Psát recenze na cokoli je nesmírně ošemetná věc. A vůbec, když to jsou jednotlivé distribuce operačního systému Linux. Nicméně, dnes se podíváme na zoubek novému SUSE 9.3 Professional. Bude to systém, který byste si nainstalovali a používali? Uvidíme.

Instalace

Instalace systému je až svrchovaně dobře provedena. Tradiční modrou uvítací obrazovku nahradila zeleno - šedá a již v prvním kroku průvodce si můžete vybrat jazyk. Na své si tak při instalaci přijdou i ti, kdo neumějí anglicky. Já se hned přepnul na češtinu. Po výběru jazyka následuje detekce hardware:

Jakmile si systém osahá základní hardware, nastoupí YAST. Tento instalační a konfigurační nástroj je u SUSE legendární - zvládá svou práci velmi dobře a slouží prakticky pro jakoukoli myslitelnou akci, kterou byste s nastavením SUSE Linuxu chtěli provést. V této fázi YAST zjistí, zda na počítači již je nějaký Linux, případně nabídne odpovídající akci (aktualizace, nová instalace...) Poté detekuje zařízení. V seznamu nadetekovaných zařízení možná budete chtít upřesnit, zda hodiny počítače používají hardwarový čas či nikoli. Další věc se týká rozdělení disku - přestože to systém většinou udělá optimálně, je možné navržené velikosti a typy oddílů upravit. Tady bych si dovolil malou výtku - tak pokročilému nástroji by přece jen slušelo mít grafickou reprezentaci toho, jak budou oddíly vypadat. Není to však zase až taková vada na kráse.

Průběh instalace balíčků na mě působil velmi dobře. Samotné okno s informacemi o průběhu má dvě záložky - jednu jako "slideshow", druhá obsahující technické informace o instalaci. Budete-li instalovat z pěti CD, jistě oceníte sloupcový ukazatel průběhu, rozdělený podle jednotlivých CD, nebo třebas čas, zbývající do výměny CD za další.

Co jediné mě při instalaci trochu překvapilo je fakt, že trvala poměrně dlouho - na mém systému s Athlonem XP 2500 a 512 MB RAM typická instalace zabrala přes půl hodiny. Není to ale zase až tak moc, když si uvědomíme, že se instalují 2 GB balíčků. Vždyť jen samotné OpenOffice.org 1.9.79 má balíček neuvěřitelných 237 MB velký.

Po instalaci balíčků probíhá klasické nastavení hesla superuživatele, detekce síťových zařízení (DSL, modemy, síťové karty a ISDN adaptéry) a jejich nastavení. Pakliže se vám nebude líbit síťová karta praující pomocí DHCP, máte možnost zasáhnout a nastavit ji (adresu, masku, brány, nameservery). Docela příjemná věcí, která zdaleka není samozřejmá u všech distribucí je to, že ihned po konfiguraci sítě program nabídne kontrolu a stažení potřebných aktualizací.

Zbytek instalace je klasický - jméno uživatele, nějaké to nastavení tiskáren a první spuštění. Můj závěr je, že instalace SUSE 9.3 je celkem pohodová věc.

Malá drobnost: Stalo se mi několikrát, že indikátor průběhu instalace zůstal viset na 96%, přestože daná akce již byla ze 100% ukončena (a skutečně byla). To je trochu matoucí, zejména pro nové uživatele.

První spuštění

Po prvním spuštění na vás vykoukne celkem přívětivě vypadající plocha KDE 3.4 (jestliže jste při instalaci neurčili jinak). Příjemný je rovněž fakt, že součástí typické instalace je Firefox (verze 1.0.3) a že celé prostředí působí poměrně svižným dojmem.

SUSE 9.3 obsahuje "téměř" dvojkovou verzi OpenOffice.org (v současné době 1.9.79), a přestože to někteří považují za poměrně odvážné řešení, nesetkal jsem se při testování v aplikacích OOO s žádnými problémy.

Naopak šokem pro mě bylo, že základní instalace vůbec nepodporuje formát MP3; potřebný software je třeba doinstalovat pomocí Yast / Software / Aktualizace programu ON-LINE. Potřebné součásti jsou obsaženy v balíčcích "Mulitimedia option pack". Chápu sice, že výrobce mohly vést k tomuto kroku licenčně-právní důvody, jako běžný uživatel bych v tom však viděl docela problém. V Novellu by si měli ujasnit, kterým směrem se bude distribuce ubírat - jestliže ale má být primárním cílem desktop, budou uživatelé MP3 zcela určitě chtít.

Ještě jedna věc - stále se nemohu zbavit dojmu, že v poslední době různé distribuce trochu kopírují vzhled jednoho nejmenovaného OS. O ikonách "Můj počítač" a "Koš" na ploše KDE v SUSE Linuxu už toho bylo řečeno hodně. Dovolil bych si jen podotknout, že výchozí modrá barva plochy může taky působit dost fádně. Co tam přidat nějaký kopec zeleného obilí?

Recenzi dokončíme příště - a to věcmi, které jsem prostě musel udělat, aby byl systém použitelný pro moji běžnou práci. Předpokládám, že to bude pro čtenáře přínosné, protože většinu těch věcí bude dělat kdekdo.