U vrstev můžeme nastavit jakým způsobem se budou překrývat (režim prolnutí). Celkem je těchto režimů patnáct a my si je alespoň trochu přiblížíme. Ukážeme si výsledek na obrázku, který se skládá ze dvou vrstev. První vrstva nazvaná barvy obsahuje uprostřed obdélník, který je vyplněn přechodem jdoucí z černé do průhledné. Dále po všech stranách můžeme vidět barvy (bílou, černou, červenou, modrou a zelenou). Druhá vrstva je obyčejná fotografie stromů.

Kromě pouhého nastavení režimu prolnutí, můžeme ještě zvolit krytí v procentech. Budeme uvádět dva obrázky: první bude zobrazovat vrstvy v prolnutí daného typu o 100% krytí a druhý prolnutí o 50% krytí.

Nastavení prolínání vrstev

Klikneme v okně Vrstvy na rozbalovací nabídku režimů, kde si můžeme vybrat z několika typů prolnutí níže popsaných.

Normální

Vrstvy jsou naskládány jedna přes druhou, a má-li horní vrstva nějaké body průhledné, je v těchto bodech obrázku vidět vrstva spodní. V našem vzorovém obrázku je obdélník uprostřed vyplněn přechodem jdoucí do průhledné barvy, a tudíž je obrázek pod vrstvou vidět. Pokud bychom převrátili pořadí vrstev, viděli bychom pouze vrstvu stromy. Stupeň krytí lze ovlivnit posuvníkem Krytí v okně vrstev.

Rozpouštění

Výslednou barvou pixelu se stává buď barva podkladu nebo barva vrstvy. Výsledkem je barevný šum (zrnitý či tečkovaný vzhled).

U prvního obrázku můžeme pozorovat, že jasné syté barvy, které mají 100% krytí, zůstávají neměnné. Avšak místa, která jsou částečně průhledná, již zasažena jsou. Ovšem pokud změníme krytí vrstev na 50%, je možné vidět nepravidelné rozrušení na celé ploše. Tento režim pracuje pouze na vrstvě, která obsahuje nějakou transparenci.

Násobení

V rámci každého kanálu je podkladová barva vynásobena barvou vrstvy. Černá barva má za výsledek vždy černou, avšak bílá podkladovou barvu vůbec neovlivní. V konečném efektu se obrázek trochu ztmaví.

V našem obrázku si můžeme všimnout, že dole černý pruh zůstal skutečně černý, nahoře bílá plocha obrázek nechala v původní barvě, a přechod uprostřed navádí také přechod, ale trošku ztmavený. I červená, modrá a zelená barva změnily odstín a jsou trošku tmavší.

Dělení

Režim dělení obrázek zesvětluje. Je vlastně inverzní k režimu násobení. To má za následek i obrácené chování černé a bílé barvy. Bílá barva neovlivňuje spodní vrstvu, černá naopak vrstvu zesvětlí.

U našeho vzorového obrázku vidíme, že nahoře bílý pruh zobrazil vrstvu pod ním ve skutečné podobě, a naopak černý pruh dole, barvy vrstvy pod ní výrazně zesvětlil.

Obraz

Bílá barva v tomto režimu plně kryje vrstvu pod ní, černá barva obraz nijak neovlivní. Barvy zde fungují jako v aditivním modelu RGB: pokud bychom měli v jedné vrstvě barvu žlutou a v druhé purpurovou, daly by dohromady barvu bílou.

U našeho příkladu bílá barva zůstala bílou, a přechod černé do průhledné nám zobrazil fotografii v obdélníku, tak že černá, která je úplně nahoře nechala obrázek beze změny.

Překrytí

Toto prolnutí odráží ve vrstvě všechna světla a stíny pozadí. Využívá k tomu dvou předchozích prolnutí: Násobení a Obraz. Středně šedá barva je brána jako průhledná. Pracuje s vrstvou pozadí i s vrstvou, na kterou je aplikován.

Dost často pomocí tohoto efektu dostanete křiklavé barvy. Pozadí vrstvou značně prostupuje, a to jak u světlých, tak tmavých barev. S efektem se můžeme setkat u barevným koláží. Fotografii tak můžete tónovat do libovolného odstínu, jako vidíte na této fotografii, jež je tónována do odstínu šedomodré barvy.

Zesvětlování

V rámci každého kanálu zjasní podkladovou barvu tak, aby odrážela barvu aktivní vrstvy. Černá barva nezanechává na podkladové barvě žádnou stopu. Toto prolnutí výrazně projasní celý obrázek.

Zde nás zajímá, která z barev je světlejší. Ta pak "vyhrává" a je viditelná. Pokud je aktivní vrstva tmavší než vrstva pod ní, tak GIMP vrstvu pod aktivní vrstvou zcela upřednostní.

Tmavnutí

V rámci každého kanálu ztmaví podkladovou barvu tak, aby odrážela barvu aktivní vrstvy. Bílá barva nezanechává na podkladové barvě žádnou stopu. Toto prolnutí výrazně ztmaví celý obrázek.

V našem obrázku černá zůstane černou, jelikož již nejde ztmavit.

Osté světlo

Toto prolnutí pracuje v závislosti na hodnotě barev vrstvy vůči šedé barvě. Ostré světlo využívá principu prolnutí Násobení a Obraz.

Mírné světlo

Pokud je barva vrstvy světlejší než 50% černá (tedy šedá barva), jsou barvy zesvětleny. V opačném případě je výsledná barva tmavší.

To je takové to světlo, jaké můžete zažít když je mlha.

Extrakce zrnitosti

Je režim prolnutí, který dokáže vytáhnout a zobrazit zrnitost. Tento režim je podle vývojářů Gimpu odrazovým můstkem pro vznik nástroje na opravu starých fotografií.

Sloučení zrnitosti

Je režim, který přidává do obrázku zrnitost a simuluje tím vzhled staré fotografie. Režim, který provede sloučení vrstvy s jejím zrnitým obrazem.

Odlišnost

Jedná se o jednoduchý režim krytí, při kterém se obrázky v jednotlivých vrstvách od sebe odečítají. Pokud je v jedné vrstě hodně tmavý (černý) pixel, zobrazí se ve výsledku jako světlý (bílý) pixel. Je potřeba si ale uvědomit, že pojmy bílá a černá jsou relativní, jelikož tento nástroj pracuje s každým barevným kanálem samostatně.

Součet

Režim sčítá hodnoty RGB pozadí i popředí. Výsledek je světlejší a méně kontrastní. V RGB modelu odpovídá minimální hodnotě černá barva. Jelikož se jedná o součet, nezáleží proto na pořadí vrstev.

Rozdíl

Tento režim je opakem předcházející volby prolnutí. Odečítá barvu aktivní vrstvy od vrstvy pod ní. Pokud použijeme na spodní vrstvu bílou barvu (RGB hodnota= 255,255,255) a barvu aktivní vrstvy nastavíme na červenou (RGB hodnota = 255,255,0) dostaneme barvu purpurovou (RGB hodnota = 0,255,255). Výsledkem je spíše tmavší obrázek.

Pouze ztmavení

Tento režim se snaží barvy ztmavit. Je důležité, která barva (podkladová nebo barva vrstvy) je tmavší. Ta se pak stává výslednou barvou. Bere tedy nižší hodnotu RGB. Podobný režimu násobení, ovšem celkový obrázek se stane tmavším.

Pouze zesvětlení

Zde kontroluje barvu aktivní vrstvy a vrstvy pod ní, výslednou barvu pixelu vybere tu, která je z obou dvou vrstev světlejší. Výsledek je obdobný jako u režimu součet nebo obraz s tím rozdílem, že je o něco tmavší.

Odstín

Odstín používá odstín aktivní vrstvy, a smíchá ho se světlostí a sytostí základní barvy.

Výsledek je ovlivněn pouze odstínem aktuální vrstvy. Na odstín šedé barvy nemá režim vliv.

Sytost

Používá hodnoty sytosti aktivní vrstvy, a míchá ji se světlostí a odstínem základní barvy.

Barva

Barva používá jas spodního obrazu, a kombinuje ho s odstínem a sytostí aktivní vrstvy.

Je to dobrý způsob ke kolorování černobílých obrazů, protože se zachovají úrovně šedi v obraze.

Jas

Jas zachovává jas aktivní barvy, a míchá ji s odstínem a sytostí barev vrstvy pod ní. Tento režim vytváří opačný efekt než režim Barva.

Závěr

Tak, a jsme u konce. Pokud máte alespoň rámcovou představu o tom, co je prolínání vrstev, jak pracuje, pak tento článek splnil svůj učel. Vím, že se vám jednotlivá prolnutí v hlavě nyní asi pletou, ale to je celkem pochopitelné. Zapamatujete si je časem, když s nimi budete pracovat. Proto se prolínání vrstev nevyhýbejte, a nebojte se experimentovat, neboť právě v tom tkví tajemství úspěšného zvládnutí této problematiky.