Protože distribucí neustále přibývá, nebývá jednoduché se orientovat co je která vlastně zač. Samozřejmě při výběru distribuce rozhoduje více faktorů, ale jeden je zřejmý. Je to určitá dostupnost distribuce a v neposlední řadě získávání rad a tipů k vybrané distribuci. Z tohoto důvodu ve velkém množství případů vyhrávají již "zavedené" distribuce na úkor těch méně známějších.
V našem Linux CD shopu určité vybrané distribuce stahujeme a vypalujeme a protože od začátku roku máme i rychlejší připojení k Internetu, rozhodli jsme se stáhnout a ukázat v mini recenzích co je která distribuce zač.
Rozhodně se nebude jednat o velkou recenzi, jako spíše o snahu ukázat určité alternativy a jejich možnosti. A o alternativách Linux je, ne?
První distribucí, kterou jsem stáhl a nainstaloval byla distribuce CentOS. CentOS je jednou z distribucí, které vznikly na bázi Redhat Enterprise Linuxu. Při vzniku distribuce byly využity zdrojové balíčky od RedHatu, který je nechává k volnému použití. Tato distribuce se však nedrží jen těch odzkoušených balíčků, ale díky poměrně živé komunitě zařazují i novější verze některých programů. To že se zcela otevřeně hlásí k RedHatu je vidět i na přístupu k dokumentaci, která Vás zavede právě na stránky redhat.com.
Instalace
Instalace proběhla na našem počítači bez sebemenšího zaškobrtnutí a zcela v duchu starého dobrého RedHatu. První co Vás uvítá je instalační program Anaconda, který je dnes používán pro svou osvědčenost ve velkém množství distribucí. Samozřejmostí při instalaci je podpora mnoha jazyků včetně češtiny. Zcela první, tak jak je v RedHatu zvykem je nastavení všech potřebných nastavení instalace od výběru balíčků, přes nastavení sítí až po heslo roota. Potom se již rozběhne samotná instalace. Na jejím konci máte možnost vytvořit uživatele a tím je instalace u konce. Vysune se instalační CD a po restartu můžete začít pracovat.
Systém
Protože CentOS vychází z RHEL tak i u ní je jako defaultní desktop Gnome. V distribuci je obsaženo Gnome 2.2.2 a jako další alternativní desktop KDE 3.1.3. Z programů namátkou uvádím OpenOffice.org ve verzi 1.1.0 a Gimp 1.2. Z dalších programů je přítomen v podstatě základ z Gnome a KDE.
Namátkou uvedené programy včetně desktopů jsou starší, ale odladěné verze a vývojáři se nebojí zařazovat novější verze programů pokud je to třeba. Takže je tu nejnovější vim 6.3, openssl 0.9.7a nebo dhcp 3.0.1.
Malinko mne překvapilo, že je implementována stejná funkce jako třeba v Mandrakelinuxu Magicdev, takže po vložení CD je toto připojeno a otevřeno příslušným programem.
Co distribuce nezvládla bylo připojení usb flash disku. Ovšem tady bude zřejmě chyba v použitém kernelu, který je zde ve verzi 2.4.21-27.01.EL. Pro použití na desktopu by bylo lépe nasadit novější jádro, které by lépe pracovalo s usb.
Závěr
Osobně musím říci, že se mi distribuce líbila i když je v tom možná trochu nostalgie po starém Redhatu, který byl první distribucí kterou jsem měl nainstalovanou. Takže pokud vzpomínáte na staré dobré časy se Seawolfem atd., zkuste sáhnout po tomto projektu. Uchovává si to, čím je RedHat známý již delší dobu a nebojí se ani některých inovací, pokud jsou ku prospěchu věci.
Spolu s touto verzí jsem stáhl i beta verzi pro 64bitové procesory, ale o tom někdy příště. Je však příjemné vidět, že v Linuxu bude na procesory s 64bitovým jádrem co vybírat.