ARCHIV

Kdyz jsem se bavil v Seci na sezeni CZLUGu s Gombirikem z Jednoty skolskych informatiku o realnych moznostech projektu Linux do skol, rekl: "to je velmi jednoduche, Linux se do skol dostane, az Indosi dojdou penize", Indos konci, skoly si SW a spravu budou muset financovat sami..

:-) Tak jednoduché to bohužel není v tom smyslu, že a) Microsoft se snaží udržet se ve školství i prostřednictvím jiných háčků než je Indoš (např. B@it nebo programy typu Partners in Learning) - o to by nakonec ani tak nešlo, - a b) teorie o konci Indoše jsou žel dosti optimistické, s ohledem na již některým diskutujícím zmíněný program Pokračování. Vlivem masivní a dobře připravené (cukr and bič based) společné kampaně AutoContu OnLine a unie CZESHA se podařilo přesvědčit více než 2/3 škol, aby zůstaly u původního monopolistického a monokluturního prostředí Indoše. Situaci jsem se pro vaší informaci pokusil rozebrat v článku Indoš Reloaded (http://www.edunix.cz/clanky/indosh/indosh_reload) na našem serveru.

ACOLu lze v tomto případě težko mít co za zlé - chová se jako jakákoliv jiná běžná tržní svině, navíc pokud si u něj pí Buzková pokračování víceméně Indoše objednala. Kdo tu selhal, bylo jako tradičně ministerstvo školství, které se na problém "jak dál po Indoši" jednoduše vykašlalo (ne-li něco horšího) a zde vidíte výsledek. Připravili jsme několik verzí celorepublikového programu podpory OSS/FS ve školství, ty však byly pokaždé smeteny ze stolu. Martyrium imbecilit, jaké jsme podstoupili při zařizování Konference o OSS/FS ve vzdělávání (na kterou M$MT nedalo ani 1 Kč, ve finále jsme po nich chtěli alespoň aby ji akreditovali v rámci DVPP, když už nic) zde raději ani nebudu popisovat.

Nyní pár slov k české linuxové komunitě:

Summa summarum: Pokud budete chtít nabídnout školám nějaký program typu Linuxu do škol, měli byste vzít na vědomí toto:

1.) nespoléhejte v ničem na žádné úředníky - pokud máte alespoň trochu svědomí a nejste prohnilí "obálkáři" - budete mít v reálu vždy jen to, co jste si schopni zařídit bez nich.

2.) nezkoušejte připravit žádnou akci typu "Linuxový Indoš" (= snahu domluvit se s někým "nahoře" za zády ředitelů a učitelů) - ti, kdo ve školské informatice za něco stojí, jsou na tyto věci velmi hákliví.

3.) pro "zelené" (= Indoš) školy by měla být připravena taková nabídka, která by vyřešila nějakým způsobem i správu a údržbu techniky a byla i v oblasti TCO konkurenceschopná projektu Pokračování od indošistů - jinak si neškrtnete.

4.) snažte se spolupracovat co nejvíce přímo se školami, nejlépe s těmi, které mají statut Informačních center pro OSS/FS.

5.) vše je nakonec o lidech - myslete na propagaci, evangelizaci a hlavně vzdělávání uživatelů - ne jen na technologie (dokonalé distribuce, programy apod.)

6.) snažte se upozornit na jakýkoliv pozitivní vzor. Server edunix.cz sbírá informace o všech projektech OSS/FS ve školství - důležité je ukázat, že tato řešení nejsou jen osamělými výkřiky jednotlivců. Koneckonců i vzájemně o sobě vědět je vždy užitečné

