amaroK je rychle se vyvíjející přehrávač a správce hudebních souborů určený primárně pro pracovní prostředí KDE.
30.3.2005 06:00 | Vladimír Jarý | přečteno 8902×
Pracovní prostředí KDE sice obsahuje aplikace pro přehrávání (Noautun) i správu hudebních souborů (Juk), ale ty mi moc nevyhovují; takže jsem raději používal osvědčený XMMS. S amaroKem jsem se poprvé setkal asi před rokem, tehdy byl ještě ve vývojové fázi, moc toho neuměl a ani nebyl příliš stabilní. Od té doby se mnoho změnilo.
Přímo na stránkách projektu amarok.kde.org je možné stáhnout balíčky pro jednotlivé distribuce (Debian, Gentoo, Mandrake, SuSE, Slackware, ale také FreeBSD ...) a samozřejmě zdrojové kódy. Protože amaroK má poměrně dlouhý seznam požadovaných a volitelných balíčků, doporučil bych Vám zvolit překlad zdrojových kódů. Co tedy budete potřebovat? Určitě se neobejdete bez KDE-libs ve verzi 3.2 (nebo novější) a knihovny pro práci se značkami tag-lib. Pro přehrávání musíte mít nainstalován nějaký multimediální framework, autoři doporučují buď gstreamer s pluginy nebo xine 1.0.0. V nouzi vystačíte i se zvukovým serverem aRts. Pokud si chcete užívat vizualizací, budete muset nainstalovat vizualizační XMMS pluginy a libvisual 0.2 a SDL 1.2.0. Kompletní seznam volitelných komponent najdete v přiloženém README souboru. Na druhou stranu, z KDE balíčků je nutně potřeba jen KDE-libs , takže není problém používat amaroK i v jiných pracovních prostředích nebo okenních manažerech (testoval jsem XFCE).
Samotná instalace se provede standardně zadáním:
./configure --prefix=`kde-config --prefix` make su -c "make install"
Pokud provádíte aktualizaci z předchozí verze, raději před spuštěním restartujte KDE. Pokud naopak instalujete amaroK poprvé, zobrazí se Vám po spuštění průvodce základním nastavením. Nejprve si zvolte, zda chcete zobrazovat okna přehrávače a seznamu skladeb odděleně (jako XMMS) nebo mít vše v jednom VELKÉM okně (jako Juk). Ve druhém (a posledním kroku) průvodce vyberte adresář nebo adresáře s Vašimi hudebními soubory. amaroK zvolené adresáře rekurzivně prohledá a z nalezených souborů mp3 a ogg (ačkoliv umí přehrávat i další formáty, například wma, s3m) sestaví kolekci. Novinkou určenou pro pokročilejší uživatele je volitelné ukládání informací do databáze mySQL, což umožní vzdálený přístup ke kolekci.
Samotné okno přehrávače nepřichází s ničím přelomovým - najdete tu tlačítka pro ovládání přehrávání, tlačítko s ekvalizérem, úroveň hlasitosti, vizualizaci a ukazatele pozice ve skladbě. Desetistupňový ekvalizér bohužel vůbec nepodporuje práci s předvolbami, škoda. Mnohem zajímavější je okno se seznamem skladeb (tedy hezky česky playlistem). Levá část obsahuje panel sloužící ke správě kolekce, zobrazování informací o přehrávané skladbě a dalším zajímavým činnostem, hlavní část okna zabírá vlastní playlist. Položky playlistu je možné třídit podle mnoha kritérií - podle jména skladby, interpreta, alba, žánru nebo třeba podle oblíbenosti. Přímo z playlistu můžete posílat skladby k vypálení pomocí k3b nebo upravovat tagy. V tag editoru můžete pomocí tlačítka Naplnit značky pomocí MusicBrainz stáhnout metainformace přímo z internetu. Tato funkce pracuje překvapivě spolehlivě spolehlivě, horší je ovšem podpora u českých a slovenských interpretů. Při přehrávání lze použít náhodné pořadí, smyčku skladby nebo celého seznamů, vcelku zajímavý je i režim automatického doplňování playlistu. Mezi skladbami jsou aplikovány přechodové efekty (ztlumení - fade out a prolínání - cross fade).
