Dostáváme se k části řadiče rámce Struts, probereme si jednotlivé druhy akcí a ukážeme jejich konfiguraci ve struts-config.xml.
16.5.2005 06:00 | Miroslav Holubec | přečteno 11624×
je základem celého rámce, v potomcích této abstraktní třídy se nachází veškerá rozhodovací logika, jenž určuje řízení toku, a zároveň
tvoří můstek mezi požadavkem klienta a business logikou naší aplikace. Každý potomek této třídy by se měl zabývat jedním specifickým úkolem, který by měl
předat do vnitřní logiky k vyřízení, a posléze vyhodnotit výsledek a určit kam předat další řízení toku. Typickým představitelem je dialog pro změnu hesla
uživatele. Uživatel odešle do akce formulář s hodnotou starého hesla a nového zadaného pro kontrolu dvakrát. Konfigurace v souboru struts-config.xml
vypadá takto:
<form-beans> <form-bean name="PasswordForm" type="org.apache.struts.validator.DynaValidatorForm"> <form-property name="oldPassword" type="java.lang.String" /> <form-property name="password" type="java.lang.String" /> <form-property name="password2" type="java.lang.String" /> </form-bean> </form-beans> <action-mappings> <action path="/password/change" type="cz.linuxsoft.web.struts.shop.actions.PasswordAction" name="PasswordForm" scope="request" input="/pages/password.jsp" validate="true"> <forward name="failure" path="/pages/password.jsp" /> <forward name="success" path="/pages/welcome.jsp" /> </action> </action-mappings>
Veškerou kontrolu dat na úrovni prezentační části provedeme validátorem Struts. Všechny políčka formuláře jsou nutné, nové heslo má minimální delku 5 znaků a validátor ještě musí ověřit, zda jsou nová hesla stejná. Řešení můžete brát jako domácí úkol, každopádně pokud byste si nevěděli rady, nezoufejte a stahujte z odkazu uvedeného níže...
Samotná akce dědí metodu nadtřídy pojmenovanou execute(), jenž vrací objekt typu ActionForward, což je vlastně přesměrování na další akci či JSP stránku. Následuje komentovaný kód,
myslím si, že je natolik čitelný, že už nepotřebuje další výklad. Snad jen ukládání zpráv do requestu (požadavku) si zaslouží menší ujasnění - nejprve je nutné vytvořit objekt
ActionMessages
, do kterého postupně přidáváme samotné zprávy, které nakonec uložíme do requestu pomocí metody saveMessages()
nebo
saveErrors()
.
public class PasswordAction extends Action { public ActionForward execute(ActionMapping mapping, ActionForm form, HttpServletRequest request, HttpServletResponse response) throws Exception { //vytvoř nový objekt messages pro předání informací zpět na stránku jsp ActionMessages messages = new ActionMessages(); //zkopíruj form do objektu DTO Password password = new Password(); BeanUtils.copyProperties(password, form); //vytvoř novou business funkci BeanBusiness function = new PasswordChange(); //směruj tok dle úspěchu změny hesla if (function.perform(password) == null) { messages.add(ActionMessages.GLOBAL_MESSAGE, new ActionMessage("password.change.failure")); //ulož chyby do requestu super.saveErrors(request, messages); return (mapping.findForward(Forwards.FAILURE)); } else { messages.add(ActionMessages.GLOBAL_MESSAGE, new ActionMessage("password.change.success")); //ulož zprávy do requestu super.saveMessages(request, messages); return (mapping.findForward(Forwards.SUCCESS)); } } }
Akce je zadefinována v konfiguraci Struts značkou action, viz. níže. Attribut path je povinný a určuje mapování url na tuto akci, type
určuje javovskou třídu akce, která bude prováděna. name je nepovinným attributem a tvoří spojnici mezi přiřazením formuláře a akce, zatímco scope
určuje oblast jeho uložení (request nebo session, přičemž výchozí je session!!!). Následuje input, který je nutný v případě zapnuté validace
(ono validate="true"
). Pokud dojde k chybě při kontrole, akce předá řízení na jsp stránku nebo akci určenou právě pomocí input, kde se pomocí
značky <html:errors />
chyby objeví.
Vnořené značky forward
slouží k předávání toku dále. K tomuto účelu slouží objekty ActionForward
, které vrací samotné metody akcí. Zde se např. příkazem
return (mapping.findForward("succes"));
předá tok na stránku /pages/welcome.jsp.
