Pro praktickou implementaci je casto volba pouzite funkce dost kriticka. Pouzit pro hashmapu v pameti neco draheho, jako jsou treba ty kryptograficke funkce (v par vyjimecnych pripadech se da uspesne pouzivat treba MD4, ktera je pomerne dost rychla), nebo koneckoncu i CRC32 je obvykle silne nevhodne, protoze vypocet te funkce bude mnohokrat pomalejsi nez vlastni pristup do te tabulky. Navic zminene CRC32 je navrzeno pro velmi konkretni pouziti a je tudiz nevhodne pro prakticky cokoli, kde clovek hleda "hashovaci funkci".

Stejnetak u vnitrniho vs. vnejsiho zretezeni jde o to, k cemu to clovek chce pouzivat. Vnitrni je obvykle proste rychlejsi, ovsem u vnejsiho lze daleko rychleji zjistit, ze hashmapa takovy klic vubec neobsahuje. Taktez lze vhodne silenou volbou mechanismu vnitrniho zretezeni "obejit" hashovaci funkci, ktera vraci nedostatecne "nahodny" vystup, viz implementace dict v CPythonu (coz je obecne doporucene cteni, protoze je tam obrovsky komentar o tom co je potreba jak navrhnout v zavislosti na cem).