PHP (5) - Příkaz Echo; formátování kódu

V PHP se dnes naučíme jeden příkaz a něco formátovacích zvyklostí

1.6.2004 10:00 | Petr Zajíc | přečteno 186145×

V předchozím díle našeho PHP seriálu jsme si ukázali, jak se PHP kód oděluje od HTML kódu, jak se instrukce v PHP oddělují jedna od druhé a jak se píší v kódu komentáře. Dnes se podíváme na jeden příkaz a jeden operátor PHP; ty se raději naučíme rovnou, protože je budeme často používat. Ukážeme si také na formátování výsledného kódu, který se posílá do prohlížeče.

Příkaz ECHO

Příkaz echo vytiskne jeden nebo více řetězců. Příklady:

<?
echo "Dnes je hezky";
?>
<?
echo "Dnes je hezky ", "Zítra bude ošklivo...", "pozítří bude taky ošklivo...", " jak bude v pondělí mě nezajímá...";
?>

Budete-li chtít vytisknout víceřádkový řetězec, můžete provést něco jako:

<? echo "Tohle bude první řádek
Tohle bude druhý řádek
Tohle dáme nakonec"
?>

To BUDE fungovat, stejně jako následující syntaxe, která místo fyzického konce řádku vkládá do textu speciální sekvenci znaků \n.

<? echo "Tohle bude první řádek\nTohle bude druhý řádek\nTohle dáme nakonec"?>

\n je jednou z tzv. escape sekvencí. Těch sekvencí je více – viz tabulka

Sekvence
Význam
\n
Nový řádek
\"
Uvozovky
\r
Návrat vozíku
\t
Tabelátor
\\
Zpětné lomítko
\$
Dolar

Takže, budete-li chtít donutit příkaz echo, aby ve výstupu zobrazil skutečnou uvozovku, můžete napsat něco jako:

<?echo "PHP už \"skoro\" umím";?>

Tip: Ten trik s uvozovkami se docela používá. Často totiž pomocí PHP potřebujeme zapsat HTML tagy včetně parametrů a ty bývají v uvozovkách.

Pokud jste si zkoušeli uvedený příklad s řádky a máte pocit, že tam cosi nehraje, máte pravdu. V prohlížeči totiž budou všechny údaje na jednom řádku. Kde je tedy problém? Problém je v tom, že nesmíme míchat dvě věci: to jak PHP předává informace prohlížeči a to, jak prohlížeč předané informace zobrazuje. Když pošlete prohlížeči požadavek na skript uvedený výše a necháte si zobrazit zdrojový kód stránky která dorazí, zjistíte, že tam ty konce řádku opravdu jsou. HTML ale nezalamuje řádek tehdy, když je znak konce řádku v kódu, HTML má k tomu značku <BR>. Je samozřejmě možné vložit značku HTML do řetězce v PHP, třeba takhle:

<?
echo "Řádek první...<BR>Řádek druhý<BR> a konečně řádek jánevímjaký";
?>

… prohlížeč pak obdrží následující kód:

Řádek první...<BR>Řádek druhý<BR>a konečně řádek jánevímjaký

… a ten zobrazí s tím, že pochopitelně značky <BR> nahradí zalomením řádku.

Kdybychom ale chtěli být maličko preciznější, můžeme napsat kód i takto:

<?
echo "Řádek první...<BR>\nŘádekdruhý<BR>\na konečně řádek jánevímjaký";
?>

… prohlížeč pak obdrží následující kód:

Řádek první...<BR>
Řádek druhý<BR>
a konečně řádek jánevímjaký

… a ten nám zobrazí. Rozdíl pro uživatele není žádný. Rozdíl pro prohlížeč je jen ten, že musí načíst více dat a přísně řečeno ten druhý způsob bude více zatěžovat linku do internetu, protože i ty znaky konce řádku se musejí ze serveru přenést – ale pokud budeme chtít rozpitvat to, co dorazilo do prohlížeče, je ten druhý způsob daleko přehlednější.

Příkaz echo je jasně nejčastějším příkazem PHP. Naučme se dnes ještě jeden operátor – a to operátor pro spojování řetězců.

Spojování řetězců

Spojování retězců se prování pomocí operátoru . (tečka). Takže příklad:

<?echo "Klidně si spojím úvod "."se závěrem"?>

Tečka zde vedla ke spojení, zřetězení řetězců. Je rovněž možné spojit více než dva řetězce. Pokud byste podlehli pokušení řetězce spojit pomocí plusítka (+), bude výsledek následujícího skriptu

<?echo "Klidně si spojím úvod "+"se závěrem"?>

překvapivě 0. Proč to tak je si rozebereme podrobněji v díle seriálu o přetypování proměnných.

Pozn.: Telegraficky - je to proto, že PHP narazí na znak plus, ten vyžaduje čísla, a PHP se tedy pokusí považovat oba řetězce za čísla. Má na to pravidlo, podle něhož řetězec nezačínající číslicí, desetinným oddělovačem nebo znaky "+" či "-" je povážován při převodu za nulu. A 0+0=0!

Upozorňuji na to především programátory přecházející na PHP z ASP, kde se skutečně řetězce spojovaly pomocí plusítka. Příštích několik dílů se budeme věnovat proměnným.

Online verze článku: http://www.linuxsoft.cz/article.php?id_article=177