Linux v podání Fedory Core 3 a Mandrakelinuxu 10.1 na notebooku Acer TravelMate 2304NLC. Hardware notebooku, instalace Linuxu a funkčnost jednotlivých komponent pod Linuxem.
16.2.2005 17:00 | o.k. | přečteno 31608×
Firma Acer nám s laskavostí zapůjčila další typ notebooku, konkrétně pak typ TravelMate 2304NLC za což velice děkujeme.
Jedná se o poměrně nový model notebooku řady TravelMate 2300. Když jsme vedle sebe položili náš dnes již postarší typ a tento nový typ, tak bylo hned na první pohled všem jasné, který notebook by si zvolili. Ten pokrok ve vývoji byl vidět okamžitě. Notebook řady 2300 zcela jistě zdědil některé designérské prvky z komfortní řady Ferrari.
Na rozdíl od notebooků řady Ferrari však tento typ neobsahuje tak výkonný hardware, což bych však neoznačil za jeho slabou stránku - spíše naopak. Díky vhodně zvolenému hardwaru plně postačujícímu pro obyčejnou práci vystupuje tento typ z řady především díky své ceně, která se pohybuje něco málo pod hranicí 20.000Kč včetně DPH.
Notebook se vyrábí i ve variantě se širokoúhlým displayem o čemž svědčí i jeho poměrně velké rozměry v porovnání s jeho bratříčky z předchozí výrobní řady.
Pojďme se podívat na vnitřnosti tohoto notebooku.
Velice potěšitelné je, že adaptér k notebooku doznal také velkých změn - už to není ta ohromná neskladná krabice na kterou je asi již každý od Aceru zvyklý a která by jistě mohla sloužit jako dobrý smrtící nástroj :-) Nový adaptér je asi tak třetinový v porovnání s původním, tedy i jeho váha je podstatně nižší.
Další výhodou tohoto notebooku je, že je prodáván bez operačního systému, tedy ne úplně doslova. Tato skutečnost mě u notebooků vždycky potěší, protože bych byl nerad, kdybych měl platit za něco co stejně nikdy v životě nepoužiji. Tím mám na mysli produkt jedné nejmenované firmy co vyrábí okna :-)
Vraťme se ale zpět k operačnímu systému - notebook je dodáván se ZÁKLADNÍ (toto slovo úmyslně zdůrazňuji) instalací operačního systému Linux, konkrétně pak s distribucí z Taiwanu s názvem Linpus.
Samozřejmě nemůžete čekat, že nabootujete a ihned se vám spustí grafické prostředí. Linpus tam je dle mého názoru dán spíše jen z toho důvodu, aby bylo vidět, že ten notebook vůbec funguje, což například ze samotného BIOSu není ještě zcela patrné. Je to stejné jako když se dřív do všech počítačů instaloval jako základ MS-DOS.
Instalace byla zcela bezproblémová a protože by ji zvládl opravdu každý, tak ji zde nebudu podrobněji rozebírat. Musím však pozdvihnout jednu vlastnost, která mě potěšila a to funkční touchpad již v průběhu instalace. Nemám na mysli pohyb kurzoru, to je samozřejmost, ale funkční klikání na touchpad, což od dob 2.6 řady jádra bylo u distribucí trošku problematičtější a obvykle nefunkční - první distribucí, která toto zvládla byla distribuce od SUSE. Teď to již zvládá i Fedora.
Závěr instalace (poinstalační automatická konfigurace systému) byl u Fedory poněkud dlouhý a vyžadoval notnou dávku trpělivosti - zjevně tento úkon má vyšší nároky na procesor.
Následoval reboot a bezproblémové startování nového systému.
Instalace byla taktéž bezproblémová, avšak s nefunkčním klikáním na touchpad, tedy první drobné mínus.
Po dokončení instalace a následném rebootu již touchpad i s klikáním normálně naběhl, což bylo celkem pozitivní.
