u provadeneho prikazu muze byt obcas uzitecne. Lze pouzit napriklad nasledujici kod

use IPC::Open3;
use Symbol qw(gensym);
use IO::File;

# Co se ma spustit a s jakymi parametry
my @command = qw(prikaz param1 param2);
my @result;

sub osExec {
    my @cmd = @_;
    my $pid;
    my $ret;
    my @out = ();
    my @err = ();

    # Vytvorime lokalni handle pro docasne
    # soubory k zachyceni STDOUT a STDERR
    local *CATCHOUT = IO::File->new_tmpfile;
    local *CATCHERR = IO::File->new_tmpfile;

    $pid = open3(gensym, ">&CATCHOUT", ">&CATCHERR", @cmd);
    waitpid($pid, 0);
    $ret = $? >> 8;
    seek $_, 0, 0 for \*CATCHOUT, \*CATCHERR;

    @out = <CATCHOUT>;
    @err = <CATCHERR>;

    return($ret, \@out, \@err);
}

@result = osExec(@command);

Vysledkem volani funkce osExec je pole jenz obsahuje navratovou hodnotu, zachyceny standardni vystup a chybovy vystup. Nevyhodou tohoto reseni je nacteni veskereho vystupu do promennych coz muze byt problem pokud spousteny program vyprodukuje opravdu velke mnozstvi dat.