Interview s Laco Bodnárem - distrowatch.com

Narozen v bývalém Československu, v současnosti provozuje z Taiwanu nejlepší adresář linuxových distribucí DistroWatch.

12.3.2005 17:00 | František Hucek | přečteno 16704×

FH: Kolik je ti let?
LB: 39.

FH: Jak jsi se dostal přes JAR a Pákistán na Taiwan?
LB: Povoláním jsem hutní inženýr. Po roce 1989 jsem měl velmi lákavou nabídku pracovat pro velkou jihoafrickou důlní společnost, tak jsem se přestěhoval do Jihoafrické republiky. Pracoval jsem na rafinérii platiny blízko Pretorie celkem 3 roky, pak jsem se přestěhoval do Kapského města, kde jsem pracoval pro několik malých společností zabývajících se těžbou diamantů na západním pobřeží Jihoafrické republiky a Namibie. Tehdy jsem se začal zajímat o počítače a začal jsem se učit programovat (C a Delphi).

Práce dolování diamantů na pobřeží mi vyhovovala, protože jsem pracoval na bázi měsíc práce, měsíc volna. To mi dalo spoustu možností cestovat, čehož jsem hodně využíval. Během cesty na Taiwan se mi naskytla příležitost práce pro Linpus Technologies, společnost vyvíjející linuxovou distribuci pro místní trh. Chtěl jsme tak jako tak jít do IT, takže jsem se rozhodl do společnosti nastoupit, zvláště když už tenkrát jsem se velmi zajímal o Linux. U Linpusu jsem byl okolo 18 měsíců.

Nejsem si jist, kde se vzal ten Pakistán. Určite jsem tam nikdy nebyl.

FH: Velká část elektroniky pochází z Taiwanu, jaký vidíš hlavní rozdíl mezi novou dynamickou ekonomikou Taiwanu a starou ekonomikou s tradicí, jako je Česká? Je to v lidech, ve státu?
LB: Obojí. Role státu je vytvoření příznivého podnikatelského prostředí, pokud možno s malou byrokracií a nízkými daněmi. Lidé pak zajistí to ostatní. Rozdíl mezi asijskými tygry a Evropou je v tom, že lidé zde mají o hodně větší motivaci vydělat peníze. Peníze jsou tak důležité, že o nich neustále mluví. Těžce a dlouho pracují aby si více vydělali. Vždy mne fascinovalo, když jsem viděl, že většina obchodů zde má otevřeno od 10:00 do 22:00 a to každý den, včetně sobot a nedělí. Také mají sklony být méně pragmatičtější k neúspěchu, jestli začnou podnikat a toto podnikání po krátké době neúspěšně skončí, jednoduše to svedou na špatné "feng shui" či špatnou konstelaci, než na sebe samé. Pak jdou dál a zkusí něco jiného.

FH: Jak jsi se dostal k Linuxu?
LB: S Linuxem jsem si začal hrát v roce 1999. Hodně jsem o něm slyšel, jak od adminů z mého pracoviště, tak z PC Plus magazínu, který jsem v té době odebíral. Jednou, když jsem vyměnil 2GB hard disk za 6GB v mém notebooku, jsem se rozhodl udělat tam linuxový oddíl. Koupil jsem krabici Corel Linuxu. Bohužel, i když se to nainstalovalo bez problémů, nepřipadalo mi to moc použitelné. Byl jsem beze zvuku, můj modem a tiskárna nefungovaly a Xka měla jen velmi nízkou barevnou hloubku.

FH: Jak tě napadlo založit DistroWatch?
LB: To se stalo, když jsem byl u Linpus Technologies. Šéf mne požádal, abych udělal seznam vlastností všech hlavních distribucí na trhu, aby jsme je mohli porovnávat s naším vlastním produktem. Řekl jsem si, že je to jednoduchý úkol a začal jsem hledat na webu informace, k mému překvapení jsem nemohl najít žádný dobrý a aktuální seznam porovnání distribucí, takže jsem to musel udělat vše sám. Navštívil jsem web každé z distribucí a vše potřebné jsem odtud získal. To mi trvalo několik dní. Když jsem dal vše dohromady, rozhodl jsem se to hodit na web, aby ti, kteří by takové informace sami hledali, je měli snadno přístupné. Web byl velmi populární hned od začátku a brzy jsem byl zaplaven e-maily a nápady. Krátce na to jsem registroval doménu distrowatch.com.

FH: Jakou distribuci, programy použííváš?
LB: Základní OS na mé hlavní pracovní stanici (AMD64 box s 2 GB RAM) je Debian Sid. Můj druhý počítač je testovací a pochopitelně tam mám nainstalovaných permanentně okolo 20 různých distribucí. Na desktopu používám KDE s KMailem a stále otevřené Kate. Web brouzdám s Firefoxem a Operou a na příkazovou řádku mám Konsole, Liferea na RSS feedy, gFTP na nahrávání souborů na web a GIMP na editaci grafiky.

FH: Čím se živíš?
LB: Údržba DistroWatche je práce na plný úvazek. Také pravidelně píšu články pro sekci o distribucích pro Linux Weekly News.

FH: Jaký je obchodní model DistroWatche? Tj. z čeho žije? Uživí se?
LB: DistroWatch žije z reklamy. Zpočátku to moc nevydělávalo. Vzpomínám si na svého prvního zadavatele reklamy (LinuxCD.org), který u nás chtěl inzerovat, ale tolik se mu nechtělo zaplatit požadovanou částku. Nicméně se rozhodli to na měsíc vyzkoušet. Po tomto prvním měsíci si už na cenu nikdy nestěžovali a platili včas každý měsíc! Teď s více než 70.000 návštěvníky denně na hlavní stránce už není problém získat zadavatele reklamy.

