdřív naplánovat; takže to pro účely našeho seriálu pojďme za
větší projekt považovat a...
Takováhle aplikace přímo volá po použití tabulek, jak vám asi
zanedlouho vysvětlí Pavel
Kácha v seriálu
o HTML (doplnění při korektuře - skutečně to
udělal). Při psaní vlastního kódu ale přijdeme na
některé
špeky.
Například nebudeme spoléhat na to, že server umí zkratky českých dnů v
týdnu (i když by po správném nastavení jistě mohl) a rovněž nebudeme
spoléhat na to, že server umí české názvy měsíců v roce. Místo toho
vytvoříme pole, která budou tyto zkratky obsahovat. Další problém bude
spočívat v tom, jak zjistit počet dní v daném měsíci, a to zejména
vezmeme-li v úvahu přechodné roky. Jiný "vážný problém" bude
zjistit, kterým dnem daný měsíc začíná. A ještě dvě věci: jak víte
(nebo se dozvíte při studiu HTML) tabulky jsou v HTML sestavovány po
řádcích a to nám zde moc nevyhovuje. My bychom je spíše potřebovali
sestavovat po sloupcích. Taky nebude k zahození ještě před vytvořením
tabulky zjistit, kolik sloupců bude mít - samotné dny mohou zabírat 4,
5 nebo i 6 sloupců a další sloupec bude na jejich názvy.
Ještě malá poznámka k rozsáhlejším programům v tomto seriálu: Cílem
zde uvedených příkladů není vytvořit "nejkratší možný" nebo
"nejrychleji běžící" PHP kód. Cílem je spíše ukázat co možná nejvíc
věcí, které jsme se naučili. Takže s tímto pohledem přisupujte i k
následujícímu
příkladu.
Abychom splnili nepříjemnou povinnost nějak se vypořádat s přechodnými roky a zároveň si ilustrovali jednu oblíbenou začátečnickou chybu, zkusme nejprve sestavit funkci vracející TRUE v případě, že zadaný rok je přechodný (to je každý rok dělitelný čtyřmi kromě (let dělitelných stem ale ne let dělitelných 400)). Neboli, rok 1900 přechodný nebyl, ale rok 2000 ano. Možná budete chtít napsat něco masochistického ve smyslu:
<?
function JePrechodny($rok)
{
return(($rok%4==0) && ($rok%100<>0 || $rok%400==0));
}
?>
Ačkoli by to fungovalo, obecně to není moc dobrý přístup k problému. Takové konstrukce přímo volají po zapomenuté závorce nebo rovnítku. Bystřejší se podívají do manuálu PHP a zajásají nad možnostmi funkce date a napíší již elegantnější kód ve stylu:
<?
function JePrechodnyRok
($rok)
{
return (boolean) date("L", mktime(0,0,0,1,1,$rok));
}
?>
a ti nejbystřejší se asi zeptají PROČ vlastně potřebujeme zjistit který rok je přechodný. Odpověď je - abychom věděli, jaký počet dnů má jeho únor, kdyby se na něj zrovna dostalo. A na to je v PHP nádherná funkce
<?
function PocetDnu
($mesic, $rok)
{
return cal_days_in_month(CAL_GREGORIAN, $mesic, $rok);
}
?>
Doufám, že z toho dostatečně vyplývá především jedna věc - a to sice
že se vyplatí přemýšlet nad nejjednodušším řešením dříve, než to
uděláme zbytečně složitě. Manuál PHP obsahuje popis stovek funkcí -
nebudeme je všechny rozebírat. Při vlastních projektech nejprve
zkoumejte, co se dá použít.
Teď k tomu prvnímu dni v měsíci - tady už je situace jednodušší a použijeme schopností funkcí date a mktime. Mktime sestaví datum z hodnot "hodina", "minuta", "vteřina", "měsíc", "den", "rok", z čehož my sestavíme datum prvního dne daného měsíce. A funkce date toto datum formátuje - jedna z voleb nám umožní vrátit pořadové číslo dne v týdnu. Poslední záludnost je ta, že tento výraz vrací 1 pro pondělí a tak dále, ale nulu pro neděli. Což nás, znalé ternálního operátoru vůbec nemůže rozházet. Takže výsledná funkce by mohla vypadat třeba takto:
<?
function PrvniDen
($mesic, $rok)
{
$anglickeporadi = date("w", mktime(0, 0, 0, $mesic, 1, $rok));
return ($anglickeporadi==0) ? 7 : $anglickeporadi;
}
?>
Proč jsme použili proměnnou $anglickeporadi? Za prvé proto, že nám
to umožnilo čitelnější kód. A také proto, že funkci date teď nemusíme
volat dvakrát, což bychom bez použití proměnné při vyhodnocování
ternálního operátoru museli (a to by bylo pomalé).
Je jasné, že napsat několik funkcí a čekat, že budou všechny hned
fungovat je většinou nereálné. Každou napsanou funkci bychom tedy měli
před jejím začleněním do projektu otestovat. V případě takto
jednoduchých funkcí bude pravděpodobně stačit napsat krátký skript,
který ji vyzkouší pomocí jednoho či dvou příkazů echo. Na to při
progamování pamatujte, protože pokud neodladíte více než jednu funkci a
v programu bude chyba, už nevíte, kde ji hledat. V případě
rozsáhlejších projektů se vyplatí instalovat debugger; o tom bude v
tomto tutoriálu ještě řeč později.
V příštím článku naší série to celé domyslíme a sestavíme do fungující podoby.