Nejčastější mýty

Ovšem ještě předtím, než se podíváme na prohlížeče "prakticky", bych rád poukázal na pár zásadních mýtů, na které lze často narazit.

Textové prohlížeče jsou nepoužitelné, zbytečné.

Pro někoho jsou zbytečné grafické prohlížeče :o). Prohlížení v textu má několik nesporných výhod – rychlost zobrazování (způsobeno jednak tím, že se renderuje text, a také šetří linku např. na obrázcích, takže je načtení stránky podstatně rychlejší) a jednoduchost. Na stroji, který nemá XWindow, se tak neocitnete v úzkých, když potřebujete najít nějakou informaci na webu apod.

Další možností jsou odlehčené prohlížeče v grafice, třeba Dillo.

Prohlížeče Mozilla, Opera, ... jsou na rozdíl od IE absolutně bezpečné.

Není moc programů, které se mohou chlubit absolutní bezpečností. To ovšem neznamená, že třeba Mozilla je děravá jako řešeto (tedy jako Internet Explorer). Je téměř jisté, že v tak složitém softwaru (jako webové prohlížeče jsou) existuje nespočet chyb (včetně těch bezpečnostních). To by ještě nebyl takový problém, důležité ale je, aby byly opravovány známé chyby.

Bezpečnostní politiku prohlížečů Mozilla a odvozených si můžete přečíst na serveru czilla.cz. Představu, jak je to u Mozilly myšleno s bezpečností vážně, si můžete udělat také z toho, že Mozilla Foundation vyplácí za každou objevenou kritickou bezpečnostní chybu $500.

Obecně řečeno – zdá se, že s bezpečnostními chybami dělají něco všichni, kromě Microsoftu, který kritické chyby zřejmě opravuje s velikým zpožděním (pokud vůbec).

Jak je na tom Internet Explorer, tedy alespoň podle Secunia.com (stav ostatních prohlížečů bude jednotlivě uváděn níže u bližšího popisu):

(Další grafy a přehledy k Internetu Exploreru můžete najít na http://secunia.com/product/11).

Na internetu existuje dost stránek, které nejdou korektně zobrazit a nikdo s tím nic nedělá.

Bohužel čas od času narazíte na stránky, které váš prohlížeč prostě nezobrazí. Autor byl totiž zřejmě natolik nezodpovědný, že svoje stránky optimalizoval pouze pro Internet Explorer.

Za chybu může samozřejmě autor – nejenom že s největší pravděpodobností porušil webové standardy konsorcia w3, ale především neoptimalizoval svoje dílo alespoň pro hlavní (popř. textové) prohlížeče.

Co s takovou stránkou dělat? Krom toho, že můžete napsat nezodpovědnému autorovi osobně, se můžete také připojit k Technické evangelizaci, projektu, který shromažďuje v bugzille informace právě o problémových stránkách.

A co když spravuje stránky někdo, kdo na všechny standardy a alternativní prohlížeče kašle? Ačkoli by to neměla být záležitost výrobců browserů, tak třeba Opera se umí hlásit jako Internet Explorer (a tím obchází některá opravdu nesmyslná omezení); Mozilla zase např. bojuje s tzv. syndromem document.all (což je specialitka MS IE, které má samozřejmě ekvivalent v DOM, více v dodatku níže).

Pokud to shrnu, tak na potíže stále můžete narazit, ačkoli za to můžou pouze autoři daných stránek; ale i s tím se do určité míry bojuje.

Používanost prohlížeče Internet Explorer se postupně snižuje

Toto (naštěstí?) není mýt, ale realita. V poslední době se zdá jako velice moderní komentovat pokles IE, takže já už jenom dodám nějaká poslední čísla a vývojový graf (ze serveru Webhits.de):

Další statistiky lze najít třeba na:

• thecounter.com
• toplist.cz
• liveinternet.ru
• Ranking.pl

Čtyři stateční

Blíže jsem se podíval na čtyři webové prohlížeče – Mozillu, Firefox, Netscape a Operu. Kromě grafu s bezpečnostními děrami uvádím některé zajímavé vlastnosti a také screenshoty zobrazení stránek Linuxsoft, IBM a CSS Zen Garden.

