O seriálu
Počínaje dnešním dnem začínám s novým seriálem, ve kterém se budu snažit popisovat
programy "které musíte mít". Tedy programy, se kterými se
pravděpodobně setkáte na běžném linuxovém desktopu (ať už firemním nebo domácím
počítači).
Jednotlivé programy budu představovat po skupinách, obvykle vázaných k
určitému tématu. Protože výběr software, který můžete na linuxu používat, je
obvykle docela bohatý, nebude výjimkou, když vám představím několik programů,
které dělají stejnou (podobnou) věc.
Komu bude seriál určen
Cílovou skupinou budou především začátečníci a mírně pokročilí uživatelé,
kteří např. přešli z jiného operačního systému a potřebují se v novém
operačním systému (a záplavě balíčků, tedy nových programů) trošku zorientovat.
Všechny příklady budou demonstrovány na distribuci
Mandrake Linux,
kterou můžete získat mnoha způsoby. Můžete si ji stáhnout, koupit např.
od firmy QCM (oficiálního zastoupení
Mandrakesoftu v ČR) nebo
v Linux CD Shopu.
Mandrake linux se také občas objeví jako příloha některého z linuxových časopisů.
"Požadované znalosti" jsou minimalizované pouze na instalaci nového
software. V drtivé většině případů by představované programy měly být přímo v
distribuci, takže instalace znamená jeden příkaz urpmi
, popř. použití
grafického Správce balíčků, který je součástí Ovládacího centra Mandrakelinux
(pro vyvolání můžete zadat příkaz mcc
, popř. v nabídce postupujte
na: Systém - Nastavení - Nastavení vašeho počítače: Správa software - Instalace)
Správci oken
Grafické prostředí v linuxu je složeno z několika vrstev. Pro naše potřeby
bude dostatečné vědět, že s periferiemi (klávesnice, myš), grafickou kartou a
tak dále komunikuje X Window System (často zkracováno/označováno prostě jako Xy)
a ten v podstatě neřeší to, co ve finále vidí uživatel –
aplikace, dekorace oken aj.
Grafické prostředí pro uživatele tedy mají na starosti další
aplikace, které můžeme souhrnně nazvat správci oken (window managers). Správce
oken si tedy lze představit jako program, který se stará např. o pracovní
plochu, ikonky, hlavní panel a nabídku programů, dekorace oken a další.
Jak je v linuxu obvyklé, neexistuje pouze jeden univerzální správce oken. Je
jich několik a liší se od sebe např. nabídkou funkcí, náročností na HW (a tedy
dobou spouštění), grafickým zpracováním.
Jednou z výhod použitého způsobu práce s grafickým prostředím je více méně
nezávislost aplikací na zvoleném správci oken. Jeden webový prohlížeč vám může
běžet v různých grafických prostředích; sice může mít rozdílnou dekoraci
hlavního okna, ale jeho funkčnost bude totožná. Ačkoli existují aplikace,
které jsou napsány pro jedno konkrétní grafické prostředí, není problém spustit je
v jiném. Jediné, co budete potřebovat, jsou knihovny, která daná aplikace
vyžaduje; o jejich instalaci se ale zpravidla automaticky postará správce
software (balíčkovač).
Nyní se podíváme na některé správce oken a záleží pouze na vás, který vám bude nejvíce
vyhovovat. Po vyzkoušení zpravidla zjistíte, které z grafických prostředí se
vám nejvíc líbí; samozřejmě můžete používat několik oblíbených okenních
správců podle nálady :o).
K Desktop Environment (KDE)
Jak ostatně plyne už z názvu, KDE není "jenom" správce oken.
Přesnější by bylo označení desktopové prostředí (prostředí pracovní plochy
chcete-li), protože obsahuje bohatou nabídku aplikací pro práci, zábavu nebo třeba konfiguraci.
K tomu se ale později dostaneme.
Po spuštění počítače vás pravděpodobně přivítá (v distribuci Mandrake
defaultní) program MdkKDM,
KDM a
nebo třeba XDM. Tyto programy se kromě autorizace
(ověření uživatelského
jména a hesla) starají také o to, který správce oken bude spuštěn. Protože se
chceme podívat na možnosti KDE, zvolíme tuto volbu, zadáme jméno a heslo a pokračujeme dále.
Správce přihlášení K Display Manager (KDM).
První start KDE bývá obvykle trošku pomalejší než další, ale je běžné, že i později
startuje několik (desítek) vteřin. Po spuštění se před vámi objeví pracovní plocha, na
které jsou některé ikony, dole bývá zpravidla panel a nabídku programů můžete
vyvolat klepnutím na hvězdičku (logo Mandrake) v levém spodním rohu.
KDE má v současné době
91 lokalizačních týmů a
čeština v nabídce jazyků naštěstí nechybí. Pokud jste při instalaci
MDK jako
jazyk zvolili češtinu, KDE by s vámi mělo komunikovat česky.
Pojďme se ale podívat na některé možnosti KDE. Postupujte v nabídce Menu - Systém -
Nastavení - Nastavení vašeho pracovního prostředí. Tím spustíte Ovládací
centrum KDE, kde si můžete svůj desktop upravit podle svých potřeb. V levé
části obrazovky vidíte rozbalovací nabídku, které se větví podle oblastí.
Např. grafický vzhled si můžete nastavit v Vzhled a chování - Styl (případně
Dekorace oken). Můžete zkusit experimentovat s různými styly a vybrat si ten,
který se vám bude nejvíc líbit (pokud si nenecháte standardní). V ovládacím
centru si ale můžete nastavit víc věcí než jenom vzhled, nastavit si můžete
vše, co se může týkat KDE – od spořičů obrazovky počínaje, klávesovými
zkratkami konče.
Práce s KDE je poměrně intuitivní, různé vychytávky jakou drag & drop
(táhni a pusť) jsou samozřejmostí. Opravdu nejlepší ale bude, pokud si práci s
KDE vyzkoušíte na vlastní kůži.
Jak jsem poznamenal v úvodu, KDE je desktopové prostředí. To znamená, že např.
může spravovat rozložení klávesnice (např. české a anglické), tisk, digitální
fotoaparát a mnoho dalšího. Jeho součástí (popř. distribuované zvlášť) jsou i
jednotlivé programy, které jsou pro KDE napsány. Blíže se k nim dostanu v
některém z příštích dílů; použít můžete webový prohlížeč Konqueror,
emailový klient KMail, kancelářský balík KOffice, adresář KAddressbook,
organizér KOrganizer, program pro instant messaging (IM) Kopete, editory
KEdit nebo Kate, multimediální programy Noatun, KsCD a mnoho dalšího.
KDE je opravdu velmi použitelný správce oken a vlastně také balík aplikací pro
desktop. Mezi jeho nevýhody patří především relativně vyšší nároky na hardware,
takže na pomalejších strojích si nemůžete zapnout všechny grafické efekty, popř. budete
muset strpět delší start systému nebo pomalejší odezvu. Na novějších
počítačích je ovšem KDE bez problémů použitelné. Ostatně, KDE je pravděpodobně
nejpoužívanější desktopové prostředí (resp. správce oken) na linuxu ...
To by bylo pro dnešek vše. Příště se podíváme na některé další správce oken.
Odkazy