V předchozím díle této minisérie jsme se zaměřili na to, jak se Fedora Core 4 instaluje. Dnes to dokončíme tím, že se krátce podíváme na nastavování a běžný provoz na této distribuci.

Pohled na desktop

Desktop je velice čistě odveden, použité téma je perfektní na oči a a ani většina ikonek "netrhá" pozornost uživatele. Chvíli jsem pracoval s GIMPem (je ve verzi 2.2.7), pouštěl si hudbu a scanoval obrázky, vše probíhalo najednou bez nejmenších problémů či zádrhelů. Pro člověka uvyklého stavu, kdy ve Fedoře byl vždy výchozí desktop KDE je pohled na GNOME možná trochu překvapující, ale jen do prvního kliknutí. Nabídky jsou totiž velmi intuitivně rozmístěny, takže uživatel nebloudí.

Uvedená věc by mohla mimochodem sloužit jako dobrý argument pro přechod na tuto distribuci, a to zejména z Windows (tam je totiž nabídka Start časem úplně nepřehledná). Desktopu lze pochválit i výchozí rozvržení (menu nahoře, tlačítko pro minimalizaci všech oken vlevo dole a hodně místa na minimalizovaná okna).

Pozn.: Samozřejmě někdo může namítnout, že takové věci si každý upraví podle svého. To je pravda, ale upraví si je jen ten, kdo ví jak. Jestliže je výchozí nastavení již dost použitelné, je velká šance, že se systémem bude pracovat více lidí.

MP3

Jednou z věcí, které mě vždy v souvislosti s distribucí zajímají je podpora formátu MP3. Ve Fedoře Core 4 po výchozí instalaci pomocí volby "Osobní systém" podpora formátu MP3 chybí (ona ostatně z licenčních důvodů chybí téměř úplně). Naštěstí je pomoc jednoduchá. Následující postup je částečně založen na tomto a tomto dokumentu:

Předně je třeba přidat instalačnímu nástroji yum, který Fedora Core 4 používá umístění repozitářů, které obsahují podporu formátu MP3. Provedete to tak, že konec souboru /etc/yum.conf umístíte následující konfigurační direktivy:

Dále je potřeba nainstalovat některý z přehrávačů, který chcete použít. Mě se například líbí xmms. Jeho instalaci provedete pomocí příkazu

a konečně podporu formátu MP3 do tohot přehrávače pomocí příkazu

máte-li v pořádku připojení k internetu, mělo by být všechno v pořádku a "empétrojky" by měly jít pustit pomocí xmms. Jestliže preferujete jiný přehrávač hudby, bude princip stejný.

Instalace balíčků

Potřeboval jsem cosi přeložit, ale ve zvoleném typu instalace není nainstalován GCC. Šel jsem tedy do správce balíčků - Prostředí / Systémová nastavení / Přidat/Odstranit aplikace (možná by tomu spíše slušel výraz "Správce balíčků", takhle to až nebezpečně připomíná "Přidat nebo odebrat programy") a zaškrtnul volbu Vývoj / Vývojové nástroje. To jsem si dal! Při instalaci 58 balíčků jsem byl 12x požádán o vložení jednoho ze čtyř instalačních CD, přičemž "jednička" a "dvojka" se opakovaly několikrát. Takhle bych si tedy uživatelsky přívětivou instalaci opravdu nepředstavoval.

Asi to není náhoda, při instalaci věcí pro Javu se situace opakovala, ale s CD číslo 1 a 3. Škoda, tohle trochu kazí celkový dojem z této distribuce, který jsem měl jinak velice dobrý. Majitelé distribuce s DVD se však nemusejí zneklidňovat, jich se tento problém nedotkne.

Práce v systému

Jelikož jsem při recenzi SUSE 9.3 zmínil svoje problémy se scanerem a protože k tomu byla i nějaká diskuse, mám dobrou zprávu. Scanner HP ScanJet 3400C se mi podařilo rozchodit. Pokud tento scanner máte a máte problémy, pomohla mi úprava a rekompilace sane backendu pomocí tohoto návodu. Jakýkoli jiný hardware byl nadetekován a fungoval normálně.

Pozn.: To, že mi scanner fungoval v jedné distribuci a ne v jiné není samozřejmě otázkou té distribuce, neboť rozhraní pro skenování je stejné (sane - niash). Uvádím to jen jako zajímavost.

Nadchl mě prohlížeč dokumentů Evince. Tento nástroj je trochu nelogicky uložen pod menu Aplikace/Grafika, ale umí pěkné věci. Pokusil jsem se s ním otevřít 16 MB PDF soubor (Linux dokumentační projekt), a šlo to úplně bez problémů. To je prima zpráva. Evince obsahuje rovněž vyhledávání a náhledy stránek, takže pro běžnou práci s  PDF soubory to bude určitě stačit. Na druhém obrázku můžete vidět xmms v akci - s originálním skinem vypadá na tomto desktopu dost dobře.

Co mě zklamalo byla instalace Eclipse. Toto vývojové prostředí se sice nainstalovalo bez problémů, ale při jakémkoli pokusu jej spustit došlo k zatuhnutí celého stroje - bez možnosti cokoli s ním udělat. To je veliká škoda, snad poprvé za svůj život jsem díky tomu musel restartovat linuxový počítač pomocí tlačítka reset a připadal jsem si jako v jednom nejmenovaném operačním systému. Zajímalo by mě, jestli někomu ze čtenářů bude Eclipse dodávané v FC4 fungovat - kdyžtak můžete přispět do diskuse.

Závěr

Klady

• Systém reaguje velmi svižně
• GNOME 2.10 je hezky provedené a logicky uspořádané
• Naprostá většina aplikací je v jejich nejnovějších verzích

Zápory

• Instalátor má problémy s čekou klávesnicí
• Správce balíčků má nedotažené vyměňování CD při instalaci většího množství balíčků
• Nefunguje mi Eclipse

Fedora Core 4 v testu celkem obstála. Asi u ní nějakou dobu zůstanu; jednak jsem na ni zvyklý a jednak se s ní dá vcelku slušně pracovat. Všechny zápory, které jsem našel byly víceméně u jednorázových akcí a běžnou práci neovlivní. Pokud jde o otázku, kterou jsme nahodili v úvodu - tedy zda by Fedora Core 4 byla v hodná pro kancelář - myslím že bezezbytku ano.