Dnes si trochu hlouběji rozebereme, jak funguje spolupráce mezi PHP a knihovnou pro tvorbu grafického rozhraní.
24.1.2005 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 27494×
Protože jsme minule jen lehce nastínili způsob, jakým lze PHP použít
pro tvorbu aplikací s grafickým rozhraním, budeme to dnes muset trochu
rozvést. Začneme okomentováním příkladu, který jsme použili v předchozím
díle.
if
(!extension_loaded('gtk')) {
dl( 'php_gtk.' . PHP_SHLIB_SUFFIX);
}
Už tohle by mohlo někoho odradit. Dva řádky kódu, a čtyři neznámé
věci
v nich. Takže popořadě: především je zde použita funkce
extension_loaded().
Její název je dostatečně popisný - vrací TRUE, pokud
je nahrána externí knihovna (jako například PHPGTK). Tuto funkci byste
si měli při programování v PHPGTK zvyknout používat, protože jakmile se
dostanete ke vkládání souborů pomocí include (require), velmi brzo se
můžete dostat do situace, kdy nevíte, zda jste již extenzi nahráli či
nikoli. Filozofií se to trochu podobá testování, zda je k dispozici
daná funkce (pomocí function_exists), ale zde jde samozřejmě o celou
knihovnu. Jak víme, že název hledané knihovny je gtk a ne třeba gtklib? Pokud si to nepamatujete z
hlavy, může Vám pomoci dokumentace nebo můžete vyvěštit název extenze z
výstupu funkce phpinfo().
Pak je tu funkce dl() - ta danou
knihovnu za běhu PHP načítá. Je
zajímavé, že manuál neuvádí zda a jakou návratovou hodnotu tato funkce
má. Experimentálně se mi podařilo zjistit, že funkce vrací TRUE v
případě, kdy se povede externí knihovnu nahrát, v opačném případě vrátí
FALSE (třeba, když máte špatně uveden název knihovny, funkce dl je
zakázána a podobně). Pokud by to byla pravda, mohli byste úspěšnost
nahrání knihovny testovat a zařídit se podle výsledku. Nicméně, protože
to není v manuálu k PHP dobře zdokumentováno, neměli byste na moje
experimenty příliš spoléhat.
Funkce dl() očekává název knihovny jako parametr. K tomu je rovněž
třeba říci několik věcí. Předně - knihovny jsou hledány v umístění,
specifikovaném pomocí konfigurační direktivy extension_dir v php.ini. A
dále, předaný název musí v tomto případě být názvem souboru operačního
systému. Konstanta PHP_SHLIB_SUFFIX, přidaná v PHP 4.3.0 značí příponu
knihovny a bude pravděpodobně záviset na operačním systému, na němž PHP
poběží (typicky to bude "so" na linuxu, "dll" na windows).
Teď, když už máme knihovnu nahranou si trochu rozebereme příkazy pro
zobrazení okna a tlačítka a pro jeho obsluhu. Knihovna PHPGTK je
organizována tak, aby se v ní člověk, který ji má
používat vyznal, přestože ji nestvořil.
Pozn.: To není tak samozřejmé, jak
by se na první pohled mohlo zdát. Schopnost napsat knihovnu tak, aby se
v ní vyznal cizí člověk je vysoce ceněná a kdo to dokáže, ten je
pravděpodobně velmi dobrý programátor. Patří k tomu takové "drobnosti"
jako správná organizace kódu, zapamatovatelné názvy či kvalitní
dokumentace. V praxi se lze často setkat s více knihovnami,
nabízejícími podobné funkce. Jestliže se pak v jedné vyznáte a ve
druhé nikoli - která bude asi komerčně úspěšnější?
Jak zjistíte, v knihovně PHPGTK se vyznáte celkem snadno, přestože
je dost veliká. Uvidíme z našeho příkladu. Především tu máme příkaz,
kterým vytvoříme nové okno.
$window
= &new GtkWindow();
V dokumentaci byste našli, že
PHPGTK používá k materializaci prvků uživatelského rozhraní tzv.
widgety (česky "věcičky", "udělátka"). Příkladem widgetu může být třeba
okno, tlačítko nebo rozbalovací seznam. A právě příkazem výše jsme
vytvořili nový widget (okno) a vtipně si jej nazvali $window. Uvědomte
si ale, že okno zatím existuje jako pouhý objekt v paměti stroje - nic
neumí a není ještě vidět!
