ARCHIV

JavaFX - prostředí pro tvorbu RIA aplikací (2)

Pokračování seznámení se syntaxí skriptovacího jazyka JavaFX.

11.4.2011 11:00 | Radim Kolář | Články autora | přečteno 12278×

JavaFX

V minulém díle jsme se seznámili s proměnnými, konstantami, funkcemi a poli. Dnes se budeme s tímto zajímavým skriptovacím jazykem dále seznamovat a podíváme se blíže na datové typy.

Datové typy

JavaFX je staticky typovaný jazyk, což znamená že každá proměnná je určitého typu, který není možný po její deklaraci v průběhu programu měnit jako je tomu například v Pythonu a PHP, kde lze do proměnné přiřadit cokoliv.

Typů jsme se lehce dotkli minule, když jsme probírali proměnné a konstanty. Typy netřeba při definicích proměnných explicitně uvádět, což je výrazný rozdíl oproti jazykům Java a C. Překladač jazyka JavaFX je natolik inteligentní, že pozná podle prvního přiřazení do proměnné správný typ. Toto přiřazení nemusí být provedeno hned v deklaraci proměnné, zvládneme i tenhle případ:

var x;
x= 1.2;
x = "Tohle je chyba"; // očekáváno je floating číslo

Číselné typy

Pokud se jedná o číselné typy, které jazyk JavaFX poskytuje tak podle návrhářů jazyka bychom měli vystačit se dvěma - Number a Integer.

Number je datový typ s pohyblivou desetinou tečkou (floating point) a je mapován na typ Float v Javě, jak se můžeme přesvědčit z toho krátkého příkladu který vytiskne 1.1234568.

var x;
x = 1.12345678901234567890123456789;
println(x);

Dále z tohoto příkladu vidíme, že se v JavaFX používá desetiná tečka, nikoliv čárka, a floating point konstanty typu float (správně bychom měli používat Number) neukončujeme písmenem f jako v Javě.

Druhým číselným typem, který nám tvůrci jazyka doporučují používat je Integer, který je shodný se stejnojmenným typem v jazyce Java. Jedná se o 32 bitový celočíselný typ se znaménkem. Příkladů netřeba.

JavaFX ale umí i automaticky detekovat typ Long jak je vidět z následujícího příkladu.

var x;
x= 1234567891234567891;
println(x);

Pokud nadefinujeme proměnnou x jako Integer, překladač ohlásí chybu - hodnota je mimo povolený rozsah. Pokud se první přiřazené číslo vejde do typu Integer tak bude proměnná typu Integer a nikoliv Long. Sympaticky navržené - šetří nám to pamět.

var x;
x= 2000000000;
println(x*10);

Jak Integer tak Long přetýkají při aritmetických operacích stejně jako to dělají jejich Java ekvivalenty. Výše zmíněný program vytiskne -1474836480, což dokazuje že automaticky přiřazený typ Integer není při přetečení automaticky zkonvertován na typ Long jako to dělá programovací jazyk Python.

Typy z jazyka Java

V předchozím textu jsem ukázal automatický číselný typ, který se podle prvního přiřazení mění v Integer, Long, či Float (v JavaFX jako Number), JavaFX umí navíc používat i zbylé číselné typy z Javy: Byte, Short, Long, Float, Double, Tyto typy jsou v JavaFX zpřístupněné zejména pro použití při volání Java funkcí, normální JavaFX skriptař vystačí s automatickým typem.

Logický typ

JavaFX má i logický typ Boolean. Není na ním nic zajímavého až na to, že proměnná typu Boolean nemůže nabývat hodnoty null. Do této proměnné se přiřazují konstanty true a false, které je nutné psát malými písmeny.

