ARCHIV

Konference LinuXchange v Olomouci 4 – 5.11.2005

Přinášíme krátké ohlédnutí za konferencí LinuXchange z pohledu jednoho z návštěvníků/přednášejícího na této konferenci.

18.1.2006 06:00 | Dalibor Smolík | Články autora | přečteno 5100×

Dostal jsem příležitost se zúčastnit jako lektor konference LinuXchange, neboť jsem byl pozván, abych podal informaci o možnosti využití Linuxu v komerční sféře. Bylo to poprvé, co jsem někde působil jako lektor, i když jsem se několika linuxových akcí v minulosti zúčastnil jako posluchač. Konference LinuXchange se tentokrát konala v Olomouci dne 5.11.2005 a díky dobrému vlakovému spojení jsem nebyl odrazen od účasti z důvodu pro mě poměrně „vzdáleného“ místa konání akce. V žádném případě jsem však nelitoval. Akce byla zorganizována dobře, konference byla navíc spojená s Installfestem, který se konal o den dříve a logicky předcházel samotné akci LinuXchange.

Na Installfestu bylo možné shlédnout a prakticky vyzkoušet instalaci několika běžných linuxových distribucí, jako je Mandriva, Fedora, SUSE, Ubuntu, Slackware, Gentoo a Debian. Rozhodně nebylo na škodu určité „opáčko“ i pro zkušenější uživatele.

Druhý den, v sobotu, byla vlastní teoretická část konference - přednášky, jejichž přibližný seznam je zde, které se konaly souběžně ve třech učebnách. To svědčí o velmi bohatém programu konference, avšak na druhé straně to přinášelo nevýhodu - pokud se konají pro posluchače souběžně dvě zajímavé přednášky, může si vybrat jen jednu z nich. Naštěstí všechny přednášky byly zaznamenány na video a organizátoři akce slíbili jejich záznam uvést na internetu volně ke stažení.

Jako člověk, který není profesionálem v IT oblasti nechci hodnotit technickou úroveň jednotlivých přednášek, kterých jsem se jako posluchač zúčastnil, ale spíše bych se zaměřil na jednu z oblastí - nasazení open source v praxi, přestože rozsah témat konference byl mnohem širší (problematika firewallů, DocBook, Mailbox a další.). Na konferenci byla ceněna účast především J. Koska, který se věnoval především formátu pro ukládání softwarové dokumentace - již zmíněného DocBooku.

V každém případě se všichni přednášející snažili o vyčerpávající výklad dané problematiky, kvůli které do Olomouce přijeli. K napsání tohoto článku mě přivedl jeden poznatek, který jsem si z konference odnesl: poměrně velká účast na konferenci a snaha konstruktivně řešit aktuální otázky v oblasti OSS ukazuje na zájem o tento typ softwaru nejen po technické stránce, ale i po stránce koncepční a „strategické“.

Můj důvod návštěvy konference LinuXchange bylo poukázání na možnost implementace Linuxu a OSS vůbec do komerční sféry a jako příklad jsem uvedl nasazení Linuxu v naší malé firmě, ale na konferenci jsem se setkal s lidmi, kteří úspěšně prosadili jeho nasazení i v daleko větším měřítku. V této oblasti byla nesmírně zajímavá přednáška M. Saferny o nasazení Linuxu v VOKD, který přednesl stručný ekonomický rozbor důsledků nasazení OSS v jejich podniku a tím v tomto konkrétním případě vyvrátil běžně užívaný argument zastánců proprietárních řešení, že konečné náklady na migraci na OSS jsou vyšší, než zakoupení patřičných licencí na komerční software. Pan Saferna především zdůraznil dlouhodobý vliv úspor na celkovou efektivitu, protože náklady na migraci, byť by byly vysoké, jsou jednorázové a není nutné vydávat další prostředky na upgrade systému. O nasazení Linuxu ve firmě hovořil též N. Volf z firmy Baťa, která úspěšně nasadila Linux na systém pokladen.

Chtěl bych se zmínit též o společnosti Liberix (www.liberix.cz), která se nabídla soustřeďovat u sebe veškeré poznatky komerčních firem s nasazením OSS a prostřednictvím této firmy je možné si vyměňovat vzájemné zkušenosti při procesu migrace. Na druhé straně je dobré o výsledcích společnost informovat, aby poznatky konkrétní firmy mohly pomoci i dalším firmám a tím přispět k rozšíření OSS do komerční sféry a třeba i státní správy.

Nakonec bych chtěl tímto poděkovat organizátorům celé akce za jejich péči o lektory po dobu jejího konání, jmenovitě Tomáši Krmelovi, kteří také tímto přispěli k úspěchu celé akce. Tímto článkem jsem nechtěl podat vyčerpávající reportáž o konání konference LinuXchange, ale spíše je to zamyšlení nad dalším osudem open source: je vidět, že existuje celá řada lidí, kteří tomuto systému fandí a také pro něj něco dělá. Tím, že ze svého leckdy vzácného volného času ukrojili velkou část a na konferenci přijeli, ukázali, že jim další vývoj Linuxu a open source obecně není lhostejný a domnívám se, že i v budoucnu tento systém udrží krok s majoritním systémem na PC.

Verze pro tisk