Úvodem zmíním, že přímo na tomto serveru už vyšla série tří článků na téma webových prohlížečů (viz první díl). Na rozdíl od tohoto malého seriálu se dnes podíváme na alternativní prohlížeče ještě trošku jinak.

Co to je webový prohlížeč

Webový prohlížeč je program, který umožňuje prohlížení webových stránek s různým obsahem – kromě původního textu nyní běžně uvidíte různé obrázky, animace a zvuky.

Na platformě MS Windows je v současné době nejpoužívanější prohlížeč Microsoft Internet Explorer (zřejmě díky tomu, že Microsoft zneužil svého monopolního postavení – mj. totiž začleňoval IE do Windows a dost tak znevýhodnil konkurenční Netscape). Není žádné tajemství, že IE je děravý (= nebezpečný pro používání; ostatně podívejte se sami) a zastaralý (webdesigneři by vám mohli vyprávět, jak může být obtížné vyladění stránek pro IE, nehledě na to, že i pro uživatele může být nepohodlný – např. nepodporuje tabbed-browsing a jeho blokace pop-up oken se mi zdá dost těžkopádná.

Možné problémy

To, že uživatelé Windows používají děravý prohlížeč a sami si tím komplikují život, nám v tuto chvíli může být celkem jedno. Co nám jedno není je přístup některých lidí – díky nedodržování standardů definovaných konsorciem W3C (např. HTML) se stává, že se některé stránky nezobrazí korektně. Pokud se například jedná o stránku se sbírkou vtipů, tak nás to sice trochu zamrzí, ale není to zase tak strašné. Horší je, pokud nejsou uživatelům "alternativních prohlížečů" přístupné např. stránky státní správy, internetových bankovnictví a nebo internetových obchodů. Přístup k problému se liší od provozovatele k provozovateli – někde na změně pracují, jinde na uživatele jiných prohlížečů než je IE sprostě kašlou a některé stránky už nemusí být aktualizovány. Ze strany vývojářů prohlížečů přichází drobné ústupky, ale vina je především na autorech a provozovatelích daných stránek, takže pokud na nějakou nefunkční stránku narazíte, nebojte se o tom dát majiteli vědět (uživatelé Mozilly/Firefoxe mohou také zanechat zprávu o nedostupném webu v projektu Technické evangelizace na stránkách CZilla.cz).

Prohlížeče v GNU/Linuxu

V linuxu máte výběr webových prohlížečů více než bohatý, můžete používat například prohlížeče Firefox/ Mozilla, Opera, Konqueror, Epiphany, textový Links a nebo třeba odlehčený Dillo. V dnešním článku se podíváme blíže na prvně jmenované – tedy na Firefox a Operu.

Firefox

Firefox je svobodný (free) program s otevřeným zdrojovým kódem (open source). Vyvíjen je pod záštitou Mozilla Foundation a nahradil Mozillu (nyní nazývanou spíše Mozilla Suite) na pozici oficiálního browseru Mozilla Foundation (stalo se tak po vydání verze 1.0, která vyšla 9. listopadu 2004 – pár dnů na to se to oslavovalo na celém světě, včetně oslavy v Praze).

Neměl bych zapomínat na vysvětlení názvu – lidé si často myslí, že Firefox je liška (z angličtiny fire – oheň, fox – liška). Není tomu tak, firefox je přezdívka pro pandu červenou (tedy zvíře lišce dost podobné, leč docela jiné). Nedávno proběhla úspěšně akce na podporu dvou exemplářů žijících v pražské zoo; panda červená je vedena jako ohrožený druh, takže jejich podporu ocení nejenom uživatelé Firefoxe :).

V době vydání verze 1.0 se kolem Firefoxu strhl veliký poprask, dělaly se různé propagační akce, webem prošlo nespočet stránek a především – počet spokojených uživatelů rychle narůstal.

Instalace

Firefox si můžeme nainstalovat dvěma způsoby. Ten pohodlnější, mnou doporučovaný a systémově čistší (kvůli pozdějším updatům, upgradům) je instalace distribučního balíčku. Balíček mozilla-firefox můžete nainstalovat pomocí balíčkovače (instalace software).

