Datum a čas

Práce s datumem a časem zahrnuje operátory (+, -, *, /) a funkce. Podrobný a vyčerpávající popis funkcí je k dispozici v originální dokumentaci, v tomto díle budou zmíněny pouze ty nejzajímavější funkce včetně jejich použití.

Součet (+) je použitelný pro přičítání intervalů k datumu/času, nebo pro sečtení dvou datumů. Rozdíl (-) slouží podobně o odčítání intervalu buď od jednoho intervalu, nebo od datumu/času, a nebo dav datumy od sebe. Součinem (*) a podílem (/) lze zpracovávat jen intervaly. Operace musí dávat smysl, pak na ní operátory fungují, například 3.9.1974/2 = ?; 28.2.1948 + 17.11.1989 = ?, 22.11.1988 * 2= ?, ... to jsou příklady nesmyslných operací, vážený čtenář nechť se sám zamyslí, jak by tato zadání vypočítal. Samozřejmě i tyto nesmysly lze řešit cimrmanovským úkrokem stranou - převodem na unixový čas (pro neznalé je to počet sekund od půlnoci 1. ledna 1970) a zpracováním. K násobení čas*čas ještě poznámku, co by to asi bylo za jednotku, sekunda na druhou? Kategorií, kterou netřeba vysvětlovati jsou operátory pro porovnávání (<,>,=,<=,>=,<>).

Kromě oprátorů jsou k dispozici i funkce, z nichž zde budou ukázány alespoň ty nejzajímavější (tj. všechny), po tabulce s funkcemi bude uvedeno několik příkladů.

Příklady (nad tabulkami vytvořenými v 7. lekci tohoto seriálu):

PostgreSQL server umí v případě potřeby posouvat datum/čas dle potřeby aktuální časové zóny (jejich seznam je k nalezení zde) přidáním direktivy AT TIME ZONE 'xxx'. Zápis je například takovýto: SELECT NOW() AT TIME ZONE 'CCT';.

Síťové hodnoty

Pod ošklivým nadpisem se skrývají operátory a funkce pro práci s hodnotami síťových adres uložených v PostgreSQL tabulkách. Z operátorů jsou přítomny pouze operátory pro porovnávání, tedy žádný součet, součin, rozdíl, či podíl, ale pouze porovnávání hodnot <, >, =, <=, >=, k nimž přibyly 4 operátory s následujícím zápisem a významem:

• >> - Test, zda-li je IP adresa obsažena (neboli síť1 je nadsítí sítě2) (SELECT inet '127.0.0/24' >> inet '127.0.0.1';)
• >>= - Zda-li je IP adresa sítě2, nebo je-li to přímo ona
• << - Test zda-li je síť1 podsítí sítě2
• <<= - Test, je-li adresa ze sítě1 podardesou v síti2, případně je-li to přímo ona.

Pozor: porovnávají se pouze IP adresy, které nemusí vúbec souviset se skutečnou lokací počítačů, tzn. že dvě lokální sítě s adresací například 127.xxx.yyy.zzz mohou být za různými přesměrováními (proxynami) a přesto příslušnost počítače z jedné sítě může být vyhodnocena jako pravdivá v druhé síti. Oparátory >>, >>=, <<= a << nefungují na Mac adresy.

Funkcí pro práci se síťovými adresami v PgSQL serveru je malé množství, proto zde budou uvedeny všechny.

Práci s IP adresami lze potřebovat napříklat při tvorbě redakčního systému (ano, autor je webař a má webařské uvažování), aby bylo možné zakázat IP adresy (jsou-li pevné), z nichž přichází třeba flamer. Protože v tabulkách, které které byly zatím pro tento seriál připraveny a jsou ke stažení u 7 dílu síťová typy nebyly zavedeny, budou příklady bez jejich výběru z databáze:

Geometrické typy

V 5. díle seriálu byly představeny geometrické typy, které PostgreSQL server poskytuje. Spolu s nimi byly ukázány i některé funkce, které jsou použitelné při práci s těmito typy (jednalo se například o funkce popen(), isopen). Funkcí a operátorů je mnohem více, vzhledem k tomu, že by nebylo vhodné, aby v tomto místě byla dlouhá tabulka s jejich názvy, bude čtenář laskavě odkázán na originální dokumentaci, kde najde jejich výčet a zde bude uvedeno pouze několik příkladků použití. Funkce a operátory jsou rozřazeny do 3 skupin, operátory (nejrůznější způsoby porovnávání pozic objektů a případně jejich změny), funkce (testy otevřenosti a uzavřenosti, otevření a uzavření polygonů silou a získání rozměrů) a konverzní funkce (převody mezi jednotlivými geometrickými typy). Protože, podobně jako síťovéhodnoty, nejsou geometrické typy v příkladových tabulkách definovány, budou do příkladů zadávány přímo hodnoty a ne názvy sloupců. Jak již bylo předestřeno dříve, nejedná se o příliž často používané typy, proto je lze trochu "odbýt". Tedy pokud někdo ze ctěných čtenářů zná aplikace, které tyto typy používají, nechť na ně autora upozorní (autora napadlo jen uložení SVG entit).

Příklady:

Těch několik příkládků, které jsou zde uvedeny není vyčerpávajících, ale jak jsem napsal, geometrické typy se moc nepoužívají.

Závěr

Tento díl je trochu kratší a snad trochu jinak psaný, než minulé dva. V příštím díle bude probráno malinko složitější téma a to výběr dat pomocí regulerních výrazů, které jsou samy o sobě téma na seriálek.