Projekt Phalanger je kompilátor jazyka PHP pro .NET.
11.12.2006 15:00 | Tomáš Petříček | přečteno 8905×
Projekt Phalanger je kompilátor jazyka PHP pro .NET a od verze 2.0 i pro platformu Mono. Projekt vznikl původně pouze pro .NET, ale jedním z cílů verze 2.0 je plná podpora pro Mono a běh na serveru Apache (pomocí rozšíření mod-Mono). Phalanger je vyvíjený pod Shared Source licencí, která umožňuje jeho úpravu, rozvoj i redistribuci včetně komerčního užití. Více informací o projektu, včetně zdrojových kódů a binární distribuce poslední verze naleznete na webu projektu.
PHP je dynamický jazyk a tak by jeho kompilace do nativního kódu byla nesmírně složitá. I svým
návrhem (tím, že se jedná o skriptovací jazyk) je mnohem vhodnější pro interpretaci, tak jak
to dělá standardní PHP. Phalanger se snaží volit zlatou střední cestu - tedy to co je možné
snadno zkompilovat, to se zkompiluje a tam, kde to možné není tam se provede kompilace až za běhu
(například při použití funkce eval
).
Cílem Phalangeru je za prvé co nejlepší kompatibilita se stávajícími PHP aplikacemi, co nejvyšši výkon zkompilovaného kódu a rozšíření PHP tak, aby jej bylo možné použít i pro vývoj aplikací založených na platformě Mono (včetně použití libovolných knihoven, které jsou na Monu dostupné). Krátký přehled možných použití Phalangeru by tedy vypadal takto:
Phalanger je založený na Mono platformě a tak při spuštění webu (nebo i jiné aplikace) v PHP proběhne několik kroků. Nejprve je potřeba aplikaci zkompilovat - to se provede automaticky při prvním dotazu a výsledek se uloží do cache. Pokud dojde ke změně ve skriptu tak se zkompilovaná verze z cache odstraní, takže lze aplikaci upravovat stejně jednoduše jako je v PHP dobrým zvykem. V Phalangeru přibývá ještě jedna možnost a to aplikaci předkompilovat a distribuovat pouze ve zkompilované podobě. Co se tedy přesně stane když spouštíte PHP aplikaci pod Phalangerem?
eval
tak běží v nativním kódu.
Pokud dojde k volání eval
tak se pro PHP kód který se spouští zopakují
tyto tři kroky.Nejprve tedy ukážu jak v PHP napsat a pomocí Phalangeru zkompilovat jednoduchou konzolovou aplikaci. Vše jsem testoval s poslední verzí Mona (tedy 1.2.1). Po stažení a instalaci Mona si stáhněte z stránky Phalangeru binární distribuci pro Mono (ZIP soubor) a rozbalte ji do vámi zvoleného adresáře. Následně je potřeba do global assembly cache (speciální umístění kam Mono ukládá sdílené knihovny) zaregistrovat několik knihoven Phalangeru. To provedete následujícím příkazem (spuštěným v adresáři Bin):
gacutil -i PhpNetCore.dll gacutil -i PhpNetCore.IL.dll gacutil -i PhpNetClassLibrary.dll
Nyní se tedy konečně dostáváme k skutečnému programování. Někde na disku si vytvoříme soubor "hello.php" s následujícím obsahem:
<? echo "Hello world!"; ?>
Protože chceme aplikaci nejprve zkompilovat (budeme jí potom zpouštět pomocí Mono runtime
z příkazové řádky), tak pomocí následujícího příkazu spustíme kompilátor phpc
,
který je součástí Phalangeru (předpokládám že cesta k němu je ../Bin
):
mono ../Bin/phpc.exe hello.php
Pokud vše proběhne v pořádku, tak by měl vzniknout adresář bin se zkompilovanou aplikací (tedy souborem "hello.exe"). Tuto zkompilovanou aplikaci můžete pustit opět příkazem:
mono bin/hello.exe
Předcházející triviální příklad používal pouze standardní knihovny PHP. Ještě bych ale v tomto
článku rád ukázal jak je možné díky Phalangeru pracovat s knihovnami tříd Mona. Na ukázku použijeme
knihovny gtk-sharp
a gnome-sharp
, pomocí kterých lze vytvářet uživatelské
rozhraní (knihovny primárně vznikaly pod Linuxem, ale protože GTK funguje i pod Windows existuje
i Windows port). Pro to abychom mohli v PHP snadno pracovat s Mono knihovnami je potřeba zaponout
několik rozšíření Phalangeru - důležité bude nyní hlavně použití namespaces, které jsou v Monu
používané pro organizaci tříd. Namespaces v Phalangeru vycházejí z návrhů, které se objevují v
PHP komunitě při diskuzi na toto téma a namespaces jsou jedna z vlastností, které se možná objeví
i v PHP 6.
