ARCHIV

GCC vs. CLANG 4

Vliv kompilačních voleb na rychlost kódu

4.8.2010 00:00 | Radim Kolář | Články autora | přečteno 5851×

Jak kompilační volby ovlivňují rychlost kódu

Rozhodl jsem se prozkoumat jaký vliv mají jednotlivé volby kompilátoru na rychlost výsledného kódu obou překladačů.

Jako test jsem použil Linuxový port BYTE benchmarku verze 2. Jde o mixovaný benchmark, kde jsou testovány jak floating point operace tak integer operace a taky je zohledněna práce s pamětí. Jednotlivé testy odpovídají reálným úlohám, nejsou to tedy čistě syntetické benchmarky.

Testování probíhalo pod operačním systémem FreeBSD 8.1 s GCC 4.2.1 20070719 (poslední GCC verze co byla pod GPLv2, novější jsou pod GPLv3). Jako typ CPU pro GCC byl použit Intel prescott, protože core2 architektura v době napsání překladače ještě nebyla. Tento systém běžel virtualizován ve VMware. Přesto doby běhu testů byly konzistentní a lišily se v důsledku virtualizace a zátěží způsobované ostatními aplikacemi až v třetí platné číslici, tedy v jednotkách procent, což víceméně odpovídá přesnosti měření i v nevirtualizovaném prostředí.

V první tabulce se podíváme na GCC. Použijeme 3 sady kompilačních voleb. První a nejpomalejší jsou default kompilační volby používané ve FreeBSD. Druhá sada odpovídá volbám použitým při překladu většiny linux distribucí a třetí sada odpovídá agresivnější -O3 optimalizaci, která se ale moc často v praxi nepoužívá protože naneštěstí GCC často generuje s touto volbou chybný kód nebo kód co je pomalejší než při -O2.

GCC

Zásadní rozdíl mezi první a druhou volbou je volba -fomit-frame-pointer. Touto volbou uvolníme jeden registr za cenu toho, že nám nebude správně fungovat backtrace při debugování. Z crashdump core souborů se pak nedá spolehlivě zjistit v které funkci to spadlo. Registr navíc způsobí zvýšení výkonu protože se nemusí tak často přistupovat do pomalé paměti, ačkoliv na dnešních 64-bitových procesorech již není tak výrazné jako bývalo na 32-bitových Pentium II. Tam uvolnění toho registru znamenalo i 15% nárůst výkonu. Optimalizační volba -O3 přináší oproti -O2 určité, ačkoliv ne výrazné zlepšení. Jak je vidět z výsledků tak -O3 způsobilo u některých testů propad výkonu.

Clang

Stejné testy jaké byly provedené s GCC jsou nyní zopakovány s překladačem Clang. Optimalizujeme pro CPU core2, protože ho Clang zná, neboť se jedná oproti starému GCC o současný překladač.

TEST	-O2 -march=core2	-O2 -fstrict-aliasing -fomit-frame-pointer -march=core2	-O3 -fstrict-aliasing -fomit-frame-pointer -march=core2
NUMERIC SORT	1320.1	1362.9	1359.3
STRING SORT	90.122	90.62	95.615
BITFIELD	4.4253e+08	4.4415e+08	4.3236e+08
FP EMULATION	217.42	224.03	223.89
FOURIER	13155	13859	13933
ASSIGNMENT	30.232	31.261	30.735
IDEA	4924	5128.9	5017.2
HUFFMAN	1888	1788.4	1832.2
NEURAL NET	28.486	28.861	28.937
LU DECOMPOSITION	1405.5	1423.6	1392.6
MEMORY INDEX	14.340	14.545	14.593
INTEGER INDEX	17.786	18.002	17.997
FLOATING-POINT INDEX	20.411	20.949	20.852

Z tabulky je vidět že Clang generuje pomalejší kód než GCC, ale rozdíl je okolo 10 procent. Clang s -O3 negeneruje oproti -O2 rychlejší kód. Důležitější ale je, že negeneruje v některých případech s -O3 narozdíl od GCC kód pomalejší, takže je volba -O3 u Clang bezpečnější než u GCC. Integer operace umí Clang optimalizovat stejně dobře jako GCC, mírně zaostává při práci s pamětí a ve floating point operacích.

Stack protector

V GCC existuje od verze 4.1 modul ProPolice, který dělá ochranu před buffer overflow útoky. Ochrana není stoprocentní, protože již byly objeveny postupy jak exploitnout i program takto chráněný, ale ne vždy se dá tento postup použít. Pro více informací doporučuji shlédnout prezentaci z projektu OpenBSD.

ProPolice modul byl již dlouho použit v OpenBSD a to dávno v době kdy ještě nebyl oficiální součástí balíku GCC. Druhou distribucí která ho nasadila bylo Ubuntu a pak následovalo DragonFly BSD a NetBSD a FreeBSD-8.

Zajímalo mne jak se tato ochrana projeví na výkonu. ProPolice má dva režimy ochrany v standardním chrání jen fukce volající alloca a funkce s bufferem větším než 8 bajtů. V druhém režimu chrání všechny funkce. Podle materiálů projektu OpenBSD v druhém režimu způsobí ProPolice zhruba 2% zpomalení.

