V pořadí již druhý testovaný 64bitový notebook s Linuxem. 64bitové
distribuce se výrazně zlepšily, ale stále chybí některé 64bitové
ovladače. Jak se bez nich obejde tento notebook?29.6.2005 06:00 | o.k. | přečteno 18574×
V pořadí již druhý testovaný 64bitový notebook s Linuxem. 64bitové
distribuce se výrazně zlepšily, ale stále chybí některé 64bitové
ovladače. Jak se bez nich obejde tento notebook?
29.6.2005 06:00 | o.k. | přečteno 18574×
Prvním 64bitovým notebookem, který jsme testovali koncem roku byl také notebook od firmy Acer a to konkrétně rudý koník z Maranella - Ferrari. Linux na tomto notebooku se nechoval nijak moc korektně a velká většina hardwarového vybavení tohoto notebooku v Linuxu nebyla zcela funkční. V té době se to dalo také přisuzovat nevyzrálosti 64bitových distribucí.
Tento typ notebooku jsme si nevybrali na testování náhodou. Oslovil nás u něj především poměr výkon/cena, který je velice příznivý. Já osobně si myslím, že tento notebook by se dal považovat za bratříčka Ferrari, protože má obdobnou hardwarovou konfiguraci. Jeho cena je poloviční oproti Ferrari a momentálně se pohybuje pod hranicí 30.000Kč bez DPH. Další věcí, která mě zaujala je grafická karta - notebook neobsahuje grafickou kartu ATI, jak je většinou u těchto dražších typů zvykem, ale kartu NVIDIA, která je méně problémová než ATI.
Abych někomu ušetřil zbytečné čtení, tak hned úvodem zmíním, že se notebook v Linuxu choval o poznání lépe než námi testovaný Ferrari, ale stejně zde neustále přetrvávají problémy s podporou 64bitových ovladačů, které jsou však způsobeny především výrobci hardwaru, kteří tyto 64bitové proprietární ovladače teprve vyvíjejí a mnohdy možná ani to ne. Kdyby používali Linux jako svůj primární operační systém, tak by situace byla jiná - takto výrobci musejí čekat na vyjití oficiální verze 64bitových Windows. O konkrétních ovladačích si povíme ale až dále, teď začneme pěkně popořádku, hardwarovým vybavením notebooku.
Notebook byl testován s 64bitovou verzí Linuxu, konkrétně s jádrem verze 2.6.11. Předem podotýkám - hardware, který není zatím funkční pod 64bitovou verzí byl funkční alespoň pod 32bitovou verzí Linuxu.
Základní instalace 64bitových distribucí je bezproblémová a nevyžaduje tedy nějaký podrobnější popis. Možná by nebylo od věci zmínit jaké 64bitové distribuce lze použít, protože jsou plně připravené pro 64bitovou architekturu. Jedná se o distribuci Fedora, Debian, Gentoo, Mandriva, SUSE, klony Red Hatu (CentOS, Tao Linux a WhiteBox). Samozřejmě existuje spousta dalších 64bitových distribucí, některé z nich jsou však teprve v testovací fázi vývoje, proto je zde nezmiňuji a doufám, že tím nevyvolám nějaký "flamewar".
Speciální klávesy (pro zesvětlování displeje, vypínání displeje a přepínání touchpadu) jsou hardwarové a fungují tedy nezávisle na operačním systému. Ostatní klávesy (ovládání hlasitosti, přepínaní grafického výstupu, mail, browser, ...) jsou standardní a je nutné je v systému namapovat na dané události.
Jedná se o klasický Synaptic touchpad se "scrollovacími" tlačítky. V současné době bezproblémová záležitost i v 2.6 verzi jádra - u většiny distribucí funguje bez nutnosti nějaké speciální konfigurace. Scrollovací tlačítka fungují též bez problémů.
Jak jsem již uvedl v seznamu hardwaru, tento notebook osahuje grafickou
kartu NVIDIA GeForce FX Go 5700, která je při použití proprietárních
ovladačů v Linuxu zcela bezproblémová. Ovladače této karty naleznete
na stránce www.nvidia.com.
Součástí ovladačů je i jednoduchý instalátor pro
snadnou instalaci v Linuxu. Po nainstalování akcelerace se hodnoty
testovacího programu glxgears pohybují průměrně
kolem 3500 FPS.
Jedná se o gigabitovou síťovou kartu firmy RealTek RTL-8169, která je
zcela funkční při použití modulu r8169, který je
standardní součástí jádra.
Standardní chipset Texas Instruments PCI7420 plně funkční v Linuxu.
Infra port je stejně jako u všech těchto typů notebooků od Aceru plně funkční i v Linuxu a pomocí následujícího postupu jej snadno zprovozníte.
Před samotným nastavováním si nezapomeňte ověřit, zda máte infra port povolen v BIOSu, protože toto bývá nejčastější chyba nad kterou potom kolikrát strávíte zbytečně spoustu času. Vlastního nastavení dosáhnete sérií těchto příkazů:
setserial /dev/ttyS1 uart none modprobe nsc-ircc dongle_id=0x08 irattach irda0 -s
Kontrolu nastavení můžete provést příkazem irdadump. Pokud
přiložíte k infra portu nějaké další zařízení se zapnutým infra portem, měli
byste jej ve výpisu vidět.
