V pythonu kromě běžných unárních a binárních operátorů existují konstrukce, které ačkoli syntakticky jsou spíše voláním funkce, z pohledu Pythonu se jedná spíše o operátory. Tento rozdíl uvidíme v pozdějších dílech při objektově orientovaném programování.

Aritmetické operátory

Za úplně nejzákladnější operace (pokud vynecháme přiřazení vysvětlené v minulém dílu) můžeme bezpochyby považovat aritmetiku, zde nám Python nabízí základní operátory +, -, * a / a navíc zbytek po celočíselném dělení reprezentovaný operátorem %. Dalším aritmetickým operátorem je ** zajišťující umocňování. Nemusím doufám zdůrazňovat existenci unárních operátorů + a -.

>>> 1+1
2
>>> 2*2
4
>>> 2-1
1
>>> 5%2
1

>>> 2**8
256

Výsledkem dělení celých čísel je opět celé číslo, které je vždy zaokrouhleno dolů.

Pro aritmetické operace také existuje několik výše zmíněných "pseudo-operátorů", jsou to:

• abs(x) - Absolutní hodnota argumentu
• int(x) - Konverze na datový typ int
• long(x) - Opět konverze, tentokrát na datový typ long
• float(x) - a opět...
• divmod(dělenec, dělitel) - Kombinace operací dělení a zbytku po celočíselném dělení, výsledkem je n-tice o dvou položkach (tedy dvojice ^_^) v pořadí (podíl, zbytek).
• pow(základ, exponent) - Mocnina

Logické operace

Co by Python byl za programovací jazyk, pokud by neumožňoval provádět logické operace. Python umí s logickými hodnotami provádět základní booleovské operace or, and a not. Priorita operátoru odpovídá pořadí ve výše uvedeném seznamu.

>>> True
True
>>> True and False
False
>>> True or False
True
>>> not True
False

Bitové operace

Python také umí provádět logické operace na jednotlivých bitech čísla. Tyto operace je možné provádět na datových typech int a long.

• x | y - logický součet (OR)
• x ^ y - non-ekvivalence (XOR)
• x & y - logický součin (AND)
• x << počet_bitů - bitový posun doleva
• x >> počet_bitů -bitový posun doprava
• ~x - negace (NOT)

Priorita opět odpovídá výše uvedenému seznamu.

>>> 128 << 3
1024
>>> 128 >> 3

16
>>> 128 & 64
0
>>> 192 & 64
64
>>> 192 | 64
192

>>> 192 ^ 64
128

Sekvence

Pro sekvence (tj. ne jenom řetězce ale i například seznamy) zavádí Python poměrně velké množství operátorů umožnujicích provadět občas i poněkud netradiční operace.

• prvek in sekvence - Zjistí jestli sekvence obsahuje daný prvek
• prvek not in sekvence - totéž jako předchozí, pouze vratí True pokud sekvence daný prvek neobsahuje.
• x + y - Spojí dvě sekvence za sebe.
• sekvence * počet nebo počet * sekvence - Okopíruje sekvenci několikrát za sebe.
• sekvence[index] - Vráti prvek určený indexem
• sekvence[první:poslední] - Vráti sekvenci obsahující všechny prvky z daného rozsahu původní sekvence.
• sekvence[první:poslední:krok] - Vratí sekvenci obsahující prvky s určeným rozestupem z daného rozsahu původní sekvence.
• len(sekvence) - Počet prvků sekvence
• min(sekvence) - Nejmenší prvek sekvence
• max(sekvence) - Největší prvek sekvence

Že uhodnete podle čeho poznáte prioritu těchto operátorů?

Pro měnitelné sekvence je možné použít všechny operátory s hranatými závorkami na levé straně přiřazovacího příkazu. Dále je zaveden unární operátor del, kterým se da ze sekvence mazat pomocí syntaxe del sekvence[index], případně je též možné mazat prvky v nějakém rozsahu prostřednictvím dvojtečky.

>>> 'a' in ['a', 'b']
True
>>> 'a' not in ('a','b')
False
>>> ('a','b') * 3
('a', 'b', 'a', 'b', 'a', 'b')
>>> s = ('a','b')
>>> s[0]

'a'
>>> t = [0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9]
>>> t[5:9]
[5, 6, 7, 8]
>>> t[5:9:2]
[5, 7]
>>> len(t)
10
>>> min(t)

0
>>> max(s)
'b'

V příštím díle se konečně podíváme na něco, co se dá nazvat progarmováním, a to některé v jazyce Python přítomné řídící struktury.