Vysvětlivka pro nezasvěcené: INDOŠ je zkratka „Internet do škol“.
15.4.2005 12:00 | Miroslav Vopalecký | přečteno 12592×
Jak jsem se dozvěděl, v tomto školním roce končí akce INDOŠ. Co to přináší jednotlivým školám? Školy musí řešit co s učebnami pořízenými v této akci. Zatímco počítače a rozvody jsou majetkem školy, není úplně jasné jak je to se serverem, switchem a především softwarem.
Programy užívané na těchto počítačích a serveru jsou úplnou lahůdkou. Programy, které si školy zakoupily mimo tuto akci, jsou užívány legálně a legálnost jejich užívání je doložena nákupním dokladem. Nejasná je situace u programů nainstalovaných v rámci akce. Já jsem se snažil pomoci jedné škole s rozšířením učebny z akce INDOŠ a dověděl jsem se, že jediným legálním způsobem jak rozšířit licenci operačního systému na dodané čtyři počítače je nainstalovat na ně OEM verzi Windows 2000.
Na serveru běží Windows 2000 Server. Možnosti, jak řešit novou licenci operačního systému, jsem konzultoval přímo s organizací řízenou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, která má na starosti licenční politiku pro školy a firmou Microsoft ČR. Tam jsem se dozvěděl, že žádné jiné levnější řešení, než OEM verze, neexistuje.
Podle dalších informací, které jsem získal při výstavbě dalších dvou počítačových učeben a rozšíření původní učebny INDOŠ o čtyři počítače, jsem zjistil docela zábavné skutečnosti. Například SW pro INDOŠ byl darován firmou Microsoft firmě Autocont a ta je poskytla školám. Ministerstvo školství však zaplatilo celou akci a tedy nejen hardware, ale i software. Není v našich silách asi rozplést to co se již stalo, a kontrolní orgány pravděpodobně nemají sílu tento problém objasnit.
Vrátím se však ke skutečnosti, že INDOŠ v letošním školním roce končí. Současný správce sítě, tedy Autocont nabízí zachování stávajících služeb za cenu 8000 Kč měsíčně. V této částce má být obsažena péče o server a zajištění jeho činnosti.
Jaké je levnější řešení? Jak řešit tento problém? Pro školy je to situace nezáviděníhodná. Školy většinou nemají odborníky, kteří by byli schopni provoz současné sítě zajistit, i když učitelé starající se o učebnu měli být vyškoleni jako správci školní sítě. Učitelé znalosti nabyté školením však nemohli vyzkoušet na vlastních sítích kvůli omezení svého přístupu.
Jak tedy řešit další provozování učebny INDOŠ?
Je možné vycházet ze zkušeností, které jsem nasbíral při snaze pomoci škole v rozšíření výpočetní techniky na škole. Za minimální náklady jsem byl schopen vytvořit dvě počítačové učebny s minimálními náklady. Celkové náklady na vybudování dvou učeben se zaměřením na výuku jazyků a ostatních předmětů byly cca 120000 Kč, v čemž jsou zahrnuty nové elektrické rozvody, rozvody kabeláže sítě (stíněný TP), dva počítače sloužící jako servery (Intel Celeron 2,8GHz, RAM 512MB, HDD 200GB, MB Intel) a příprava napojení data projektoru.
Princip je jednoduchý. Maximálně se podařilo využít všeho co je zdarma. Škola využila nabídky firmy, která obnovovala svůj strojový park a škole nabídla darem počítače včetně monitoru. Jednalo se firmu CSC Computer Sciences s.r.o.. Pro potřeby učeben jsme z daru vybrali 34 počítačů (obvykle Pentium II cca 200-500MHz, RAM 32-64MB, HDD 1-3GB, zvuková a síťová karta vše značky DELL). Nové učebny jsou zasíťovány kroucenou dvoulinkou s 24 portovými switchi. Celé síťování je uděláno tak, že v současnosti jsou obě nové učebny mezi sebou propojeny a napojení je připraveno i pro učebnu INDOŠ.
Na nově koupených dvou počítačích, připravených jako server, jsem chtěl původně nainstalovat operační systém Windows 2000 Profesional, který je podle mých zkušeností z dostupných Windows nejstabilnější verze. Jaké bylo mé zděšení, když jsem po instalaci zjistil, že Windows 2000 Profesional má omezení současně připojených uživatelů na deset včetně sebe sama (jako obvykle napsáno jen jako poznámky v helpu i když formulář umožňuje nastavit více uživatelů).