Stručný popis funkčnosti jednotlivých komponent hardwaru v obou operačních systémech.
Zvuková karta (82801DB (ICH4) AC'97 Audio Controller): bezproblémové automatické nadetekování v obou systémech bez nutnosti jakéhokoliv ručního zásahu
Síťová karta (Broadcom Corporation BCM4401 100Base-T): bezproblémová v obou systémech (modul b44)
Modem (82801DB (ICH4) AC'97 Modem Controller): v Mandrakelinuxu po nainstalování příslušného démona, modulu do jádra a utilit (slmodem) z RPM balíčků plně funkční. Ve Fedoře byla zapotřebí kompilace příslušného modulu do jádra a utilit.
PCMCIA: bezproblémová v obou systémech
Grafická karta (82852/855GM): ve Fedoře bezproblémové nastavení s 3D akcelerací. V Mandraku nebyla funkční 3D akcelerace, ale toto je zjevně dáno chybami v nové verzi, které se jistě brzy odstraní (nestalo-li se tomu již tak). Ve verzi 10.0 by 3D akcelerace fungovala jistě bez problémů - notebook využívá stále stejný chipset 855GM, který v Linuxu bezproblémově funguje.
Tlačítka pro posun/scrollování umístěná pod touchpadem: funkční v obou systémech
Výdrž baterie: v grafickém režimu přibližně něco málo přes 100 minut.
Display: v obou systémech samozřejmě bezproblémový.
Současný provoz externího a interního grafického rozhraní
Žádné větší překvapení se nedělo - u Aceru a Intel chipsetu to funguje stále stejně i když to někteří lidé stále nedokážou pochopit a neustále se to probírá v diskuzích. Pomocí klávesy Fn-F5 v Linuxu ničeho nedosáhnete. Netýká se to jen tohoto typu notebooku, ale týká se to prakticky všech notebooků od Aceru. V dřívějších řadách klávesy Fn-F5 sice fungovaly, ale pouze k přepínání jen interního displaye nebo jen externího grafického výstupu. Pro současné použití interního i externího grafického výstupu bylo a stále je zapotřebí použít program i855crt - u tohoto typu tomu je také tak. U tohoto typu dokonce nefungují klávesy Fn-F5 s Linuxem vůbec, což se dá považovat za jediný závažnější nedostatek tohoto notebooku.
Pokud chcete používat pouze externí grafický výstup, tak si jej připojte ještě před samotným zapnutím notebooku - pak bude nadetekován a používán.
Pokud chcete používat současně externí i interní grafický výstup, tak si nainstalujte program i855crt, který toto bezvadně zvládá a dokáže na externím výstupu používat jiné, prakticky libovolné rozlišení a obnovovací frekvenci. A nic vám nebrání si spouštění tohoto programu namapovat na klávesy Fn-F5. i855crt se musí spouštět v grafickém prostředí, ale posléze funguje i při přepínání do virtuálních konzolí.
Pokud porovnám cenu, výkon a funkčnost v Linuxu, tak si myslím, že tento notebook bude jen těžko hledat nějakého konkurenta - možná by jím mohl být notebook Transmeta ECS 532, který se v budoucnu pokusíme získat na otestování, protože má také zajímavé komponenty za přijatelnou cenu a jeho výdrž baterie by mohla být podstatně lepší.
Musím přiznat, že jsem měl také velké nutkání zda se nestát majitelem tohoto notebooku od Aceru, ale nakonec jsem odolal - na můj vkus je notebook příliš velký a jeho 15-ti palcový display je pro mě spíše nevýhodou při mém každodenním cestování vlakem. Proto dávám přednost menším typům - na editor Vim a příkazovou řádku bohatě postačuje 10-ti palcový display. Tento notebook bude více slušet manažerům, kteří jezdí vlastním autem než mně, bojujícímu o každý milimetr místa ve vlaku, který konstruovali asi někde v Číně :-)