XSLT používá jazyk XPath pro různé výrazy uvnitř šablony, pro
vybírání částí dokumentu, i pro různé výpočty, proto se dnes
podíváme na základy toho, co nám tento jazyk nabízí.
10.8.2004 15:00 | Aleš Hakl | přečteno 14387×
Jak již z názvu vyplývá, jedná se v první řadě o jazyk, který nám umožňuje určovat cesty (path) v rámci dokumentu. Vzhledem k tomu, že jazyk je dle mého názoru někdy až příliš komplikovaný, nebudeme se zabývat všemi jeho (někdy dosti obskurními a ještě obskurněji zapisovynými) možnostmi, ale pouze jakousi podmnožinou, jež považuji za postačující pro běžné použití. Proto také budu pro navigaci v dokumentu používat pouze zkrácenou syntaxi, která je jednak kratší a jednak vypouští, dle mého názoru poněkud matoucí, koncept os.
Za základní způsoby, jak vybrat sadu elementů, můžeme považovat tyto:
název-elementu
- vybere všechny dceřiné elementy
aktuálního elementu s názvem název-elementu
*
- vybere všechny dceřinné elementy
.
- vybere aktuální element.
Tyto zápisy můžeme kombinovat pomocí /
a
//
například takto:
a/b
- vybere všechny elementy b
, které
jsou dceřinýmy elementy elementů a
, které jsou
dceřinýmy elementy aktuálního elementu
*/b
- vybere všechny elementy b
, které
jsou dceřiným některého dceřiného elementu aktuálního elementu.
/
- vybere kořenový element.
/a/b
- vybere všechny elementy b
, které
jsou dceřinýmy elementy kořenového elementu a
.
a//b
- vybere všechny elementy b
, jež
jsou potomky elementu a
, který je dceřiným elementem
aktuálního elementu.
//b
- vybere všechny elementy b
v
dokumentu, včetně případného kořenového uzlu.
.//b
- vybere všechny elementy b
, které
jsou potomky aktuálního uzlu na jakékoli úrovni.
//a/b
- vybere dceřinné elementy b
všech
elementů a
v dokumentu.
Můžeme si to tedy představit přibližně jako jméno souboru s tím, že
//
víceméně zastupuje libovolně dlouhou sekvenci
/*
.../
.
Podobný princip můžeme použít i pro vybírání atributů, ten označíme
prostřednictvím znaku @
.
@foo
- Vybere atribut foo
aktuálního
elementu. (tj. všechny atributy foo
, víc než jeden
být v XML nemůže)
@*
- Vybere všechny atributy aktuálního elementu,
k čemu to může být dobré si ukážeme někdy příště.
A samozřejmě je možné toto kombinovat i s elementy, jako například
"/html/body/@bgcolor
".
Tohle by nám pro základní práci s XSLT nejspíše stačilo, ale ještě si dnes ukážeme, jak sadu uzlů vrácenou podobným výrazem dále alespň jednoduše filtrovat.
Za výraz je možné do hranatých závorek napsat podmínku, která bude
aplikována na všechny vybrané uzly a vybrané zůstanou pouze ty,
které podmínce vyhovují (podobně jako klauzule WHERE
v jazyku SQL). V této podmínce můžeme opět využívat vše,
co jsme se již naučili výše a také můžeme do hranatých závorek napsat
pořadí uzlu, který nás zajímá, a nebo můžeme použít zápis
[last()]
, jenž vybere poslední uzel v sadě:
a[1]
- vybere první element a
.
a[6]
- vybere šestý element a
.
a[last()]
- vybere poslední element a
.
a[b]
- vybere všechny elementy a
mající dceřinný element b
a[@foo]
- vybere všechny elementy a
,
jejichž atribut foo
je nastaven.
Také můžeme používat porovnávací operátory =
,
!=
, <
, >
,
<=
a >=
, a také logicné
operátory and
a or
(jazyk Xpath
nemá operátor not
, místo toho má funkci
not()
), samozřejmě je možné používat závorky.
Takže:
a[@foo="bar"]
- vybere všechny elementy
a
, jejichž atribut foo
má hodnotu
"bar
".
a[@foo="bar" and @prio>2]
- vybere všechny elementy
a
, jejichž atribut foo
má hodnotu
"bar
" a zároveň má jejich atribut prio
hodnotu vyšší než 2.
Také je možné použít více výrazů v hranatých závorkách za sebou, v tom případě se vyhodnocují zleva doprava:
a[@foo="bar"][1]
- Vybere první element
a
, jehož atribut foo
má hodnotu
"bar
".
a[1][@foo="bar"]
- Vybere první element
a
, pokud má jeho atribut foo
hodnotu
"bar
", pokud takovou hodnotu nemá, nevybere se nic.
Ačkoli oba případy zní podobně, není to totéž.
Na závěr bych doplnil, že výraz v atributu match
elementu xsl:template
se chová poněkud jinak, než
ostatní výrazy, pokud uvedete pouze název elementu, dojde k vybrání
všech elementů s daným názvem v dokumentu (což je koneckonců
logické chování).
Zde možnosti jazyka XPath pochopitelně nekončí, proto budeme příště pokračovat rozborem jeho dalších možností.