Zjednodušování a generalizace jsou vždycky dvousečné. Kampaň pro školy si u Unie CZESHA objednalo právě MŠMT, které po ji třech měsících kličkování a zdržování nakonec odřeklo. Tato kampaň měla být pro školy Indošem vybavené i pro ty nevybavené a měla se týkat dvou okruhů: projektů či grantů SIPVZ a změny financování SIPVZ, ze kterého vyplývá také ukončení projektu Indoš. Navíc MŠMT vloni na jaře na Schola Nově a poté v létě i Jednotě školských informatiků slíbilo podporu hledání alternativních řešení, kromě podpory OSS/FS měly být dle pana Blažka do prosince 2004 vyžádány a zpracovány konkurenční nabídky k nabídce ACOL. Kampaň se nakonec rozjela jen pro zelené školy, protože pro červené školy díky odkladu zahájení kampaně a termínu podání žádosti o dotace SIPVZ 31.1.2005 přestávala mít smysl (kampaň končila začátekm března). Náhradní kampaň pro červené školy pak udělala počátkem ledna Jednota školských informatiků.
3620 zelených škol je rozděleno do tří velikostních kategorií podle počtu žáků, 1500 z nich jsou venkovské malotřídky a případně speciální školy s méně než 80 žáky, které mají problémy s přežitím vůbec a nabídka ACOL (doporučuji všem si prohlédnout pro kvalifikované posouzení její obsah na http://www.indos.cz/pokracovani/) v ceně 2941-3319 bez DPH měsíčně je pro ně relativně drahá, ale vyhovující. Musíte si uvědomit personální situaci na takovýchto školách. Pro větší školy je nabídka ACOL v ceně 3277-4538 Kč bez DPH rovněž relativně přijatelná, protože zahrnuje i dálkovou správu všech dalších připojených PC v LAN (nevím jak autor Miroslav Vopalecký přišel na 8000 Kč měsíčně?!). Konkurenční nabídky několika subjektů jen na instalaci a správu linuxového serveru jsou ve výši 1140-3000 Kč s DPH měsíčně, dále se objevila řada nabídek malých regionálních firem, které sice nabízejí jakési služby za nižší částky, ale při podrobném zkoumání jde o jakýsi paušál prakticky za nic, ke kterému se platí za každý zásah v hodinové sazbě, pro zmíněné malé školy v podstatě bez možnosti kontroly. A klikačů z takovýchto firem, kteří sedí zbytečně osm hodin u serveru při sazbě 250-500 Kč/hod. jsem viděl už haldy. Malé zelené školy tedy kromě nabídky ACOL mnoho možností nemají, spíše nemají žádnou.
Problém u větších škol je z jiného soudku, řada červených řešila řadu let správu sítě s využitím „civilkářů“ a dnes marně shánějí jakéhokoli správce převážně z řad studentů VŠ, protože na profesionální správu se jim peníze dávat nechce, protože školští informatici jsou zvyklí zatnout zuby a „hasit“. Sám jsem pracoval na dvou gymnáziích v krajské městě a obě byly v kritické situaci po odchodu stávajících správců. Bohužel se zde projevuje absence jakékoli metodické snahy ze strany MŠMT, linuxových firem, ale i Jednoty školských informatiků, která se zabývala v poslední době převážně záležitostmi netýkajících se správy ICT ve školách. Takže i tady překvapivě ACOL má se svoji nabídkou úspěch, protože i školy které mají kromě učebny z Indoše i další, někdy i 2-3 učebny, nejsou schopny správu řešit samostatně. Bohužel se přes nejrůznější snahy nepodařila ve větší míře do škol dostat ani live distribuce Danix, ta má ale bohužel v zelených školách problém, na žákovských PC nejsou mechaniky CD-ROM a zůstává na nich OEM licence W2K.

Protože, budou-li lidi zvyklí na Linux již ze škol, nebude to pro ně šok v zaměstnání. A Linux se tak bude moci lépe prosadit.

Nevím, třeba Microsoft zareaguje tak, že bude školy sponzorovat. Každopádně, když jsem před několika lety viděl na Invexu jejich prezentaci e-learningového portálu, byla to pro naše podmínky víceméně utopie.

Zdravím všechny.

