Mel jsem v poslednim pulroce moznost vyzkouset jak Unity tak Gnome Shell a po vyzkouseni obou jsem zakotvil u Cinnamonu, ktery se mi ted pouziva mnohem lepe.

Cinnamon jsem používal cca 3 měsíce, když jsem měl na laptopu Sabayon a možná se k němu vrátím s novou Fedorou (njn. víceméně jsem začal utíkat od Ubuntu). Doma ještě Ubuntu jede s Unity, co mám slušný monitor (1920×1200 px), tak mě boční panel neomezuje, naopak jsem tam dal často používané aplikace a mám je krásně při ruce. Unity je už „továrně“ nastavené pro příjemné používání, GNOME3 se muselo doladit, o XFce nemluvě.

Já jsem na přijatelné defaultní nastavení narazil jen v Mintu, v Archu jsem naopak zvyklý zcela přirozeně si systém nastavit ku obrazu mému. Takže jen lehké WM a v posledních měsících zejména e17, které mi přijde jako optimální odpověď na otázku, jak má vypadat uživatelsky a pracovně optimalizované desktopové prostředí (že je zlepšovat, o tom žádná, ale ta koncepce).