Podíváme se tedy jak vytvořit aplikaci, kterou můžete vidět na obrázku. Tentokrát tedy bude kromě
samotného zdrojového kódu potřeba vytvořit i konfigurační soubor, který bude Phalangeru říkat jaké knihovny
se mají z Mona použít. Začnu tedy s konfiguračním souborem - zde je důležité i jméno, takže ho
pojmenujeme app.config
:
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?> <configuration> <configSections> <!-- Registrace sekce pro konfiguraci Phalangeru --> <section name="phpNet" type="PHP.Core.ConfigurationSectionHandler, PhpNetCore, Version=2.0.0.0, Culture=neutral, PublicKeyToken=0a8e8c4c76728c71" /> </configSections> <phpNet> <!-- Seznam knihoven, ktere aplikace referencuje --> <classLibrary> <add assembly="mscorlib" /> <add assembly="System, Version=1.0.5000.0, Culture=neutral, PublicKeyToken=b77a5c561934e089" /> <add assembly="gnome-sharp, Version=2.4.0.0, Culture=neutral, PublicKeyToken=35e10195dab3c99f" /> <add assembly="gtk-sharp, Version=2.4.0.0, Culture=neutral, PublicKeyToken=35e10195dab3c99f" /> </classLibrary> <compiler> <!-- Nastaveni kompilatoru - rozsireni pro praci s Monem --> <set name="LanguageFeatures"> <add value="PhpClr" /> </set> </compiler> </phpNet> </configuration>
Konfigurace pomocí app.config
souborů je vlastností Mona, proto je nejprve potřeba v
konfiguračním souboru zaregistrovat sekci, která bude obsahovat specifické nastavení pro Phalanger
(tedy sekci phpNet
). V této sekci je jednak nastavený seznam knihoven, které bude
aplikace používat a za druhé je tam možné nastavit další vlastnosti kompilátoru. V tomto případě
je povoleno PhpClr
rozšíření jazyka PHP. Mimochodem, pokud vás zajímá seznam všech
knihoven, které máte nainstalovány a lze je z Phalangeru použít, tak seznm získáte následujícím
příkazem (dokumentaci k nim lze snadno nalézt na internetu):
gacutil -l
Pokud již máme správně nastavený konfigurační soubor, můžeme se pustit do programování Gtk# Hello world aplikace. Gtk# je knihovna, která umožňuje pod Monem objektový vývoj GUI aplikací. Gtk# je postavené nad Gtk a pracuje se tedy se stejnými objekty jako Gtk aplikace psané například v jazyce C. Zdrojový kód ukázkové aplikace vypadá takto:
<?php // Import jmennych prostoru ve kterych jsou potrebne objekty (PHP/CLR) import namespace System; import namespace Gtk; import namespace Gnome; class MyProgram { // Vstupni bod aplikace - rozsireni PHP/CLR static function Main() { // Spousteni programu new MyProgram(); } // Hlavni widget aplikace var $app; function MyProgram() { // Inicializace programu a aplikace $program = new Program("MyProgram", "0.0", Modules::$UI, array()); $this->app = new App("MyProgram", "MyWindow"); $this->app->SetDefaultSize(400, 300); $this->app->Remove($this->app->Child); // Vytvoreni tlacitka $btn = new Button("Click me!"); $btn->BorderWidth = 20; $this->app->Child = $btn; // Nastaveni zpracovani udalosti $btn->Clicked->Add (new EventHandler(array($this, "ButtonClick"))); $this->app->DeleteEvent->Add (new DeleteEventHandler(array($this, "OnAppDelete"))); // Start $this->app->ShowAll(); $program->Run(); } // Pri kliknuti na tlacitko se zobrazi dialogove okno function ButtonClick($o, $e) { $dlg = new MessageDialog($this->app, DialogFlags::DestroyWithParent, MessageType::Warning, ButtonsType::Close, "Hello world from PHP Gtk#!"); $dlg->Run(); $dlg->Destroy(); } // Pri zavreni okna ukoncime aplikaci function OnAppDelete($o, $e) { Application::Quit(); } } ?>
(Celé demo si můžete stáhnout zazipované zde)
Jistě jste si všimli, že zdrojový kód obsahuje několik vlastností, které nejsou součástí
standardní verze jazyka PHP. Jedná se v první řadě o podporu namespaces o které jsem se již zmiňoval.
V aplikaci používáme jmenné prostory System
, Gtk
a Gnome
, ve
kterých se nacházejí potřebné třídy (v System
se nachází třída EventHandler
,
v Gnome
třídy Program
, a App
a v namespace Gtk
naleznete Button
a MessageDialog
). Další rozšíření PHP které je na tomto
případě vidět je vstupní bod aplikace - v PHP se standardně kód pouští od začátku zdrojového skriptu.
To je vhodné pro webové stránky, ale při psaní aplikací pro Mono je výhodnější použít jako vstupní
bod aplikace statickou metodu (se jménem Main
) - to více odpovídá tomu, jak jsou aplikace
pro Mono psané.
Zdrojový kód obsahuje jednu třídu (MyProgram
), která reprezentuje běžící aplikaci.
V konstruktoru (funkce se stejným jménem jako jméno třídy) se vytváří nejprve objekt reprezentující
program a poté hlavní widget aplikace a poté se na hlavní widget se vloží tlačítko. Ještě před
spuštěním aplikace je potřeba nastavit dva event handlery - tedy funkce které budou vyvolány
z Gtk# při zavření aplikace a kliknutí na tlačítko. Pro kliknutí na tlačítko se volá metoda
Add
vlastnosti Clicked
a jako parametr se jí předá nově vytvořený objekt,
který reprezentuje event handler. Při vytváření se event handleru (třídě EventHandler
)
předá pole obsahující odkaz na objekt reprezentující naší aplikaci ($this
) a
jméno funkce, které se má vyvolat (například ButtonClick
).
V tomto článku jsme se věnovali jenom části toho co Phalanger umožňuje, ale věřím že některé možnosti tohoto projektu vás zaujaly. Díky Phalangeru lze při psaní PHP aplikací zároveň využít všech výhod platformy Mono, jako je přenositelnost, stále se rozrůstající knihovna tříd, rychlost a jednotné prostředí pro více jazyků, díky kterému je možné při psaní aplikace kombinovat více programovacích jazyků.
Pokud se chcete o Phalangeru dozvědět více, pak můžete přijít na přednášku, která se o tomto projektu bude konat 12.12. od 18:00. Více informací o přednášce a registrace na akci.