Seznámení s prvním ze zástupců nelineárních střihových editorů, programem Kino.
2.3.2005 06:00 | Petr | přečteno 17159×
Editor plně integruje podporu IEEE1394 (pro nahrávání z kamery, ovládání kamery pomocí příslušných funkčních tlačítek – VTR Control, a samozřejmě zpětné uložení scény do DV kamery). Pro ukládání jednotlivých scén z kamery na HDD umožnuje použití formátů RawDV anebo Avi s podporou DV ver. 1 i ver.2. Pro export video scény a audio stopy podporuje širokou škálu kodeků, dostupných pod OS Linux jako jsou:
a rovněž dovoluje uložit jednotlivé snímky do nejrůznějších formátů jako jsou:
Editoru Kino zatím chybí (a to nepostradatelně), možnost vkládání několika vrstev (kanálů) audio/video scén na časovou osu, tak jak to můžeme vidět u profesionálních nástrojů (viz. Obr. č.9). Vzniká tím absence vložení několika nezávislých scén/audio stop mezi sebe tak, aby se daly přehledně mezi sebou provazovat a vzniká tak zbytečná práce při celkové kompozice výsledné scény.
Nebudu se dlouze rozepisovat o softwarových potřebách, umožnujících komunikaci s digitální kamerou. Ty byly již rozebrány v prvním dílu tohoto seriálu. Jen stručně uvedu ty, které je potřeba pro úspěšnou kompilaci.
Především je to kodek DV, na kterém je program závislý. Zdrojový balíček naleznete na stejném odkazu jako samotný střihový program. Dále jsou to knihovny pro I/O komunikaci po IEEE 1394, knihovna libavc1394, nutná pro ovládání samotné kamery za pomocí ovládacích tlačítek v programu. Pro grafické zobrazení jsou podporovány knihovny Gtk a Xvideo (Xv) a pro kompilaci je doporučený Xfree86 4.x server. Avšak používá-li někdo starší verzi Xfree, nemusí hned házet flintu do žita, protože snadným řešením pro tuto variantu je editace souboru src/Makefile.am a odstranění přepínače -lXv z řádku začínajícího „kino_LDADD=“. Následná kompilace by již měla být bez problémů. Audio drivery alsa, arts nedo esd nejsou stále podporovány. Program je napsaný pro Gnome prostředí, proto je nezbytné mít GUI v počítači nainstalované/zkompilované, včetně -dev balíčků (používáte-li balíčkovou distribuci). Máte-li vše v počítači pak opět trojkombinací „configure, make, make install“ software zkompilujete a nainstalujete do implicitního adresáře. A ještě poznámka ke kompilaci, poslední verze programu kino (aktuálně ver. 0.7.5). Ta vyžaduje verzi knihovny libdv 0.102 nebo vyšší. Např. Mandrake Linux Distribuce v. 10.0 má ještě knihovnu starší verze a kompilace by se vám nezdařila. A když už jsem u těch poznámek, přidám ještě jednu. Program Kino můžete zkompilovat i s podporou knihovny lavcodec (ffmpeg). Zařídíte to doplněním vhodného přepínače za příkaz configure, konkrétně pak:
A proč kompilovat editor s podporu ffmpeg? Kodek DV (libdv) v sobě implementuje podporu instrukcí MMX, kdežto kodek ffmpeg už umí pracovat i s novější SSE instrukční sadou, bohužel zatím ne s SSE2.
Hlavní okno editoru Kino je rozdělené do několika následujících částí. Menu nabídka a nástrojová lišta. Její funkční tlačítka jsou:
New, Open, Save, Save still frame, Insert File Before/after scene, Undo, Redo, Cut Scene, Copy/Paste scene, Split/Join Scene, Zoom
V levé části okna najdeme Scene List/Story Board, kde se zobrazí jednotlivé klipy (části celého záznamu). Z každého klipu se v seznamu ukáže vždy 1 snímek.
Na zcela opačné straně (vpravo) nalezneme sérii záložek Mode Page, určených pro jednotlivé kroky zpracování, a jsou to:
A ve spodní části editačního okna nalezneme Posuvník (Scrub Bar), Ovládací tlačítka (Transport Controls), informace o klipu (Time Code) a automatizovaný posuvník (Shuttle).
Hlavním tématem dnešního dílu seriálu o digitálním videu bylo pokusit se zkompilovat první z editorů Kino a seznámit se s UI (User Interface). Příště se vrhneme na stahování video nahrávek a základní střihové práce.