Nyní se podrobně podíváme na panel v levé části okna. Pomocí záložek se můžete přepínat mezi jeho jednotlivými kartami - Kontext, Kolekce, Seznamy skladeb, Media Device a konečně Soubory. Na kartě Kolekce naleznete do stromové struktury seřazené skladby Vaší kolekce - na nejvyšší úrovni jsou abecedně seřazeni interpreti, pod jednotlivým interpretem seznam alb a konečně na nejnižší úrovni je seznam skladeb z daného alba. Toto uspořádání ovšem můžete v podstatě podle libosti upravit. Na tuto kartu se obraťte také v případě, že chcete vyhledat nějakou skladbu z kolekce. Karta Seznamy skladeb slouží k práci s playlisty - vytváření, otevírání je asi samozřejmostí, amaroK však přináší i chytré playlisty. Pomocí nich snadno sestavíte seznam podle všech skladeb daného žánru, od daného autora, náhodný seznam 25, 50 nebo 100 skladeb nebo seznam Vašich oblíbených skladeb. Pokud disponujete solidním spojením k internetu, vyzkoušejte i nabídku streamovaného audia. Kartu Media Device ocení jen majitelé i-Podů, slouží totiž k synchronizaci skladeb na tomto přehrávači s amaroKem. Snad další verze přinesou podporu i dalších přenosných přehrávačů. Karta Soubory zobrazuje souborovou strukturu počítače a použijete ji asi jen pokud chcete přehrát soubory neuložené v kolekci. Na závěr jsem si ponechal kartu Kontext, kterou budete používat neustále. Kontext obsahuje tři podkarty - na první (Domů) naleznete seznam deseti nejnovějších, nejoblíbenějších a nejméně přehrávaných skladeb. Na druhé (Aktuální) informace o přehrávané skladbě včetně informací o dalších skladbách od stejného interpreta a obrázku obalu alba. Na poslední (Text) se zobrazuje text přehrávané skladby. Kvůli licenčním důvodům se bohužel texty neukládají na disk, takže je musíte pokaždé stahovat ze serveru lyrc.com.ar znova. Na druhou stranu i na mém modemovém připojení se obvykle dočkám do 5 sekund.
AmaroK podle počtu přehrávání hodnotí jednotlivé skladby. Pokud máte zájem, zapojte do projektu Audioscrobbler, který sdružuje hudební fanoušky z celého světa, ale česká komunita není zatím moc početná. Zasíláním informací o přehrávaných skladbách se můžete seznámit s lidmi s podobným hudebním vkusem nebo získat tipy na podobné skladby. Přiznávám se bez mučení, že zrovna tuto službu jsem netestoval. Již jsem lehce zmínil, že amaroK zobrazuje obrázek obalu alb. Na rozdíl od textů skladeb se naštěstí covery ukládají na disk. Správce obalů naleznete jako první položku v menu Nástroje. Alba se stahují ze serveru Amazon, na výběr je mezinárodní, britský, francouzský, německý a japonský mirror. AmaroK podporuje i rozšíření funkčnosti prostřednictvím python skriptů. Několik jich je přímo součástí amaroKu, další se čas od času objeví na kde-apps.org, další lze stáhnout ze stránek projektu. Mezi zajímavější skripty patří alarm (spouštění přehrávání ve zvolenou dobu) nebo export playlistu do HTML. Ke skriptům se dostanete přes menu Nástroje. Další možnosti už jenom zmíním - povedený OSD (On Screen Display), přehrávání audio CD, skinování Kontextu nebo nabídka vizualizací.
Většina globálního nastavení je shromážděna v dialogu Nastavení - Nastavit amaroK. Nejdůležitější je asi karta Zvuk, na které si zvolte z nabídky podporovaných multimediálních frameworků. Na kartě Kolekce můžete podle potřeby do Vaší kolekce přidávat nebo odebírat adresáře. Ostatní záložky už snad nepotřebují další vysvětlení.
Autoři amaroKu připravili live distribuci na bázi PCLinuxOS sloužící k demonstraci možností přehrávače. Na CD kromě KDE, amaroKu naleznete jako přídavek skladby publikované pod Creative Commons Sampling licencí. ISO soubor o velikost 290mb lze stáhnout třeba z tohoto mirroru.
amaroK je podle mého subjektivního názoru nejlepší přehrávač pro KDE (a možná i pro Linux). Ale nezvyklé ovládání, velké množství požadovaných balíčků hodně lidí od amaroKu odradí. Pokud máte velkou sbírku audio souborů, určitě amaroK vyzkoušejte. Už jsem zvědavý, co nového přinese další verze :-).