Čip Texas Instruments PCI7x20 dává tušit, že s tímto portem nebudou
žádné problémy - stačí vám pouze kernel s podporou/modulem
ieee1394. Pokud se
poohlížíte po možnosti práce s digitálním videem v Linuxu tak
se nezapomeňte podívat na tento
seriál.
Zvuk zprostředkovává Via Vynil čip a zprovoznění ve vetšině moderních distribucí používajících ALSA zvukové ovladače je automatická záležitost již při samotné instalaci.
PCMCIA čtečka karet, která je součástí notebooku je při použití
modulu do kernelu ide-cs funkční. Čtečka by měla
umět tyto typy karet: MMC/SD/SM/MS/MS Pro.
Testy jsem prováděl pouze na SD kartách, ale věřím, že i ostatní typy karet
budou v této čtečce stejně tak funkční a bezproblémové jako testovaná
SD karta.
Wi-Fi a modem jsem si nechal až na úplný závěr. Tato zařízení bohužel zatím nepracují v 64bitovém módu a zdůvodním proč. Wi-Fi obsahuje chipset InProcomm - IPN2220, který ve 32bitovém módu funguje bez problémů a to jak přes ndiswrapper, tak i pomocí DriverLoaderu od firmy Linuxant.
Je zde několik důvodů proč nelze využít ndiswrapper v 64bitovém módu. NDIS (Windows) ovladače nedokážou pracovat v 64bitovém módu, tzn. že není možné spustit 32bitový NDIS ovladač v 64bitovém módu (Windows ovladač běží nativně na procesoru - neprovádí se žádná emulace). Dalším problémem je 64bitová verze ndiswrapperu. A posledním problémem je absence 64bitových Windows ovladačů pro některé chipsety Wi-Fi karet. Já jsem sice nalezl neoficiální 64bitový ovladač pro InProcomm, ale škoda mluvit - zrovna moc funkční nebyl. Snažil jsem se také stáhnout oficiální ovladače ze stránek Microsoftu, ale díky jejich geniálně napsanému webu se mně to nepodařilo - i přesto, že jsem Firefox maskoval za IE.
Druhou možností by bylo použití DriverLoaderu od Linuxantu, který je od verze 2.20 i v 64bitové variantě, jenže to předpokládá funkční 64bitové ovladače pro Windows.
Konfiguraci Wi-Fi karty pro 64bit lze přirovnat k bludnému kruhu a nejrychlejší řešení je asi zbaběle prchnout do 32bitové verze Linuxu. Věřím, že se tato situace v nejbližší době změní a ovladače budou funkční i v 64bitové verzi.
Modem - Intel 537, Agere System je funkční v 32bitové verzi, ale v 64bitové verzi se mně nepodařilo jej zprovoznit i když na Internetu jsem našel nějaké poznámky od lidí, kterým se tento modem podařilo zprovoznit avšak dost krkolomně přes ALSA ovladače a další podivně vypadající patche.
Netestováno z důvodu absence adekvátního zařízení se kterým by bylo možno tento výstup vyzkoušet.
Možnost kloudného uspávání v 64bitových distribucích je také mizerná. Uspání do RAM funguje, počítač se uspí, ale probuzení počítače do použitelného stavu se mně nikdy nepodařilo. Na větší testování a případnou aplikaci podpůrných patchů do kernelu bohužel nezbyl čas.
Hibernace, neboli uspávání na disk v 64bitových distribucích také není zatím funkční, protože na 64bitovou platformu nejsou ještě zcela připraveny ani samotné programy swsusp či swsusp2.
Indikace stavu baterie přes ACPI je funkční, nicméně zatím jsem nenašel žádný použitelný applet (64bitový) pro tuto indikaci stavu baterie v grafické podobě. Toto je však kosmetická chybička, která se časem také jistě vyřeší.
Při běžném provozu je výdrž baterie něco málo přes dvě hodiny a to i díky škálování frekvence procesoru, kterou je možné škálovat až na dolní hranici 800MHz.
Tento notebook má velice zajímavý poměr výkon/cena, ale myslím si, že běžný uživatel stejně těžko využije tento výpočetní výkon. V 64bitových distribucích Linuxu není zatím funkční veškerý hardware notebooku. Další nevýhodou může být poměrně velká hlučnost. Pro uchlazení 64bitového procesoru je zapotřebí poměrně silný větrák s velkým počtem otáček. Když k tomu přidáte to, že výfuk od větráčku je vyveden i na horní straně notebooku, nad klávesnicí poblíž displeje, tak si jistě dovedete představit jak hlučný tento notebook asi je. A větráček pracuje prakticky neustále a to i při běžné práci.
Širokoúhlý displej je možná vhodný pro sledování širokoúhlých filmů, ale na běžnou práci mně nepřipadá úplně vhodný (možná jde o zvyk). Díky tomuto displeji je na můj vkus celková velikost notebooku obrovská a tomu odpovídá i jeho hmotnost. Nedovedu si představit jak dlouho bych s sebou vydržel nosit takového obra - asi je to móda, protože dnes pouze minimum firem vyrábí opravdu malé notebooky. Myslím si, že se ale určitě najde řada lidí, kterým by tento notebook díky svým vlastnostem mohl vyhovovat - obzvlášť v případě, kdy se obejdou bez wi-fi, modemu a uspávání a budou chtít notebook využít například pro editaci videa - potom je to určitě dobrá volba.