ARCHIV

Ubuntu GNOME se stalo oficiální verzí, již bez přídomku „Remix“. Jen aby spin našel dostatek uživatelů a mohl být opět výkladní skříní GNOME, společně s Fedorou.
Souhrn informací plynoucích od Marka Shuttlewortha, naznačuje, jaká by mohla být budoucnost vydávání Ubuntu.
Přidat komentář

Hudební software Ardour, pro MacOS a GNU/Linux, byl vydán ve verzi 3.0. Nová verze se zlepšila především v oblasti podpory MIDI, paralelizací DSP operací (jež využijí všechna dostupná mikroprocerová jádra), či nasazením přehlednějšího ovládacího panelu cest.
Přidat komentář

Považujete COBOL za mrtvý, archaický a dávno nepoužívaný jazyk? Jste na velkém omylu, protože po programátorech v COBOLu stále poptávka je a s jeho znalostí můžete najít uplatnění snadněji, než když znáte pouze moderní jazyky.
Přidat komentář

Intel vytvořil grafický instalátor pro ovladače GPU, pro uživatele jež chtějí vždy poslední verzi. Prozatím by se měli nástroji vyhnout uživatelé 64 bitového Ubuntu (viz WebUpd8).
Komentářů: 1

Krátce po vydání RH 6.4 vyšel bezplatný klon CentOS 6.4. Změny jsou podobné jako u RH (Microsoftí ovladače Hyper-V, Samba 4). Není to dávno, kdy jsme nad CentOSem málem lámali hůl.
Přidat komentář

Oracle, po koupi SUN Microsystems, ztrácí některé trhy získané akvizicí. Poté co opustil OpenOffice.org, postupně uzavírá MySQL; a ztrácí zákazníky lowend db; je poukazováno na ztrácení serverového trhu, minimálně v segmentu low-end x86 serverů. S nástupem levných a úsporných ARM serverů bude pozice Oracle ještě těžší a třeba (spekuluji) by mohl na servery zcela rezignovat.
Přidat komentář

SourceForge zvyšuje přehlednost oddělením enterprise projektů do zvláštní sekce. V nové sekci budou programy (projektová správa, CRM, …) používané ve firmách a nezřídka i produkované velkými firmami.
Přidat komentář

S Raspberry-Pi přišla i speciálně připravená distribuce Raspbian, která není jen Debianem přeloženým pro ARMv6, ale má rozsáhlý balík úprav, které realizovali 2 dobrovolníci. Mimo jiné si museli, pro kompilaci cca 19 000 balíků, postavit malý cluster z osmi kusů i.MX53 Quick Start Board.
Přidat komentář

FreeBSD Foundation rozhodla o financování podpory UEFI v systému, jež je klíčová pro další existenci na platformě x86-64. Práce by měla být hotová v květnu 2013.
Přidat komentář

HP představilo All-In-One PC, jež bude dodáváno s předinstalovaným Ubuntu, tudíž bez nutnosti zaplacení licence MS Windows. Jako u každého All-In-One není cena z nejnižších a výbava není úplný low-end.
Přidat komentář

Kamera pro Raspberry-Pi je již připravena k dodávkám a zákazníci by se jí mohli dočkat v březnu 2013. Fotohrafie umi pořizovat v rozlišení 2592×1944 px, videa ve FullHD (1920×1080 px). Pokud máte opravdu kreativní nápad, můžete se pokusit získat jeden z 10 předprodejních kusů.
Přidat komentář

Canonical si dělá v Ubuntu vše trochu po svém, nově začal oficiálně s přípravami vlastního display serveru; pojmenovaném Mir; čímž se i objasnilo proč se vývojáři neangažovali ve vývoji X.org, Waylandu/Westonu a Gallium3D. Většina vývojářů se již dříve podílela na Unity. Ubuntu je stále více svébytný systém, který má jádro Linux, ale vlastní vývoj ostatního software.
Komentářů: 3

Dalším rolling updates systémem se stává PC-BSD, uživatelsky přívětivá distribuce FreeBSD. O balíčkovací systém PBI pochopitelně uživatelé nepříjdou.
Přidat komentář