Řešení použít na server Windows 2000 Profesional bylo tedy neprůchodné a na Windows 2000 Server a licence na stanice nebyly peníze. Windows tedy musel ze serverů pryč. Na stanice jsem použil Windows 98, který firma Microsoft školám daruje zdarma, ale jen na použité počítače darované škole a tento dar se vztahuje na počítače s procesorem před Pentium III. Tato informace je vystavená na internetovských stránkách českého Microsoftu. Řešení jsem musel najít rychle, protože se blížil termín otevření učeben. Nakonec i přes časový tlak se mi podařilo najít velmi jednoduché řešení. Na server jsem nainstaloval Linux Mandrake verzi 10.1 a abych mohl sdílet data stanicím s Windows 98 tak jsem na Linux nainstaloval program Samba a pro nastavování jsem použil program Webmin.
Řešení si ode mne vyžádalo týden usilovného studia, protože s Linuxem jsem se setkal poprvé. Po dalších dvou dnech ověření možností a nastavení uživatelů a přístupových práv, které je přece jen jiné než ve Windows, ale je logické a dobře nastavitelné. Pro programy jsem na serveru vyhradil jeden adresář, na který jsem nastavil sdílení pro žákovské stanice ke čtení a pro učitelské stanice i k zápisu.
Koupené síťové výukové programy jsem nainstaloval na server a udělal jsem instalaci na jednotlivých stanicích. Během instalací a nastavování Linuxové sítě jsem zjistil, že k obsloužení všech 34 stanic je dostačující server jen jeden, což mi značně usnadnilo veškeré další instalace. Největší problém, na který jsem v provozu narazil byla skutečnost, že žáci při nevhodném užívání přenastavovali nastavení Windows, případně přetahovali zástupce z nabídky na plochu. To se dalo vyřešit nastavením atributů příslušných souborů jen ke čtení, případně skrytých či systémových a nastavení možností zobrazení – skrytí souborů označených jako systémové.
Jediný viditelný adresář zůstal adresář Dokumenty k uložení lokální práce. V praxi jsem zjistil, že kombinace Linux a Windows 98 se chová tak rychle, jako by programy byly spouštěny přímo z pevného disku stanic a to za plného provozu. Pro výuku kancelářských aplikací jsem využil program Open Office, který umožňuje pracovat se soubory typu Word, Excel a PowerPoint a je nainstalován na všech stanicích.
Tímto řešením bylo možno na dvou učebnách uspořit přibližně 130 000 Kč jen na licencích od firmy Microsoft, počítáno v cenách pro školy (síťový operační systém a licence stanic a kancelářský balík).
Po této zkušenosti jsem dospěl k poznání, že by bylo nanejvýš vhodné nahradit aplikace, za které je nutno platit aplikacemi volně šiřitelnými na bázi Linuxu. Má další zkušenost je, že je možné se naučit pracovat s Linuxem v relativně krátkém čase. Po dvou a půlměsíčním ostrém provozu, kdy se v učebnách denně střídají žáci, jsem si ověřil spolehlivost řešení na bázi Linuxu. Za celou dobu jsem řešil jen několik problémů, jejichž řešení spočívalo v restartování stanice s Windows 98.
Na základě těchto skutečností lze dovodit, že stejný způsob řešení by byl vhodný i pro učebnu z akce INDOŠ. Je však nutno vyřešit napojení učeben na internet. Jednou z možností je použít na spojení vnitřní sítě a internetu počítač s nainstalovanou linuxovou distribucí IPcop, která je schopná zajistit bezpečný způsob připojení. To je jedna z věcí, která mě ještě čeká, abych ji prověřil v praxi.
Zajímavé odkazy:
Zde je odpověď zodpovědného pracovníka na jednu z otázek:
Děkuji za informace a mám ještě další dotazy, které jsem na uvedených stránkách nenašel. Vyrozuměl jsem, že OS na pracovních stanicích je součástí pracovních stanic a není nutné již do nich investovat.
ANO
Dále to znamená, že server, tiskárna, síťový operační systém a aplikace MS Office je majetkem firmy GD (AUTOCONT) a je nutné je znovu zaplatit.
Server a tiskárna jsou majetkem GD, a ten je za manipulační poplatek cca 5 tis. Kč nabízí k převedení do majetku školy. Síťový OS a aplikace jsou majetkem Microsoftu a GD nakupuje užívací práva prostřednictvím licence School Agrement.
Dalším dotazem je, kolik dělá zůstatková cena za server a zůstatková cena za tiskárnu.
viz výše.
S pozdravem
Mgr. Miroslav Blažek
Projekt PIII - Infrastruktura, odbor 55 SIPVZ,
Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy