Nedávno jsem četl
článek Pavla Chalupy týkajícího se stížností na nepoužívání Linuxu ve státní správě, včetně "zajímavé" reakce MŠMT na nasazení Linuxu v Mnichově. Jak to tedy v Mnichově vlastně bylo?
26.3.2007 15:00 | František Hucek | přečteno 11166×
autor: Volker Grassmuck
originál: LiMux—Free Software for Munich
Free software na serverech je v Německu zcela běžný. Co dělá projekt LiMux vyjímečným, je fakt že bavorské hlavní město Mnichov (1,3 mil. obyvatel) migruje s 14.000 počítači svých zaměstnanců na otevřený software. Zatímco toto není co do objemu či složitosti nic vyjímečného, tak se jedná se doposud o největší nasazení GNU/Linuxu a OpenOffice ve státní správě, a tento symbolický význam z toho udělal jeden z nejsledovanějších projektů migrace. Stejně jako pád berlínské zdi, LiMux ukazuje veřejným a soukromým subjektům na celém světě, že fungování mimo zajetých kolejí je možné.
Jedním z hlavních důvodů migrace byla společnost Microsoft, respektive zrušení poskytování podpory pro její operační systém Windows NT na kterých naprostá většina počítačů města Mnichov běžela. Bez další podpory ze strany Microsoftu by se pracovní stanice stary obstarožními, neschopnými podpory nového HW, nového SW či jednoduše nových verzí SW. Radnice neměla jinou možnost než migrovat k operačnímu systému který měl náležitou podporu. Nejpravděpodobnějším kandidátem byl nástupce Windows NT a to Windows XP. Vzhledem ke změně licenční politiky u Windows XP z koupě na pronájem ale vzrostli obavy z celkových nákladů. Dalším velmi významným faktorem v rozhodování byla i skutečnost, že Windows XP a jeho komponenty pravidelně "volají domů". Není jasné, jaká data se posílají do Microsoftu, ale z důvodu striktních nároků na utajení dat je i takováto nejistota neakceptovatelná.
Hlavní hybnou silou projektu LiMux je Wilhelm Hoegner vedoucí oddělení pro zpracování informací a dat (Amt für Informations und Datenverarbeitung - AfID), hlavní IT správce města Mnichov. Hoegner (53 let) je členem něměcké Sociálně demokratické strany (SPD), elektroinženýr a v žádném případě není zaměřením "proti Microsoftu" i když se ho média snaží prezentovat jako rebela a výtržníka v obleku. Ve skutečnosti pracoval s produkty Microsoftu leta a byl zrovna tak kritický k free software. Jeho první návrh na užití otevřeného software městské radě v únoru 2002 se setkal s jednohlasným odmítnutím. Politici ze všech politických stran odmítli myšlenku přechodu z časem prověřeného kancelářského software na software nový.
Měli pravdu? Je free software vhodný jen pro servery které obsluhují IT profesionálové, v případě Mnichova toto platilo od roku 1995, nebo se s ním mohou také naučit pracovat koncoví uživatelé? V roce 2002 se Hoegner rozhodl otestovat jeho pochybnosti na náhodně vybrané uživatelské skupině - jeho manželce Dagmar. Když si Dagmar osvojila práci s OpenOffice, "nový svět bez Microsoftu začal vznikat v Hoegnerově mysli". S Hoegnerovou podporou začala vznikat silné spojenectví mezi IT odborníky a politickými zastupiteli Mnichovské radnice.
Proces předcházející migraci měl 3 fáze.
- listopad 2001 - městská rada rozhodla zvážit možnost dostupných alternativních operačních systémů a kancelářských aplikací.
- duben 2002 - pověřila konzultační firmu vypracování studie možných konfigurací stanic
- květen 2003 - na základě výsledků první fáze, městská rada rozhodla své IT systémy nahradit svobodným software a webovými aplikacemi.
Důležitým argumentem pro free software byla větší nezávislost na dodavatelích, vedoucí k větší konkurenci na trhu, opodstatněnost otevřených protokolů a formátů pro budoucnost, a díky větší otevřenosti i větší bezpečnost. Pro uživatele měla být největším přínosem stabilita jejich operačního systému. Microsoft odpověděl nabídkou velkých slev na Windows XP a Office, ale dlouhodobé výhody nezávislosti na dodavatelích převážily krátkodobé úspory. Rada poté rozhodla o vypracování detailního plánu migrace, jež byl vypracován AfID spolu s IBM a SuSE/Novell.
- červen 2004 - rada odsouhlasila další fázi, tj. vlastní migrace začala.
"Rozhodnutí o migraci městského úřadu německého města Mnichov, je jasným vyjádřením politického postoje." Navzdory své rozhodnosti, představitelé města jsou opatrní v odhadech úspěšnosti migrace a dávají přednost "pomalé" migraci v průběhu následujících 5 let. I když si byli vědomi úskalí a nákladů na přeškolení , čemuž by se dalo vyhnout kdyby uživatelé přešli skokově z minimálního do širokého nasazení GNU/Linuxu (jako se tomu stalo v případě Extremadury, což zdokumentoval Rishab Aiyer Ghosh ve svém článků).
Změna software takového rozsahu neměla v evropském veřejném sektoru obdoby a byla náležitě mediálně sledována. Dle mnoha pozorovatelů, přechod správy třetího největšího německého města na free software na desktopech může mít vliv a vést k vlně dalších přechodů na free software ve státní správě jak v Německu tak v dalších městech v Evropě. Spousta dalších uživatelů cítí ten samý tlak ze strany Microsoftu jež vznikl opuštěním od podpory Windows NT a změněné licenční politice, to samé přání vymanit se z kolotoče stoupajících nákladů, ten samý pocit závislosti na formátech Microsoftu a starostí o bezpečnost.
Vzhledem k symbolické důležitosti Mnichovského případu, "těžké váhy" jako Microsoft a IBM vstoupili do komunální politiky, soupeříce o hlasy v městské radě. Jak případ Mnichova vzbudil větší pozornost , stal se "testovacím případem" v globální politice free software.