Druhou možností je stažení aktuální verze – linuxového instalátoru ze stránek http://www.czilla.cz/download/ (bezmála 9 MB). Firefox se pak instaluje rozbalením příkazem gzip -d firefox-1.0.installer.tar.gz; tar -xf firefox-1.0.installer.tar a spuštěním instalace (systémově po všechny uživatele jako superuživatel root) su (přepne na superuživatele), firefox-installer/firefox-installer (spustí grafickou instalaci) a exit (přepne zpět na obyčejného uživatele). Vhodný adresář pro instalaci na víceuživatelské systému je /usr/local/firefox/.

Ať tak či tak, výsledkem by měl být fungující Firefox.

Klady/zápory

Firefox je rozhodně vyzrálý a plně funkční webový prohlížeč se zajímavými možnostmi rozšíření. Jednou z jeho výhod je i multiplatformnost – můžete ho používat např. i na Windows (takže případně poslouží jako mezistupeň migrace z MS Windows na GNU/Linux).

Klady:

• cena :)
• oproti MS IE bezpečnost
• komfortní práce s programem (tabbed-browsing, blokování pop-up oken, ...)
• multiplatformnost (tj. běží na různých OS – Linux, Windows, Mac OS X)
• velké množství pluginů, které rozšiřují funkčnost (viz článek Firefox – rozšíření), skiny (snadná úprava vzhledu)
• pěkné propagační stránky firefox.czilla.cz

Zápory:

• různé pluginy třetích stran mohou způsobovat nestabilitu celého programu
• i když by měl být Firefox rychlejší než browser v Mozilla Suite, stále může být pro některé (staré) počítače moc náročný

Opera

Webový prohlížeč Opera má v sobě na rozdíl od Firefoxe obsaženy některé další komponenty – emailového/news klienta, IRC klienta a další. Hlavním rozdílem je ovšem způsob vývoje a distribuce – Opera je komerční software s uzavřeným zdrojový kódem (closed-source), což pro vás znamená, že pokud ji chcete používat, musíte zaplatit (za linuxovou licenci $39) a nebo snést malý reklamní proužek.

Výhodou Opery je především její rychlost (ne nadarmo se označuje za nejrychlejší prohlížeč na světe) a vybavenost – s některými funkcemi pro usnadnění prohlížení přišla dokonce jako první.

Instalace

Instalovat můžete opět dvěma způsoby, buďto nainstalováním balíčku opera a nebo stažením archivu/balíčku z webu Opery (RPM balíček pro Mandrake 10.0 má zhruba 4 MB). Jednoduchým klepnutím na balíček vás systém požádá o heslo superuživatele a Operu nainstaluje.

Klady/zápory

Opera je (stejně jako Firefox) jedním z nejpopulárnějších prohlížečů – je rychlý, obsahuje mnoho použitelných funkcí a běží na různých operačních systémech a dokonce i architekturách. Někomu ovšem může vadit, že je komerční a s uzavřeným zdrojovým kódem.

Klady:

• rychlost ve snad všech ohledech
• bezpečnost, vybavení pro komfortní prohlížení
• možnost fulltextového vyhledávání v oblíbených a navštívených stránkách, kontaktech apod.
• malá velikost instalačního archivu
• lokalizace, viz http://www.operacesky.net/ nebo http://www.opera.unas.cz/
• multiplatformnost (tj. běží na různých OS a architekturách)

Zápory:

• komerční (buďto musíte platit nebo snést reklamu)
• closed-source (uzavřený zdrojový kód)

a ti ostatní

Použitelné jsou také prohlížeče Konqueror (výchozí prohlížeč grafického prostředí KDE, jeho výhodou je o něco menší náročnost a větší rychlost než u Firefoxe) a Epiphany (výchozí pro GNOME s jeho look&feel) . Existují také textové prohlížeče (links, lynx), které (jak je patrné z názvu) zobrazují text a lze je snadno použít v konzoli.

Závěr

S webovými prohlížeči v GNU/Linux naštěstí není tolik problémů – pokud se budete vyhýbat nefunkčním stránkám ignorantů, bude vše fungovat dle vašich představ. Navíc oproti MS IE jsou dnes blíže představené prohlížeče modernější, bezpečnější a celkově funkčně lepší ... zkrátka programy, které musíte mít. :)