Funkce jsou v PHP nezbytným programovacím
prostředkem. Ukažme si, jak na ně.
23.6.2004 15:00 | Petr Zajíc | přečteno 118154×
Jako v každém programovacím jazyce, i v PHP mají nezastupitelnou úlohu funkce. Aby nedošlo k matení pojmů, uveďme hned, že většina jazyků rozlišuje mez procedurami a funkcemi - a to tak, že zatímco procedura vykonává nějakou činnost, funkce navíc vrací hodnotu. v PHP existuje obojí, ale obojí se (možná trochu nešťastně) definuje klíčovým slovem function. Podívejme se tedy nejprve na procedury.
Procedura je jednoduše řečeno kus kódu, který se může volat samostatně. Většinou se do procedury umisťují ty části kódu, které se v programu opakují nebo se procedury používají pro větší přehlednost. Například, jak nám ukázal Pavel Kácha v seriálu o HTML, stránka by měla mít hlavičku. Když budete psát PHP skript vytvářející stránku, možná si budete chtít rutinu pro vytvoření hlavičky uložit do samostatné procedury. Mohlo by to vypadat třeba takto:
<?
function hlavicka()
{
?>
<!DOCTYPE HTML PUBLIC "-//W3C//DTD
HTML 4.01 Transitional//EN"; "http://www.w3.org/TR/html4/loose.dtd">
<html><head>
<meta http-equiv="Content-Type"
content="text/html; charset=ISO-8859-2">
<title>Moje první stránka</title>
</head>
<?
}
// použití
hlavicka();
echo "<BODY>Tělo
stránky</BODY></HTML>";
?>
Z toho vyplývá několik věcí: Předně si můžeme všimnout, že procedury
(a funkce) v PHP začínají klíčovým slovem function a názvem. Tělo
procedury je ohraničeno složenými závorkami podobně, jako složené
příkazy. Uvnitř procedury (nebo funkce)
může být prakticky jakýkoli myslitelný PHP kód. My jsme tam dokonce
vložili HTML.
Funkce se od procedur liší jednou podstatnou věcí - vracejí hodnotu a jsou tedy podle definice v PHP výrazem. Kdybychom například chtěli napsat triviální funkci vracející výsledek výpočtu 2+2, napíšeme:
<?
function dvaplusdva()
{
return 2+2;
}
?>
Právě použitím klíčového slova return se
funkce liší od procedur.
Výraz, který je uveden za return se vrátí jako výsledná hodnota a
provádění funkce tím končí. Cokoli, co je uvedeno jako příkaz za
klíčovým slovem return
už se neprovede.
Uvedená procedura a uvedená funkce jsou pro nás pramálo užitečné. Nedovolují nám totiž předávat vstupní parametry. Většina procedur a funkcí ale obvykle parametry potřebuje. Například si pojďme sestavit funkci vracející TRUE v případě, že předaný den (vstupní parametr) je neděle.
<?
function JeNedele($den)
{
return (date("w", strtotime($den))==0);
}
if (JeNedele("2004-06-20")) echo "Je neděle"; else echo "Není neděle";
?>
Krátké vysvětlení: Předávaný parametr je $den. Předává se řetězec, z
něhož se funkce strtotime pokusí vyluštit datum. To se předá vestavěné
PHP funkci
date, která s parametrem "w" vrací pořadové číslo dne v týdnu (0-6 je
neděle - sobota). Abychom to nekomplikovali, je uveden příklad s datem
ve formátu, který funkce bezpečně pozná.
Pozn.: Kromě funkcí, které si napíšeme sami, má tedy PHP celou řadu funkcí již připravených.
Někdy bychom potřebovali funkci, které se parametry mohou a nemusejí zadávat. Tak třeba v příkladu s nedělí by se nám mohlo hodit, aby funkce buď vyhodnotila zadané datum, nebo dnešní datum v případě, že se nic nezadá. Tím by se vlastně parametr $den stal nepovinný. V PHP to lze zařídit. Upravený příklad by fungoval takto:
<?
function JeNedele($den="now")
{
return (date("w", strtotime($den))==0);
}
if (JeNedele())
echo "Je neděle"; else echo "Není neděle";
?>
Ještě krátké vysvětlení - když se den nezadá, použije se řetězec
"now". Funkce strtime, která převádí řetězec na datum tomu rozumí a
dosadí dnešek.
Za poměrně mrzutou vlastnost jazyka PHP lze považovat fakt, že uvnitř, v těle funkce nemáme automaticky přístup ke globálním proměnným. Například budeme chtít napsat funkci, která vrací buď stručná nebo upovídaná hlášení podle toho, jak je nastavená proměnná $VracetUpovidaneHlasky. Následující kód nebude fungovat podle očekávání, protože tělo funkce nemá ponětí o hodnotě globální proměnné $VracetUpovidaneHlasky.
<?
function Hlaska
()
{
if ($VracetUpovidaneHlasky)
echo "Já jsem
velmi upovídaná hláška.";
else
echo "Hláška";
}
$VracetUpovidaneHlasky = TRUE; Hlaska();
?>
Lze to řešit pomocí klíčového slova global, které nás v těle funkce donutí použít globání proměnnou, ale je potřeba na to myslet. Vypadalo by to asi takto:
<?
function Hlaska
()
{
global $VracetUpovidaneHlasky;
if ($VracetUpovidaneHlasky)
echo "Já jsem
velmi upovídaná hláška.";
else
echo "Hláška";
}
$VracetUpovidaneHlasky = TRUE; Hlaska();
?>
Další možnost (podle mého soudu ještě mnohem horší) by spočívala v tom, že by se nutné údaje "zvnějšku" předávaly jako parametry funkce.
Protože cílem seriálu není psát referenční příručku, zmíníme se o
některých vlastnostech funkcí jen letmo: