Po nějaké době používání Linuxu na desktopu a při hledání nových aktivit jsme se rozhodli otevřít začátkem roku 2003 Internetovou kavárnu.

V tomto okamžiku přišly první otázky a zároveň pochyby. Z jedné strany znalost několika kaváren v Praze zcela zásadně používajících Windows a všech programů s tím souvisejících, počítačové gramotnosti návštěvníků a z druhé strany moje "uživatelská" znalost Linuxu a určitý finanční limit určený na vybudování provozovny.

Vzhledem k tomu že jsem v některém časopise našel informace o Internetové kavárně běžící na SUSE, bylo zcela zřejmé, že kavárna pojede na Linuxu, pouze bylo otázkou jakou distribuci použít. Na svém počítači používám Mandrake Linux od verze 8.1, takže pro mne byla volba jasná. Svou roli zde samozřejmě sehrálo grafické prostředí, které tato distribuce má velice dobře propracované. Po poradě se známým, kterého jsem požádal o konzultaci a technickou pomoc bylo definitivně rozhodnuto.

Kavárna měla být otevřena ve Zdicích u Berouna, takže pro prvopočátek jsme připravili jeden počítač jako hlavní a tři tenké klienty, protože nikdo nevěděl jakou bude mít kavárna návštěvnost. Počítač určený jako hlavní měl 2GHz procesor, 256MB RAM a 60GB disk. Předpokládali jsme, že na utáhnutí tří klientů by měl stačit. Klienti byly starší vyřazené počítače zakoupené v bazaru a jednalo se ve všech třech případech o PII, z dnešního pohledu již zastaralé. Po zakoupení v té době nejnovější distribuce (Mandrake 9.1), síťových karet, kabelů a všech dalších potřeb se započalo s instalací. Zde se naplno projevilo, že tato distribuce je určena hlavně pro desktop. Při instalaci na server nebylo potřeba žádného ručního nastavování, instalátor si všechny součásti nalezl a v pořádku nakonfiguroval. Jediný problém byli klienti se svými staršími grafickými kartami, kde se muselo nastavit používání starší verze XFree. Pro připojení k Internetu byla k dispozici pouze telefonní linka, takže byl použit ISDN modem Fritz a poté se již všechno rozběhlo tak jak mělo.

Jako výchozí grafické prostředí bylo použito KDE, jako Internetový prohlížeč Konqueror a alternativně Mozilla (v té době nebyla používaná verze počeštěna) a jako další software zůstaly programy klasicky známé jako OpenOffice atd.

Po zkušenostech po několika měsících provozu mohu zcela zodpovědně říct, že většina zákazníků buď vůbec nepoznala, že pracují v Linuxu a nebo je to nechávalo zcela klidnými, pokud se navštěvované stránky zobrazovaly korektně (ovšem přístup na některé servery, banky a některé velké firmy je na delší povídání).

A co se týče provozovatele:

1. jednoznačná úspora nákladů, ať již při nákupu hardware ale i software
2. obsluha stejně náročná jako v jiných kavárnách
3. dobrý pocit že to jde

Nebudu zde zabíhat do technických podrobností, protože to ani nebylo smyslem tohoto příspěvku. Na tomto jednom příkladu jsem chtěl pouze ukázat, že použití Linuxu je dnes již možné nejen jako serveru, ale i stanice pro běžného uživatele.