Rychlost

Rychlost prohlížečů jsem vyzkoušel pomocí testu na serveru 24fun.com. Test opravdu pořádně vytěžuje engine prohlížeče, a to především operacemi v JavaScriptu a renderováním DHTML. (Pokud vás zajímá popis a výsledky vlastních testů, tak vše je o něco níže v dodatcích).

Z testu nejlépe vyšel prohlížeč Opera – na oficiálních stránkách tedy tvrdí oprávněně, že Opera je nejrychlejší browser na světě :-). Ostatní měly výsledky v průměru více méně podobně – někde je sice některý znatelně rychlejší/pomalejší než ostatní, ale celkově se to zhruba rovná.

Mozilla

Mozillu jsem testoval v aktuální verzi 1.7.3, a protože z ní určitým způsobem vychází prohlížeče Firefox a Netscape, mají pár společných užitečných funkcí.

Tou první je třeba blokování pop-up oken, dnes už nezbytný tabbed browsing a možnost definovat profily.

Proč je definování různých profilů zajímavé? Třeba když používáte internetové bankovnictví – aplikace banky může být napsaná v Javě a potřebuje např. přístup k certifikátu někde na disku. Bohužel, v současné době to je vyřešené tak, že nastavíte všem Java Appletům přístup na celý disk (pokud to neměníte při každém přístupu do banky), což je přinejmenším nebezpečné. Kdekoli na webu může být stránka s appletem, který si tuto skutečnost ověří, a třeba vám smaže všechna data (tedy ta, na která máte právo, ale to bývají zpravidla ta nejcennější, co v systému máte). Stejně tak si můžete definovat další profil, ve kterém budete blokovat popup okna, javascript, javu, omezovat reklamu a používat ho na určité (třeba rizikové) servery.

Kromě zmíněných funkcí umí prohlížeč Mozilla spoustu dalšího, proudové zpracování (pro rychlejší načítání stránek), obsahuje správce obrázků (můžete si nastavit, ze kterých serverů (ne)stahovat obrázky), správce oblíbených položek, jednoduchého správce stahovaných souborů, správce hesel aj.

Kromě toho, Mozilla je celý balík aplikací, takže mimo prohlížeče obsahuje např. emailového klienta, editor webových stránek nebo třeba také IRC klienta. Funkce Mozilly můžou být snadno rozšířeny pomocí pluginů, vzhled může být pozměněn pomocí skinů (což platí i pro následující prohlížeče).

Stažení české verze: Czilla.cz
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/3691

Firefox

Firefox je na rozdíl od Mozilly pouze webový prohlížeč, a protože z ní vychází, mají dost stejných nebo alespoň hodně podobných funkcí. To co jsem výše uváděl pro prohlížeč Mozilla platí i pro Firefox; navíc Firefox by měl být svižnější při prohlížení webu, má např. podporu pro přímé hledání aj.

Až Firefox dospěje do verze 1.0, stane se oficiálním prohlížečem Mozilla Foundation, takže je v něm skryta minimálně blízká budoucnost :-).

Pokud uvažujete o přechodu z Mozilly na Firefox, tak není nic snadnějšího, při instalaci se Firefox zeptá na umístění starého profilu, a tak nepřijdete o své oblíbené položky, většinu nastavení a dokonce ani o uchovaná hesla.

Stažení české verze: Czilla.cz
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/3256

Netscape

Netscape také vychází z prohlížeče Mozilla a je mu ve velké míře velice podobný, dokonce si (omylem) přivlastnil můj defaultní profil k Mozille. (Varování: měl jsem asi štěstí, protože se vám může klidne stát, že Netscape profil přepíše a vy o něj přijdete.)

Kromě změněného loga (které při načítání stránky krásně magicky září) bylo k balíku aplikací doplněno pár funkcí, např. klient pro instant messaging (IM) sítí ICQ a AIM (součást Netscape Toolbaru). Mimo byly částečně rozšiřeny funkce emailového klienta, HTML editoru atd.

