Jak se dají nastavit sessions, zobrazování chyb a upload souborů.
14.1.2005 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 33077×
Dnes dokončíme zamyšlení nad konfiguračními volbami v PHP. Rovněž si ukážeme, že něco málo lze dělat i v případě, kdy se musíme spokojit s přednastavenou konfigurací.
V díle o
session proměnných jsme si vysvětlili, že identifikátor
session může být stránce předán buď pomocí cookies, nebo pomocí
parametru v URL. Jedno i druhé má své pro a proti a obojí jde vypnout.
Abych to trochu upřesnil: použití cookies pro přenos identifikátoru
session se zapíná a vypíná konfigurační volbou session.use_cookies. Pokud je to
povoleno, ukládají se identifikátory session jako cookies. Nevýhoda
tohoto přístupu k problematice spočívá v tom, že browser musí mít
povoleno přijímat cookies, jinak zkrátka nebudou session fungovat.
Výhoda je ta, že to je mnohem bezpečnější než posílat identifikátory
session v URL.
Pozn.: Uvedené chování si můžete
vyzkoušet například tady na Linuxsoftu. Pokud zakážete přijímat
cookies, nebudete se moci přihlásit do svého profilu.
Pakliže selže uložení identifikátoru session, má server dvě možnosti:
O tom, co se ve skutečnosti stane, rozhoduje nastavení konfigurační
volby session.use_only_cookies.
Pokud používá server pro přenos identifikátoru session pouze cookies, nastavení session
selže. Pokud ne, může nastavení jiné konfigurační volby, a sice session.use_trans_sid způsobit, že
PHP přiřadí ID session do URL. Přiřazení identifikátoru session jako
parametru do URL má jednu podstatnou výhodu - bude to fungovat vždy, i
když budou cookies vypnuté. Má to taky jednu podstatnou nevýhodu - není
to vůbec bezpečné. Jestliže je totiž ID session posláno v URL, obdržíte
URL podobné tomuto:
http://www.server.cz/stranka.php?parametr=hodnota&PHPSESSID=[identifikátor
session]. Tedy k session se může připojit kdokoli, kdo nějak zachytí
její identifikátor - vůbec to nemusí být ten, kdo session spustil (!)
Z tohoto důvodu bývá většinou posílání session v URL na serverech
zakázáno. A mimochodem, pokud musí PHP generovat URL s více než jedním
parametrem, použije k oddělení parametrů takovou sekvenci znaků, která
je nastavena v php.ini jako arg_separator.output. Pokud jste seriál
podrobně sledovali, pravděpodobně víte, že výchozí nastavení ("&")
může generovat nevalidní dokumenty, a že správné nastavení je
"&". Pakliže tedy budete ověřovat validitu stránek používající
sessions a přenášející sessions v URL a budete mít v dokumentu chyby
"ampersands in URLs", je to pravděpodobně ten důvod.
Následující dotaz pochází od jednoho čtenáře: Ptal se mě, proč
následující skript:
echo
$_GET["cosi"];
pokud se volá bez předání proměnné "cosi" na jeho domácím počítači
skončí hláškou "Notice: Undefined index", zatímco v práci normálně
proběhne. Odpověď je prostá, závisí to na nastavení úrovně chybových
hlášení, a to se opět děje pomocí php.ini. Existují konstanty, pomocí
nichž se dá nastavit, která úroveň chyb se bude hlásit. Takže můžete
například hlásit závažné chyby, varování, poznámky, chyby kompilace a
podobně. Více se o tom dozvíte v manuálu k PHP na stránce, věnované
funkci error_reporting.
O typech chyb jsme rovněž mluvili v díle o
chybách.
Příjemné je vědět, že pomocí funkce error_reporting lze v každém
skriptu zakázat či povolit zobrazování určitých chyb. Nemusíte tedy
kvůli tomu používat funkci ini_set. Ukázku by šlo přepsat tak, aby
nevracela upozornění na neinicializovanou proměnnou pomocí
následujícího kódu:
error_reporting(0);
echo $_GET["cosi"];
S používáním chybových hlášení ve skriptech souvisí ještě jeden
zajímavý problém, vlastně dva:
Převážně z těchto dvou důvodů lze vypnout zobrazování chyb pomocí
konfigurační direktivy display_errors, a zapnout naopak protokolování
chyb pomocí související direktivy log_errors.
Konečně ještě jeden tip k přenášení dat pomocí formulářů.
Konfigurační volba post_max_size určuje, kolik se maximálně smí přenést
dat pomocí formulářů zpracovávaných metodou POST. Jelikož jsme si ukázali,
že pomocí formulářů lze přenášet na server i soubory, ovlivňuje tato
volba i maximální velikost souborů, které je možné uploadovat (společně
s volbou upload_max_filesize). Znát něco takového může být užitečné ze
dvou důvodů:
MAX_FILE_SIZE
ve
formuláři, sám jsem se s tím nesetkal)Možná si říkáte, že kromě odesílání souborů to k ničemu není.
Existují však aplikace, které skutečně kvanta dat ve formulářích
odesílají. Tak například PHPmyAdmin umožňuje pomocí formuláře
uploadovat definici databáze, nebo rovněž databázová data. To skutečně
může narůst na několik MB a možná byste marně pátrali po příčině, proč
to nejde nahrát na server.
Ve třech posledních dílech jsme se podívali na některé běžnější
volby jazyka PHP. Zejména na ty, které budou zajímat programátory,
protože přímo ovlivňují běh skriptů nebo mohou způsobit, že skript
někde běží a jinde ne. To však neznamená, že nyní budete schopni
nastavit php.ini tím nejlepším způsobem. Abyste uměli nastavit php.ini
"správně", museli byste se zabývat přinejmenším ještě následujícími
věcmi:
Pozn.:Murphyho zákon přitom
stanoví, že u jednoznačných voleb dojde k situaci, kdy každá polovina
uživatelů bude chtít přesně opačné nastavení.
Neboli, kvalitní instalace a nastavení php (včetně php.ini) jde nad rámec tohoto seriálu a v praxi by měla být svěřena kvalifikovanému správci. My příště opustíme téma nastavování php a zamyslíme se nad tím, zda a jak se dá PHP použít k něčemu jinému než ke tvorbě internetových stránek.