Plně musím souhlasit s připomínkou, že když budou uživatelé seznameni s Linuxem a zvyklí na něj, bude to jednodušší. A nejlépe hned ve školách. Vím, co znamená pojem uživatel a co dokáže udělat i s těmi okny. Ať každý říká co chce, Microsoft má velice dobrou obchodní strategii, proto je tak rozšířen a dost lidí ani o Linuxu neví. Sám používám oba dva systémy (dle potřeby). Už proto, že komerce nás všechny živí a uživatele nezajímá, zda mám nebo nemám rád Windows. Potřebuje počítač rozchodit a nastavit. Přátelé linuxáři s úsměvem tvrdí, že nebýt firmy Microsoft, nemáme práci :-) nebo že linux zaostává, protože neobsahuje hlášení typu "program provedl neplatnou operaci a bude ukončen" :-)

Obávám se, že běžného uživatele linux přesvědčí ve chvíli, kdy bude k uživateli vstřísnější při nastavování nového hardware a s lepší SW podporou. Vždyť uživatelé nejčastěji znají MS Office nebo Software602 a tím to často končí. Že existuje AbiWord nebo OpenOffice už netuší. User Friendly se hodně přibližují distribuce Mandrake a LinSpire (dříve Lindows). Bohužel s devítkovou verzí Mandrake jsem měl problémy a byly tam problémy i s OpenGL. V novějších verzích netuším. Mezi stabilní patří Debian. Ten však nemá nejnovější věci v sobě. Zakládá si na stabilitě. Proto se také často používá na servery. Co tedy doporučit uživateli? Ja bych si dovolil nabídnout SuSE, Fedoru, Aurox nebo LinSpire. Jsou to stabilní distribuce a s dost vstřícným UI.

Zatím většina běžných uživatelů se bojí angličtiny a jsou tím dost omezeni volbou software i operačním systémem. Navíc dost lidí hraje hry a přeci jen Linux na hry není, ikdyž už se snaží i tuto sféru dohnat.

Teď to vypadá, že bojuji proti Linuxu. Naopak, rád bych aby se Linux více prosadil. Ale bude to asi hodně těžká práce a taktéž dosti zdlouhavá. V Asii je Linux poměrně více rozšířen. Cca 40-50% uživatelů v jižní a jihovýchodní asii linux používá. Nejčastěji distribuci TurboLinux. Takže pokud se u nás linux prosadí více, bude to maximálně taktéž v tomto poměru.
V německu se prosadil Linux do státní správy. Tuším distribuce SuSe. Najednou se však zjistilo, že mají problémy, protože je málo odborníků, co umí Linux nastavit a pokud nějací odborníci jsou, zaplatí za jejich služby více než při používání Windows. I tuto informaci musíme vzít v potaz. Běžný uživatel bude brát levnější volbu.
Sám se snažím prosazovat Linux (distribuci Aurox) a vím jaká je s tím práce. Nezbývá než popřát hodně úspěchů všem, co se snaží o prosazování linuxu.

Na nasi skole mame zavedene linuxove reseni a musim rict, ze jsme max spokojeni.
Co se tyce reakce Microsoftu, tak ta je naprosto bajecna. Od prvniho sedmy se ocekava znacne zdrazeni jejich operacniho systemu a to i pro skoly (neoficialni informace). Situace po skonceni projektu Indos, ke kteremu se nebudu vyjadrovat, primo vola po vyuzivani linuxu na serverech. Vzhledem k mnozstvi nasich financnich prostredku, pocitame s nasazenim Linuxu i na byvaly indos-server. To musi mit Microsoftaci radost :o)
Jediny problem, ktery s linuxem mame je, ze programy od Terasoftu si zatim rozumi jen s Win.
Pro vsechny ostatni skoly doporucuji upustit od nabidky Autocontu na pokracovani a pokusit se spravovat si sit sami. Pokud mozno s vyuzitim Linuxu. Dlouhodobe se to jiste vyplati. Otazkou vsak zustava, zda-li toto reseni budou skoly akceptovat...

Linux na školním serveru je samozřejmě jednoznačně výhodný, navíc je řada škol, které stále používají Novell NetWare a po akvizici SUSE se k Linuxu přirozeně evolucí dopracují ;-)

S programy Terasoft by pod Wine většinou být problémy neměly, nová generace jejich programů, která je na trhu od podzimu je už multiplatformní a běhá kromě Linuxu i na počítačích Apple iMac s Mac OS X, kterých bylo v Indoši dodáno 500. Poslední titul Terasoft obsahuje i kurs ovládání OpenOffice.org Writer.