ARCHIV

Linux na Notebooku – ACER 223 X

Rozhodli jsme se vyzkoušet instalaci různých distribucí Linuxu na notebook.

18.12.2003 10:00 | Ivan Majer | Články autora | přečteno 8007×

Notebooky se dnes díky stále klesající ceně a zvyšující se výkonnosti stávají běžnou součástí počítačového života. Proto jsme se rozhodli odzkoušet, jak se budou jednotlivé distribuce Linuxu k notebooku chovat. Notebook Acer Travel Mate 223 X s procesorem 1,13 GHz, pamětí 128MB SDRAM a 20GG diskem se stal zkušebním strojem.

Testované distribuce byly Mandrake 9.2, Suse 9.0, Fedora, Debian 3.0 a Slackware 9.1. Cílem bylo zjistit jak se jednotlivé distribuce podaří nainstalovat na uvedený notebook s tím, že důraz byl kladen především na jednoduchost instalace. Rovněž nás zajímalo, jak se jednotlivé distribuce vypořádají s hardware a s nainstalovanými Win XP.

Jako první proběhla instalace Mandrake Linux 9.2. Tato distribuce je známá tím, že klade veliký důraz na grafické prostředí a vstřícnost k uživateli. Tím je dána i grafická instalace která nevyžaduje téměř žádné zásahy ze strany uživatele. Jediná vada na kráse je ke konci instalace, kde po nainstalování všech balíčků se objeví závěrečný souhrn a zde instalátor nahlásí ''grafické prostředí nenastaveno''. Přitom nastavení grafického protředí po odsouhlasení je provedeno automaticky a bez problémů. Mandrake 9.2 poznal na notebooku veškerý hardware a byl schopen okamžitého použití. Rovněž připojení oddílu s Windows provede automaticky.

Druhá v pořadí byla použita nová verze Suse 9.0. Instalace probíhala rovněž v grafickém prostředí a zde se objevila první chybička, kdy tato distribuce nepoznala, že se instaluje na notebook a nastavila špatně monitor. Ten jsem na konci instalace ručně změnil a poté již naběhlo grafické prostředí v pořádku. Rovněž zvuková karta se rozeběhla po ručním nastavení parametrů, kde pomohlo Yast kontrolní centrum. Mile působí okamžité přidání apletu řízení spotřeby a stavu baterií. Tato distribuce příjemně překvapila i tím, že veškerý ostatní hardware rozeznala bez chyb a to dokonce včetně winmodemu. Připojení oddílu s Windows proběhne bez problémů jako u předcházející distribuce.

Jako další distribuce byla použita Fedora. Zde nebylo na tomto notebooku možné použít grafický instalátor i když je v distribuci obsažen. Důvodem bylo nerozpoznání LCD monitoru a byla tedy použita instalace v textovém režimu. Po nainstalování a úpravě monitoru naběhlo grafické prostředí bez dalších problémů. Fedora sama oddíl s Windows nepřipojí. Pokud data z Windows potřebujete musíte provést ruční připojení oddílů.

Zbývající dvě distribuce lze instalovat pouze v textovém prostředí a tedy s dobrou znalostí Linuxu. Nejsou to tedy distribuce, které by si mohl nainstalovat uživatel přecházející na Linux z jiného OS typu Windows.

Při rozhodování kterou distribuci označit jako nejlepší volbu pro tento notebook jsem trochu váhal, protože každá distribuce má nějaké klady i zápory. Přestože mnou preferovaná distribuce je Mandrake, musím přiznat, že i SUSE tomuto notebooku velice sluší.

Verze pro tisk