<action path="/password/change" type="cz.linuxsoft.web.struts.shop.actions.PasswordAction" name="PasswordForm" scope="request" input="/pages/password.jsp" validate="true"> <forward name="failure" path="/pages/password.jsp" /> <forward name="success" path="/pages/welcome.jsp" /> </action>
Mnohdy by se nám hodilo, použít akci s jedním formulářem na vícero použití. Objekt Action
se k tomuto účelu použít nedá, z toho
důvodu, že obsahuje pouze jedinou metodu. Právě v těchto případech použijeme třídu DispatchAction
. Její použití je obdobné jako u Action
, s tím rozdílem,
že nemá předdefinovanou metodu execute()
, ale může obsahovat těchto metod se stejnými parametry jako execute()
několik.
Tyto metody lze poté volat rovnou dle určeného parametru příchozího požadavku. Použití je zřejmé, akce, která provádí podobné operace se
stejným formulářem, tím pádem není nutné definovat zvlášť. Třída obsahuje možnost
definovat dvě speciální metody, jedna unspecified(mapping,form,request,response)
je volána pokaždé, když v requestu není
definována hodnota parametru, dle kterého má být určena metoda, jenž se bude volat.
Druhou jest cancelled(mapping,form,request,response)
,
která se provede pokud stiskneme tlačítko Cancel definované značkou html:cancel.
Jednoduchým příkladem je katalog zboží, kde můžeme zboží přídávat, odebírat
a měnit - tyto tři metody lze nadefinovat do jediné třídy, přičemž mají definovaný společný formulář a validaci.
Následuje jednoduchý příklad třídy...
public class CommodityAction extends DispatchAction { public ActionForward update (ActionMapping mapping, ActionForm form, HttpServletRequest request, HttpServletResponse response) throws Exception { //proveď business logiku return (mapping.findForward(Forwards.SUCCESS)); } public ActionForward add (ActionMapping mapping, ActionForm form, HttpServletRequest request, HttpServletResponse response) throws Exception { //proveď business logiku return (mapping.findForward(Forwards.SUCCESS)); } }
... a její definice ve Struts configu. Důležitý je atribut parametr, který říká, jak je pojmenována v requestu proměnná, jenž definuje
název metody, kterou budeme volat. Tuto můžeme nastavit na jsp stránce buďto pomocí značky html:hidden, nebo pomocí přidání parametru přímo
do odkazu /commodity/change?do=update
.
<action path="/commodity/change" type="cz.linuxsoft.web.struts.shop.actions.CommodityAction" name="CommodityForm" scope="request" input="/pages/commodity.jsp" parameter="do" validate="true"> <forward name="failure" path="/pages/commodity.jsp" /> <forward name="success" path="/pages/commodity.jsp" /> </action>
Zvláštním typem tříd je ForwardAction
a RedirectAction
. Jsou určeny pro naše přímé použití, nemusíme tedy vytvářet jejich přímé potomky,
přičemž slouží k přesměrování toku aplikace, nejčastěji přímo na JSP stránku. Dosáhnout přesměrování přímo odkazem totiž není příliš vhodné
vzhledem k tomu, že je důležité, abychom měli veškeré řízení toku na jednom místě, aby veškerý provoz šel přes část Řadič (Controller)
a to bychom přímým směrováním obešli. Definice této akce vypadá následovně:
<action path="/password" forward="/pages/password.jsp" name="PasswordForm" input="/pages/welcome.jsp" validate="false" scope="request" parameter="/pages/password.jsp" />
Struts poznají, že se jedná o tyto třídy použitím atributu forward nebo redirect. Obě třídy dosahují stejného cíle, tedy
přesměrování, používají však jiné metody. ForwardAction
toho docílí vnitřním přesměrováním, klient tedy vůbec netuší, že byl
přesměrován, nedochází k přepisu URL a důležité je, že jsou zachovány atributy v requestu. Narozdíl od tohoto přístupu, RedirectAction
pošle klientovi zprávu, aby načetl jinou URL - ten to ovšem nemusí umět nebo to může jinak ignorovat, a další nevýhodou pak je, že ztratíme
veškeré informace předtím uložené v requestu.
Rozšíříme si objekt řadiče Struts, konkrétně ActionController, a ukážeme si jednoduché ověřování business logiky.