FH: Na jakém SW/HW běží distrowach?
LB: Server je Dual Xeon 2.8 GHz s 2 GB RAM. Běží tam FreeBSD 5.3 s Apachem 2.0 a PHP 5, a hrstka bash skriptů na pozadí.

FH: Distrowatch má absolutně nejnižší cenu za reklamu. Nemyslíš, že zvýšení ceny by ti přineslo více peněz?
LB: Nikdy jsem nechtěl z DistroWatche zbohatout. Začalo to jako zájmový web, a chtěl jsem to tak i udržet, ale jak se to stávalo populárnější a populárnější, už jsem to dál nemohl udržovat jen ve svém volném čase. Takže jsem odešel ze své práce a začal jsem pracovat na DistroWatchi na plný úvazek. Ale pokud to vydělá tolik, abych mohl zaplatit účty, tak mne to moc netrápí. Vlastně loni jsem spustil "dárcovský program", kdy 10% příjmů webu se daruje různým open source projektům každý měsíc. Konec konců jsem těžil z různorodého vzrušujícího světa open source software, takže jsem to cítil jako mou povinnost něco z toho dát zpět.

FH: Existuje dle tebe nějaká distribuce Linuxu, která není známá, ale o které ještě hodně uslyšíme?
LB: Hmm, ono to bývá obráceně, některé distribuce, které byli nedávno známé zmizely ze scény úplně (Corel, Caldera), nebo se jejich užívání znatelně zmenšilo (Turbolinux, Lycoris). Jednu dobu jsem si myslel, že Ark Linux by mohl nahradit jednu či dvě distribuce, ale jejich proces vývoje byl tak hrozně pomalý, stále je to ve verzi alfa po dvou letech! Jiní přišli od nikud a staly se velkými přes noc (Gentoo, Ubuntu). Jedinná distribuce o které si mohu myslet, že by mohla mít vliv na linuxovou scénu je Specifix Linux, za kterým jsou některé velmi zajímavé myšlenky. Ale těch několik projektů založených na Debianu, které byly spuštěny nedávno (UserLinux či Progeny) byly zcela zastíněny úspěchem Ubuntu a já nevěřím, že se do té ligy velkých dostanou.

FH: Jak je to s Linuxem na Taiwanu? V Čechách vede Mandrake, pak asi Debian a SUSE, je to na Taiwanu podobné?
LB: Fedora a Mandrake jsou asi nejpopulárnější distribuce na Taiwanu, Debian je má ale také dobrou pozici, zvláště mezi pokročilejšími uživateli. Bohužel, ve většině Asie je pěkně mrtvo, pokud se jedná o Linux, zvláště na desktopech (možná Thajsko je vyjímkou). Asijské vlády jsou obrazně řečeno "propojeny" s Microsoftem a utrácejí šílené částky na lincencích pro Windows pro školy a státní úřady. Jestliže by pouze malou část z těchto prostředků věnovaly na podporu open source software a udělaly to použitelnější pro místní uživatele, asijský linuxový desktop by mohl být realitou.

FH: Co si myslíš, že je největší překážkou rozšíření Linuxu? Na serverech je to v pohodě, na desktopech už je to horší.
LB: Já bych to tak neviděl, podívejme se na to, čeho Linux dosáhl doposud, zvláště když bereme v potaz ty překážky. Přišel (v použitelném stavu) v době, kdy celý svět používá MS Windows, MS Office a MS Internet Explorer. Stále je téměř nemožné koupit počítač bez Windows (vlastně bez jakéhokoli OS, když už je o tom řeč), i když o to požádáte! A přeci, DistroWatch navštíví denně 70.000 lidí, město Mnichov migruje s desítkami tisíc počítačů na Linux, a spousta malých společností používá Linux na desktopech (stačí se podívat na nějaké fórum uživatelů na internetu a uvidíte sami). Linux je teď realitou pro mnoho lidí a znatelně roste. Už to není OS pár nadšenců, je to "real business OS". Je to jen otázka času, než dosáhne takové penetrace na dektopech, jakou má na serverech.

FH: Navštěvuješ někdy bývalé Československo? Sleduješ dění na české a slovenské linuxové scéně? Jestli ano, co se ti líbí a co nelíbí?
LB: Ano, moji rodiče bydlí v Košicích, a občas je navštěvuji. Snažím se sledovat linuxovou scénu v každé zemi na světě. Opravdu se mi líbí Root.cz, který navštěvuji každý den, s opravdu dobrými originálními články a aktuálními zprávičkami. Myslím, že Root.cz je jedním z nejlepších linuxových webů na světě! Také se mi líbí Unixový portál hup.hu, tamní správci mají úžasnou schopnost vyhrabat opravdu zajímavé nové zprávy ještě předtím, než se objeví na anglofonních webech.

FH: Co si myslíš o Linuxových komunitách ve světě?
LB: Jsou to tisíce lidí, kteří udělali Linux tak úžasně úspěšný. V současnosti má téměř každá země komunitní weby, uživatelská fóra a sdružení linuxových uživatelů, kde se lidé setkávají a vyměňují si nápady. Tady se vytváří nová přátelství a nové obchodní nápady. Nemůžeme se spolehnout na vlády či velké firmy aby pro nás něco udělaly, ale společně toho můžeme dosáhnout mnohem více, ať už je to psaní kódu, překlady dokumentace, či boj proti softwarovým patentům. Jsme to my, kdo řídí hnutí svobodného software, a ničí staré softwarové monopoly. Místo patentování informací a myšlenek je svobodně sdílíme. Budujeme lepší svět.

LB: Ďakujem za otázky :-)
FH: Moc děkujeme za odpovědi a za DistroWatch :)

Pokus o překlad z angličtiny: František Hucek

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=753