TEST	-fno-stack-protector	-fstack-protector	-fstack-protector-all
NUMERIC SORT	1125.9	1130.5	1063.5
STRING SORT	95.447	96.095	95.53
BITFIELD	4.8104e+08	4.8367e+08	4.8313e+08
FP EMULATION	121.45	122.38	108.15
FOURIER	18670	18889	18859
ASSIGNMENT	33.208	33.375	32.583
IDEA	4535.2	4536.5	4133.7
HUFFMAN	2133.3	2243.2	2167.5
NEURAL NET	30.011	30.354	30.796
LU DECOMPOSITION	1443.5	1441	1436.6
MEMORY INDEX	15.507	15.596	15.436
INTEGER INDEX	14.924	15.158	14.021
FLOATING-POINT INDEX	23.549	23.716	23.794

Z tabulky vidíme, že rozdíl mezi volbami -fno-stack-protector a -fstack-protector je pod hranicí chyby měření. U -fstack-protector-all již zpomalení pozorujeme. Zde ale závisí na použitém testu kolik je v něm voláno funkcí. Pokud se funkcí volá hodně, tak pokles může být až 20 procent.

Vliv CPU typu na rychlost

Překladače jazyka C umí optimalizovat program pro daný procesor. Default volba je optimalizovat pro Intel 386. Používat ji není příliš šťastné řešení protože Intel 386 byl vyroben v roce 1986 a dneska se s ním setkáte jen v embedded zařízeních a to ještě velmi velmi zřídka, protože Intely 386 nebyly nikdy oblíbené - místo nich se používala 32-bitová Motorola 68000.

Novější Intel procesory umí nejen nové instrukce, které dokáží nahradit několik starších instrukcí - tedy provedou se rychleji, ale umí zpracovávat i více instrukcí současně za dodržení určitých podmínek - instrukce musí být na sobě nazávislé a požadovaná jednotka procesoru zpracovávající příslušnou operaci musí být volná. Optimalizace kompilátory pro procesor tedy spočívají ve vhodném výběru a řazení instrukcí.

Trochu odlišná situace panuje ve světě RISC procesorů jako jsou UltraSPARC a POWER. Tam se stává že novější verze CPU již neumí z důvodů zjednodušení designu zpracovávat některé málo využívané staré instrukce. Tyto instrukce se pak softwarově emulují, stejně jako se v dobách Intelu 386 a 486SX emuloval matematický koprocesor. Emulace se buďto zabudovaná přímo v operačním systému, nebo se emuluje v userland knihovně, která se při spuštění starých programů načítá mechanizmem LD_PRELOAD.

TEST	GCC i386	GCC i686	GCC prescott
NUMERIC SORT	1062.2	1077.3	1139.3
STRING SORT	95.868	94.4	96.146
BITFIELD	4.8498e+08	4.4164e+08	4.838e+08
FP EMULATION	71.07	122.31	122.67
FOURIER	18436	18859	18814
ASSIGNMENT	32.055	33.188	33.296
IDEA	4077.8	4497.3	4586.3
HUFFMAN	2073.7	2205.3	2148.8
NEURAL NET	28.743	31.354	29.259
LU DECOMPOSITION	1427.7	1438.3	1465.7
MEMORY INDEX	15.390	15.013	15.588
INTEGER INDEX	12.439	14.878	15.075
FLOATING-POINT INDEX	23.031	23.947	23.530

U GCC platí že pokud vytváříme binární balíčky a nekompilujeme si program pro sebe tak máme kompilovat pro CPU i686 neboli Pentium II CPU. Nárůst výkonu s použitím optimalizace pro vyšší CPU již není tak významný a u zákazníků se mohou čas od času ještě najít starší počítače. Pentium II to sice nebude, ale Celerony kompatibilní s Pentiem III se zřídka zahlédnout dají.

TEST	Clang i386	Clang i686	Clang core2
NUMERIC SORT	1365.1	1357.2	1354.1
STRING SORT	89.648	89.722	89.786
BITFIELD	4.4283e+08	4.4203e+08	4.4164e+08
FP EMULATION	223.15	222.61	215.48
FOURIER	14571	14565	13620
ASSIGNMENT	30.584	30.3	31.004
IDEA	5114.9	5108.3	5074.1
HUFFMAN	1822.5	1815.3	1779.1
NEURAL NET	10.7	10.663	28.844
LU DECOMPOSITION	345.92	344.41	1420.3
MEMORY INDEX	14.373	14.324	14.433
INTEGER INDEX	18.065	18.004	17.728
FLOATING-POINT INDEX	9.549	9.523	20.808

U Clangu je situace odlišná. Narozdíl od GCC zde prakticky žádný rozdíl v rychlosti není s vyjímkou floating point operací, které jsou při použití core2 výrazně rychlejší. Pravděpodobně je překladač realizuje pomoci rozšíření SSE.

Závěr

Překvapil mne všeobecně malý vliv optimalizace větší než -O2 na rychlost výsledného kódu. U Clangu je tento vliv ještě menší. S vyjímkou floating point operací bych řekl že je stěží měřitelný.

Verze pro tisk