Už při instalaci si všimnete základního rozdílu – na disk se stáhne jenom pár set kilobytový installer; v něm si zvolíte, které součásti balíku si chcete stáhnout a nainstalovat. Netscape Installer stáhne všechny potřebné moduly a pak je nainstaluje (pokud chcete Netscape instalovat na více počítačů, bude lepší uložit si celý asi 24 MB balík).

Stažení: netscape.com
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/85

Opera

A nakonec se dostáváme k tak trošku "jiné třídě". Prohlížeč Opera patří do skupiny komerční software, který lze ovšem používat i bez zaplacení (verze pro linux $35), ovšem s nutností strpět reklamní banner.

Jak už bylo řečeno v předchozích dílech, Opera je založena na vlastním enginu, a proto má také jiné funkce, kterých je opravdu mnoho (a přitom má instalační balík 3-4 MB). Kromě opravdu výborné rychlosti nabízí Opera prakticky vše co předcházející prohlížeče (tabbed browsing, blokování pop-up oken, ...), ale především i něco navíc: rychlé zakázání obrázku, gesta myší (ovládáte prohlížeč pomocí určitého pohybu kurzorem), odhad další stránky, maskování prohlížeče atd. atd. Vše je navíc velice snadno nastavitelné.

Pokud se vám jednoho dne Opera zalíbí (i navzdory tomu, že se jedná o closed-source SW), zřejmě už nebudete chtít měnit.

Stažení: opera.com
Bezpečnostní přehled: http://secunia.com/product/761

Odkazy, dodatky

• W3 (homepage)
• W3 (Wikipedia)
• Technická evangelizace
• IE loses market share as trend reverses
• Internet Explorer postupně ztrácí podíl na trhu
• Demonstrace síly kaskádových stylů
• BenchJS
• Zkušenosti lidí, kteří přešli z IE (anglicky)
• Přejděte na Firefox
• Secunia.com (homepage, mj. sbírka informací o bezpečnostních slabinách a grafy)
• Bezpečnost Mozilly a odvozených prohlížečů
• ... a trochu jiný pohled na bezpečnost Mozilly (anglicky)
• OPERA 7 – počeštění, tipy a zkušenosti

Syndrom document.all

Jak už bylo řečeno výše, document.all je vlastnost (nebo chyba? :o)) jen a pouze MS Internetu Exploreru, která vrací odkaz na všechny prvky objektu document. Samozřejmě existuje ekvivalent v DOM (Document Object Model), se kterým jde udělat to samé a kompatibilně, ovšem existují stránky, které document.all používají a asi nehodlají měnit.

Od verze 1.8 by Mozilla měla document.all do určité míry zvládat, ale kvůli zpětné kompatibilitě to bude dělat nedetekovatelně (tj. if(document.all) vrátí false).

Popis a výsledky testu BenchJS

Test se skládá ze sedmi sub-testů, které jsou spouštěny postupně, a při kterých se měří čas od zahájení po dokončení operace. Testuje se následující:

• počítání do 1 do 10 000 (po jedné) a současné zobrazování grafického průběhu a aktuálního čísla ve status baru
• otevření a následné zavření 8 oken (před spuštěním je proto záhodno povolit popup okna, pokud je váš prohlížeč blokuje)
• několikanásobná výměna 300 obrázků
• různé operace s úpravou textu
• otevření a různě vybarvení 2 000 tabulek
• složení textu v padesáti vrstvách
• počítání, na který den připadnou Vánoce v příštích 10 000 letech

Čísla, která jsem naměřil, jsou spíše pro srovnání, a tak k nim také přistupuji. Testování proběhlo na stroji s procesorem Intel P4 @ 2.4 GHz, 0.5 GB RAM a distribucí Debian stable "Woody" (s jádrem 2.6.8.1, KDE 3.1). Test jsem provedl 3x a z hodnot udělal aritmetický průměr.

(*)
Internet Explorer 6.0 je v testu pouze pro přibližné srovnání, běžel sice na stejném stroji, ale na Windows XP a především na jinak vytíženém systému; takže hodnoty jsou opravdu pouze orientační.