V dnešním díle si probereme jeden z dalších základních elementů vyšších programovacích jazyků a tím
jsou podmínky.
3.12.2004 10:00 | Josef "jose" Kadlec | přečteno 9931×
Než začneme samotnými podmínkami, jakožto strukturovanými příkazy, je potřeba se zasvětit do tzv. bloků, což je vlastně také strukturovaný příkaz. Jedná se tedy o strukturu, která obsahuje další příkazy a dohromady tvoří celek - tzn. že v nich lze například vytvářet lokální proměnné. Dalším takovou kosmetickou vlastností je to, že za posledním příkazem bloku nemusí být středník. Blok, jakožto základní strukturovaný příkaz je tvořen příkazy, které jsou ohraničeny složenými závorkami, takže obecná struktura vypadá takto:
{
prikaz1;
prikaz2;
prikaz3;
...
}
Toto bylo potřeba říci, protože většina dalších strukturovaných příkazů (podmínky, cykly, atd.) budou právě využívat této závorkové konstrukce.
A nyní již k podmínkám. Podmínky tedy řídí nějaký blok a rozhoduje o tom, zdali bude kód proveden, či ne a to na základě vyhodnocení pravdivostní (true, či false nebo tedy pravda, či nepravda) podmínky. Ovšem kámen úrazu může být právě ono vyhodnocení, protože mohou nastat případy, kdy toto rozhodnutí může být krajně nejisté. Samozřejmě se musí vycházet z čísel a řetězců, takže jako nepravda bude brána hodnota 0, prázdný řetězec a řetězec, který obsahuje pouze nulu v numerické podobě, takže 0 a nakonec ještě nedefinovanou proměnnou. Ostatní hodnoty by měly být brány jako pravda (true). Samozřejmě to platí i pro výrazy, které následnou hodnotu vytvoří, takže například:
56 - 2 * 28 - bude vyhodnoceno jako nepravda, protože výsledek je 0
0 ."" - výsledný řetězec tvoří pouze 0, takže opět nepravda
Oproti tomu bude např. číslo 343 vyhodnoceno jako pravda a nebo řetězec "=0" bude též vyhodnocen jako pravda, protože řetězec neobsahuje pouze 0, atd. Většinou si však vystačíme s porovnáním dvou číselných hodnot a nebo porovnáním dvou řetězců a to pomocí operátorů, které jsme si vysvětlili v díle Perl (4) - skaláry II.
Nejčastější formou podmínky je příkaz if
, který má několik variant. Nejjednodušší má
takovýto obecný zápis:
if (
pravdivnostni_vyraz)
{
prikaz1;
prikaz2;
...
}
Příkazy se provedou, pokud je pravdivostní výraz vyhodnocen jako pravda (true). V opačném případě se příkazy neprovedou - tzn. část kódu bude přeskočena a provádění kódu bude pokračovat až za blokem příkazů.
Další varianta příkazu se používá, pokud potřebujete v případě vyhodnocení pravdivostního výrazu jako nepravda, spustit jiné příkazy. Obecný zápis vypadá takto:
if (
pravdivnostni_vyraz)
{
prikaz1;
prikaz2;
...
} else
{
prikaza;
prikazb;
...
}
Takže příkaz prikaz1, prikaz2, atd. budou spuštěny v případě, že pravdivostní podmínka byla vyhodnocena jako pravda. V případě, že byla vyhodnocena jako nepravda, spustí se příkazy prikaza, prikazb, atd.
Je potřeba zmínit, že umístění složených závorek je plně na vás a vašem formátování kódu.
Pokud potřebujete vytvořit několik podmínek za sebou, lze použít další variantu if, která má takovýto obecný zápis:
if (pravdivnostni_vyraz1)
{
prikaz1;
prikaz2;
...
} elseif (pravdivnostni_vyraz2)
{
prikaza;
prikazb;
...
} elseif (pravdivnostni_vyraz3)
{
prikazI;
prikazII;
...
} else
{
prikazA;
prikazB;
...
}
Pokud je tedy vyhodnocena některá z podmínek příkazu elseif
, bude vykonána příslušná
část programového kódu. Pokud nebude vyhodnocená žádná z podmínek, vykoná se blok, který následuje
za příkazem else
. Tuto konstrukci lze také vytvořit pomocí příkazů if
a
else
, ale to je nepřehlednější varianta - budete muset použít více složených závorek.
Ale co když chcete spustit určitý příkaz (příkazy) pouze v případě, kdy je podmínka vyhodnocena jako
nepravda (false)? Buď můžete použít příkaz if
a else
, kde v bloku příkazu
if
nebudou žádné příkazy a nebo použít příkaz unless
, který má obecný
zápis takovýto:
unless (pravdivnostni_vyraz)
{
prikaz1;
prikaz2;
...
}
Příkazy budou vyhodnoceny pouze v případě, že pravdivostní podmínka je vyhodnocena jako nepravda (false).
Dalším příkazem (nebo spíše operátorem) je "?". Obecný zápis tohoto ternárního operátoru bude vypadat takto:
pravdivnostni_vyraz ? vyraz_pravda : vyraz_nepravda;
U této podmínky nepracujeme s příkazy, ale s výrazy. Pokud se tedy vykoná pravdivostní výraz jako pravda, vyhodnotí se výraz vyraz_pravda. Pokud jako nepravda, tak vyraz_nepravda. Ukažme si tuto podmínku na jednoduchém příkladě:
$var = $x
< $y ?
$x : $y;
To znamená, že jestli bude pravdivostní výraz $x < $y
vyhodnocen jako pravda, bude
vrácena hodnota proměnné $x
. V opačném případě bude vráceno $y
. Stejného
efektu bychom mohli docílit i použitím příkazu if
a else
.
K podmínkám by to bylo asi pro tuto chvíli vše. V příštím díle si přiblížíme cykly a jejich zákoutí.