Jedním z typických použití Linuxu - jak se všude tvrdí - je jeho nasazení jako poštovního serveru. Možností máme v tomto případě opravdu nepřeberně - od mnoha programů fungujících jako SMTP servery, přes záležitosti související se stahováním pošty z externích schránek až po udělátka, která poštu třídí a kontrolují na viry a SPAM. 

Představte si následující situaci: Jste správce sítě v budově, kde je místní síť a uživatelé by si přáli nějak inteligentně vyřešit příjem a odesílání pošty. Většina má existující schránky na freemailech, každý by chtěl mít poštu čistou od virů a vůbec nikdo nechce dostávat SPAMY. Jak na to? Jedním z opravdu dobrých řešení je XMail, o kterém si dnes řekneme něco víc.

Představujeme XMail

XMail je poštovní server, který napsal a udržuje Davide Libenzi. V současné době existuje ve verzi 1.22, takže je již řadu verzí hezky stabilní. Tento kousek software je licencován pod GPL2 a - světe div se - kromě Linuxů a BSD jej můžete provozovat i pod Windows NT/2K/XP. Proč mám XMail tak rád? Především provozuji několik poštovních serverů, kde mám právě XMail nasazený a nemůžu si na něj stěžovat. Taky proto, že kromě odesílání pošty umí i stahovat poštu z existujících externích schránek a dále ji zpracovávat. Řečeno technicky - je to jak SMTP server, tak POP3 server, tak vlastně i POP3 klient. 

To může mít mnoho výhod. Představte si situaci, o níž jsem mluvil v úvodu. Uživatelé mají externí POP3 účty na několika serverech (seznam.cz, volny.cz atd.), my můžeme poštu z těchto účtů v pravidelných intervalech stahovat a doručovat místním uživatelům, zároveň máme SMTP server pod vlastní kontrolou a to všechno umí jeden kousek software s jedinou konfigurací. Hezké, ne?

Instalace

Mailservery patří do kategorie produktů, které je potřeba jedou pořádně nastavit a pak fungují samy nebo skoro samy. Pokud patříte mezi naprosté nováčky v oboru instalace a konfigurace mailserverů, doporučuji navštívit Wiki a trochu se seznámit s teorií doručování pošty. A poznámka pro všechny: na PC obvykle není dobré (a většinou ani možné) mít více mailserverů, takže pokud budete chtít instalovat XMail na stroj, kde už nějaký ten mailserver běží, tak ten původní je třeba před instalací XMailu odinstalovat nebo alespoň vypnout.

Instalace z balíčku

Pokud chcete instalovat XMail z balíčku, je to jednoduché, protože na stránce produktu máte předpřipravený RPM. Ze stránky XMailu (nebo třeba z českého zrcadla) stáhněte a nainstalujte:

Mně se u několika instalací stalo, že instalace rpm balíčku tímto způsobem selhala, protože software měl další závislosti. Pokud je to váš případ, nebo pokud si chcete trochu zakompilovat, můžete instalovat ze zdrojových kódů.

Pozn.: Ačkoli balíčkovací systémy by se měly před instalací ze zdrojáků upřednostňovat, XMail doporučuji kompilovat a instalovat "ručně". Jednak je dosti malý, a jednak se člověk při instalaci a kompilaci něco naučí o tom, jak tento server funguje.

Kompilace

Kompilace je samozřejmě triviální a každý ostřílený Linuxák by ji zvládl intuitivně. Pro pořádek si ale řekněme, že software v takovém případě hezky stáhneme a rozbalíme (jako root uživatel):

Zkompilujeme:

A protože je dobrým zvykem, aby se XMail nacházel v /var/MailRoot, dokopírujeme potřebné soubory z instalační složky a nastavíme práva:

Server budete chtít nejspíš spouštět při startu stroje, což znamená, že do startovacích skriptů přidáte nějaký, který spustí XMail. Tady je příklad, jak může vypadat /etc/init.d/xmail. Pokud z nějakých důvodů nebudete chtít startovat XMail automaticky, tento krok vynecháte.

Co jsme dostali

Tak či onak jsme se dostali do stavu, kdy máme nainstalovaný Xmail server. Můžete si zkusit jej spustit:

A ověřit, zda poslouchá na portech 25 (SMTP) a 110 (POP3), třebas pomocí telnetu:

Server je sice hezky nainstalovaný, ale vůbec není nastavený. K tomu, abychom ho mohli nastavit, potřebujeme porozumět uspořádání adresářové struktury v /var/MailRoot a potřebujeme vědět, kde jsou konfigurační soubory a co do nich napsat. Takže se těšte na další díl této minisérie, který bude věnován konfiguraci a testování XMailu.

Pozor: Pokud konfiguraci nerozumíte, je rozumné server zase vypnout (pomocí příkazu service xmail stop) a počkat do příště. Jinak byste si totiž mohli vytvořit tzv. open-relay server, a to asi není věc, kterou byste chtěli mít.