Tento díl sotwarových novinek bude trochu zvláštní, tématem nejsou malé posuny v distribucích a software, ale to, co já považuji za letošní milníky.
1.1.2008 14:00 | MaReK Olšavský | přečteno 11096×
Začínat na tomto portále souhrn softwarových novinek za rok 2007 může kdekoho nadzdvihnout ze židle. V roce 2007 vydal Microsoft očekávaný a mnohokrát odkládaný systém Windows Vista. Očekávání uživatelů byla větší, než pozdější realita, protože bylo přislíbených mnoho revolučních technologií, například nástupce NTFS, které byly shledány jako nedostatečně připravené a jejich přidání se bude konat až v pozdějších dodatcích (Service Pack), nebo si na ně budeme muset počkat do další verze MS Windows. V očích běžných uživatelů přinesli MS Windows Vista jen rozhraní Aero, fungující podporu 64 bitových PC a zpřísnění zabezpečení.
Byť by neměly přestat být funkční aplikace, jenž měly uloženy data na téměř libovolém místě, měl by nyní být standardní stav, že nové aplikace ukládají uživatelská data a konfigurace pouze do patřičných složek uživatele, ti tak nemusí pracovat se zvýšenými právy. Windows XP sice byly portovány i na 64 bitové PC, ale pouze anglická verze, která měla dost veliký problém s dostupností ovladačů pro hardware. Ovladače hardware, respektive jejich vývojáři, potrápili nejednoho uživatele ale tento problém se výrobcům a programátorům daří postupně odstraňovat.
Z hlediska programátorů je patrné významné posílení technologie .NET, která by se dala v některých ohledech považovat za mnohem lepší, než je koncept Javy ze stáje SUN Microsystems, bohužel .NETu chybí multiplatformnost, která byla zpočátku deklarována, ta je redukována pouze na různé verze MS Windows.
Windows Vista nejsou tak náročné, jak by se mohlo zdát z mnoha zápisků na internetu. Ano, pokud uživatel požaduje efekty, jenž nabízí Aero, potřebuje grafickou kartu, která si rozumí s DirectX 10 a celkové nároky jsou poněkudsi větší, než při použití XGL/AIGLX na Un*xových OS, ale pokud tyto efekty oželí, tak vyjma větších nároků na paměť dostačuje počítač, na němž předtím běžely MS Windows XP.
Microsoft nejsou jen Windows, ale i další software. S poměrně železnou pravidelností vychází MS Office která ve verzi 2007 přinesly nepříjemnost v podobě nového formátu OpenXML, který MS protlačil i jako ISO standard. MS tak přispěl k chaosu, který panuje díky mnoha odlišným formátům souborů, pravděpodobně by bylo vhodnější, kdyby sám implementoval (implementace existuje, ale není z dílny MS) již standardizovaný ODF. MS VisualStudio 2008 je již téměř plně orientováno na technologii .NET. Protože toto vývojové prostředí používám a mám zkušenosti i s konkurenčními produkty, musím přiznat, že momentálně bych lepší vývojové prostředí hledal jen velmi těžko.
V roce 2006 začal SUN Microsystems připravovat vývojáře na otevření zdrojových kódů své Java platformy a letos se tyto proklamace staly skutečností a na stránkách OpenJDK se rodí otevřená Java. Zdrojové kódy jsou téměř kompletně uvolněny pod svobodnou licencí, ale s tzv. classpath výjimkou, protože nebylo možné kompletní uvolnění všeho. Classpath výjimka umožnila vznik projektu IcedTea, jenž doplňuje chybějící funkčnost a proto se v nových distribucích objevila Java 7 (podle toho, co lze nalézt na stránkách SUN Microsystems bude oficiální Java 7 v některých aspektech odlišná).
OpenSolaris, neboli Solaris s otevřenými zdrojovými kódy byl v roce 2007 vidět více, než v předchozích letech, byť otevírání Solarisu začalo na přelomu let 2004 a 2005. V květnu 2007 přišel Ian Murdock, zakladatel Debianu, do SUN Microsystems, výsledky spolupráce na sebe nenechaly dlouho čekat a mimo distribuce BeleniX, nebo Nexenta, je tu oficiální Project Indiana, který vypadá mnohem seriozněji pro profesionální nasazení, než jmenované distribuce. Pro běžného uživatele nejsou rozdíly mezi distribucí GNU/Linuxu a OpenSolarisem moc patrné, nástroje jako DTrace ocení spíše vývojáři. Podle ohlasů na internetu se dá očekávat zostřený boj o podíl na trhu a GNU/Linux bude mít v budoucnu tvrdšího soupeře, než je BSD rodina.