Jeden widget nám však v prográmku nestačí - kromě okna potřebujeme
ještě mít tlačítko. Pojďme tedy vytvořit
další widget - tlačítko:
$button
= &new GtkButton('Hello World!');
Vidíte, že příkaz je podobný jako příkaz pro inicializaci okna,
avšak přejímá jako parametr popisek nově vzniklého tlačítka. To je
příjemné, protože jinak by se popisek tlačítka musel nastavovat zvlášť
a kód by byl o to delší. Čili poznatek - některé widgety mohou při
inicializaci přejímat parametry, které upřesňují jejich vzhled či
chování. Pokud budete s PHPGTK pracovat delší dobu, jistě se u
některých widgetů naučíte význam předávaných parametrů z hlavy (bývá to
intuitivní).
Některé widgety mohou obsahovat jiné
widgety. Pokud to tak je, nazýváme tyto rodičovské widgety kontejnery.
Například widget GtkWindow smí obsahovat "dceřinné" widgety GtkButton a
je to tedy kontejner. Jinak řečeno tlačítko nebude v našem případě
existovat ve vzduchoprázdnu, ale bude na formuláři. Jenomže to počítač
zatím neví - hned to napravíme:
$window->add($button);
Od této chvíle je tedy náš nový čudlíček součástí našeho nového
okýnka. Je jasné, že jeden kontejner může obsahovat více dceřinných
prvků. Dokonce je to tak, že kontejner může obsahovat kontejner - ale
to už zabíháme do podrobností.
Naší teorii ještě něco podstatného chybí. Tlačítko, jak je
definováno výše, totiž nic nedělá. Aby dělalo, je potřeba definovat, co
se má stát při vzniku signálů.
Signálem je v PHPGTK míněna jakákoli myslitelná změna stavu objektu - u
tlačítka zmáčknutí, u okna třebas zavření, přetažení a podobně.
Pozn.: Naprostá většina widgetů
umí zachytávat více než jeden signál. Budete na to přicházet postupně
nebo to můžete nastudovat v manuálu.
Při výskytu signálů lze definovat, že se provede připravená PHP
funkce. Něco takového potřebujeme právě při klepnutí na naše tlačítko
$button:
$button->connect('clicked', 'hello');
Od této chvíle tedy aplikace ví, že vždy, když zachytí signál
'clicked' od tlačítka $button, má zavolat PHP funkci hello. Tu musíme
napsat a můžeme v ní stisk tlačítka $button nějak ošetřit. Aby
nedocházelo k matení pojmů - platí, že:
Pozn.: Definovat tlačítko, které po
kliknutí nic neudělá je samozřejmě logický nesmysl, aplikaci by to však
nevadilo.
Teď už to můžeme celé zobrazit - což se děje pomocí metody show_all
widgetu $window:
$window->show_all();
Gtk::main();
A pokud má aplikace končit, zavírá okna a přerušuje spolupráci s
PHPGTK pomocí:
$window->destroy();
Gtk::main_quit();
To byl jen hrubý nástin toho, jak pracuje PHPGTK (a vlastně celá
knihovna GTK). Cílem bylo pomoci čtenářům pochopit, co by se měli
naučit, jestliže chtějí s PHPGTK pracovat nějak soustavněji. Když se
naučíte používat standardní widgety a obsluhovat signály, máte napůl
vyhráno. Tady, stejně jako kdekoli jinde v programování platí, že cvik
dělá mistra - intenzivním používáním PHPGTK se můžete dostat do fáze,
kdy napíšete uživatelské rozhraní pro několik oken napoprvé bez mrknutí
oka.
Avšak pozor, žádné rozhraní není samospasitelné. Jestliže budou události generované knihovnou PHPGTK mizeně obslouženy, ani to nejkrásnější grafické uživatelské rozhraní nebude uživatelům přinšet radost, ale jen utrpení. Pamatujte tedy na to, že pomocí PHPGTK lze napsat dobré aplikace a špatné aplikace. Rozdíl je v kódu, kterým budete obsluhovat signály.