Časový typ

Jelikož je JavaFX určená pro RIA aplikace a ty rádi a často animují tak byl do jazyka JavaFX zaveden typ Duration do kterého lze přiřadit délku časového úseku. Nejedná se o typ interval - odkdy do kdy, ale jedná se o délku času jak dlouho to trvalo. Zavedení časového typu je výborný nápad, který výrazně zjednodušuje časovou aritmetiku a zpřehledňuje a zkracuje výsledný program. Podporovány jsou tyto časové jednotky:

Časová jednotka	Zkratka
milisekunda	ms
sekunda	s
minuta	m
hodina	h

Interně se tento typ převádí na milisekundy a pak je uložen do proměnné typu Double. Přesnost je tedy pro běžné použití více než dostatečná.

Podporovány jsou i základní aritmetické operace. Tento časový typ můžeme sčítat či odčítat s jiným časovým typem a násobit nebo dělit ho číslem. Nemožnost násobení (5m * 2s) sice nepřekvapí, ale dělení by implementováno být mohlo (1h / 5m).

var z:Duration;
z = 5.1372143246712927413210101ms;
z += 3s;
println(z);

Vytiskne 3005.1372143246713ms. Výsledek je vždy tisknut v milisekundách.

Void typ

Void typ se používá k označení že funkce nevrací žádnou hodnotu. Nelze deklarovat proměnné či konstanty typu void.

function test4(a:Number):Void {
    println("Hodnota argumentu je {a}");
}

Void lze v deklaraci funkce vynechat. Pokud není definován výstupní typ tak a pokud funkce neobsahuje příkaz return tak je explicitně vracen Void.

function test4(a:Number) {
    println("Hodnota argumentu je {a}");
}

Pokud funkce obsahuje příkaz return tak se výstupní typ odvodí z podle stejných pravidel jaká se používají při odvozování typů při přiřazovacích příkazech. Toto je u staticky typovaného jazyka zajímavé. Z pohledu javafx kompilátoru se za neuvedené typy argumentů a návratových hodnot u kterých se nepodařilo automaticky najít typ implicitně dosazuje typ Object. Podívejme se na příklad:

function test5(a) {
    println("Hodnota argumentu je {a}");
    return a;
}

println(test5(1.23545454445454545452));
println(test5("Kamerun"));

// Výstup:
Hodnota argumentu je 1.2354546
1.2354546
Hodnota argumentu je Kamerun
Kamerun

Příklad funguje jen protože funkce println volá z předaného objektu metodu toString(). Následující více sofistikované žonglování s typy nám ale již fungovat nebude:

function test5(a) {
    println("Hodnota argumentu je {a}");
    return a;
}

var s:String;
s = test5("a"); // nelze přiřadit typ Object do typu String
s = test5("a").toString(); // toto je vpořádku

Typ funkce

Posledním typem je typ funkce. Jedná se o ekvivalent ukazatelů na funkce jak je známe z jazyka C. V Javě se používá pro dosažení stejného efektu Java reflection API. Pro programování animací se ukazatele na funkce velmi dobře hodí, protože umožňují flexibilněji programovat rozšíření stávající funkcionality bez použití tříd či rozhraní.

Při deklaraci proměnné typu funkce je nutné uvést typy argumentů a návratový typ. Pokud se typy argumentů neuvedou je předpokládáno že je funkce bez argumentů a pokud není uveden návratový typ tak se předpokládá Void.

Do proměnné typu funkce můžeme přiřadit nějakou již existující funkci a pak ji volat.

function test5(a) {
    println("Hodnota argumentu je {a}");
    return a;
}

var myfunc: function(:Object) :Object;

myfunc = test5;
myfunc("Zero");

Protože vše je v JavaFX výraz, tak můžeme provést i následující příklad. Všimněte si, že při definici funkce již nemusíme uvádět typy u argumentů, protože jsme je již uvedli při deklaraci.

var myfunc: function(:String) :Object;

myfunc = function(a) { return a;}
myfunc(1.2);

Hodnota null

A poslední věc na kterou se dnes podíváme je hodnota null. Tuto hodnotu můžeme však v JavaFX přiřadit jen do proměnných nenumerických typů. Tedy do String a hierarchie tříd s počátkem v třídě Object.

var n:Number;
var s:String;
var o:Object;

n = null; // chyba
s = null;
o = null;

Verze pro tisk