Nová verze verze NetBeans byla patrně nejočekávanějším softwarovým produktem firmy SUN Microsystems v roce 2007, jehož vývoj trval téměř 2 roky od poslední velké verze NetBeans 5. Pro našince je zajímavé mj. majoritní podíl Českých vývojářů na tvorbě IDE a platformy, které lze považovat za nejlepší pro tuto platformu. Změnilo se mnohé, dříve bylo nutné nainstalovat NetBeans a pak je pluginy rozšířit na požadovanou funkčnost, tato možnost zůstala, ale je možné stáhnout i již předpřipravené sestavení. NetBeans dnes není prostředím/platformou pouze pro vývoj aplikací na platformu Java, lze psát programy v jazycích C/C++, Ruby, … IDE jako takové lze snadno pluginy rozšířit stejně jako konkurenční Eclipse.
SUN Microsystems je znám svým pozitivním přístupem k otevřenému software, nejen software, ale i hardware (viz. dostupná dokumentace k mikroprocesorům SPARC, které může vyrábět takřka kdokoliv). Protože SUN si je dobře vědom pomoci komunity při rozšiřování a zkvalitňování svých produktů, vypsal program v nemž bude ročně rozdělovat 1 000 000 000 US$ úspěšným vývojářům programů, jenž budou podporovat libovolný z produktů SUN Microsystems.
Kromě klasického vydávacího rytmu OpenBSD (2× ročně) se letos čekaly, především, FreeBSD 7.0 a NetBSD 4.0, Bohužel vyšlo pouze NetBSD. Theo de Raadt, hlavní osoba OpenBSD několik let volal po malém a rychlém překladači C, jeho přání se stalo skutkem, NWCC je malý i velmi rychlý, zatím ještě ale není úplně vyspělý.
Vývojáři NetBSD dali uživatelům malý vánoční dárek v podobě NetBSD 4.0, od posledního velkého vydání to trvalo 13 měsíců, oznámení neproběhlo s velikou pompou a oznámení o vydání je nejlepším důkazem velkého kusu práce, který vývojáři odvedli, podle mého se NetBSD o nemalý kus přiblížilo běžným uživatelům desktopů a laptopů, jen někteří mohou povzdychnout, že instalace a nastavení nejsou tak moc přítulné k uživateli, jako u PC-BSD, nebo většiny distribucí GNU/Linuxu.
FreeBSD o sobě moc vědět nedávalo, vyšla verze 6.2 a pro desktop elegantně připravené PC-BSD 1.4, ale očekávaná novinka FreeBSD 7.0, jenž má mimo jiné přinést i SUNovský ZFS, se nekonala. V procesu přípravy se vyskytly technické problémy, proto se dá čekat vydání verzí 7.0 a 6.3 v prvních týdnech roku 2008.
Po dobu jednoho roku se připravovala nová verze GPL, která vstoupila v platnost na počátku roku 2007. Vývojáři některých projektů ji velmi rychle přijali za svou, ale třeba Torvalds Linus se zatím zdráhá ji přijmout pro Linuxové jádro. Nová verze by měla především ochránit vývojáře, samozřejmě i uživatele, před DRM, „tivolizací“ …
V oblasti GNU/Linuxu se moc změn neudálo, tvůrci distribucí v relativně očekávaných termínech vydávají nové verze. Mandriva Linux má rytmus opět 6 měsíční, po dlouhé pauze vyšel nový Debian. V oblasti vývoje jádra bylo možné zaznamenat několikaměsíční rozhodování mezi dvěma plánovači, velké debaty byly k vidění kolem Ext4 a ReiserFS. Rok 2007 se nepochybně nesl ve znamení postupující virtualizace a do jádra se dostal modul KVM.
Tento článek shrnuje pouze to, co považuje autor za důležité, řada příznivců GNU/Linuxu, *BSD, či Solarisu by něco přidala a o některých novinkách nepsala. Nemohu obsáhnout vše, to by byl článek neúměrně dlouhý.
Neukončím článek hláškou, že rok 2008 vidím jako rok GNU/Linuxu, ano bude pokračovat posilování a naroste počet serverů i koncových počítačů s GNU/Linuxem, ale do nadkritického množství bude chybět ještě mnoho času a práce. Přeji světu otevřeného software další významné pokroky, o nichž se budu snažit informovat v softwarových novinkách.