Google vydal novou knihovnu Zopfli, jež by měla sloužit jako nástupce stávající zlib, pro kompresi webového obsahu odesílaného ze serveru. Údajně je její výstup o 3—8 % menší a kompatibilní se stávajícími webovými prohlížeči. Vydána je pod licencí Apache 2.0.
Přidat komentář

Vstup distribuční platformy Steam na GNU/Linux byl úspěšným tahem, linuxoví hráči představují přibližně 2 % všech uživatelů platformy, čemuž pomohlo především zařazení klienta do oficiálních zdrojů Ubuntu. Steam je pro GNU/Linux teprve krátce, tudíž je rychlý nárůst uživatelů, mezi jednotlivými měsící, pochopitelný.
Přidat komentář

Install Fest 2013 v plném proudu! Stream je online.
Přidat komentář

Nové verze R16B se dočkali programátoři v jazyce erlang/OTP (Open Telecom Platform). Jazyk vyvinutý firmou Ericsson lze potkat především v telekomunikačních řešeních. Distribuován je pod licencí EPL, což je modifikovaná licence Mozilly
Přidat komentář

Vývojáři MITu uvolnili pod svobodnou licencí software pro detekci neviditelných změn ve videu. Bez ohledu na zdroj (DVD, YouTube, AVI) je video analyzováno a software zvýrazní změny, které by oko nedokázalo vidět (a způsobené jen rychejším tepem srdce). Jak by se asi hrál poker, kdyby si jeden z hráčů takto monitoroval protihráče?
Přidat komentář

„Rolling-release Ubuntu“ jako nekonečný příběh? Zdá se, že tomu tak opravdu je, protože vývojáři opět diskutovali o možnost vydávat pouze LTS (Long Term Support) verze a ve 2 letech mezi nimi udržovat distribuci aktuální pouze updaty. Nebylo by Ubuntu podstatně méně vidět, kdyby nemělo 2 velké verze ročně?
Přidat komentář

Na stránkách World of GNOME vyšel rozhovor s Michaelem Meeksem o LibreOffice 4.0. Rozhovor se točil především kolem aktuální verze, přechodu na GTK3 a nakonec došlo i na otázku ohledně možného příchodu MS Office na platformu GNU/Linux.
Přidat komentář

Otázka o potřebnosti šifrování padla na konferenci RSA 2013. Adi Shamir; jeden z tvůrců algoritmu RSA; není přesvědčen o potřebě silného šifrování, když jsou data ukradena dříve, než byla zašifrována, protože současné firewally a antivirová řešení nejsou pro útočníky překážkou.
Přidat komentář

Po převzetí MySQL Oraclem, kteroužto databázi získal akvizicí SUN Microsystems, stále přináší otázky ohledně budoucnosti. Při rostoucí popularitě MariaDB již možná nastala vhodná doba pro předání MySQL ASF, stejně jako byl předán balík OpenOffice.org.
Přidat komentář

Společností jež se snaží profitovat na GNU/Linuxu je hodně, ale pouze 3 dokázaly obsadit významnější část trhu (Red Hat, Cannonical a SUSE). O jejich hospodářské výsledky se zajímal autor příspevku na stránkách NetworkWorldu. Již předem odhadnutelným vítězem je Red Hat a přes nepopiratelnou popularitu Ubuntu zatím Canonical prodělává.
Přidat komentář

Systému webOS, jehož vývoj začal v Palmu a nedlouho po akvizici jej zastavila firma HP, svitla naděje na další vývoj pod taktovkou LG. LG jej však nechce pro chytré telefony a tablety, pro něž byl webOS vyvíjen, ale do chytrých TV.
Přidat komentář

V segmentu chytrých telefonů a tabletů jednoznačně dominují výrobci mikroprocesorů architektury ARM, Intel se nevzdává a snaží se dohnat vlak, jenž mu ujel uvedením nových extrémně úsporných Atomů Z25xx (více ZDNet, Liliputing). Android pro architekturu x86 již připravený je, takže teoreticky jsou na tahu výrobci zařízení.
Přidat komentář