ARCHIV

CollegeLinux

Nedávno jsem narazil na jednu zajímavou distribuci, kterou bych Vám tímto rád představil.

29.7.2004 08:00 | Vladimír Jarý | Články autora | přečteno 16416×

CollegeLinux

CollegeLinux je alternativní distribuce vyvíjená pod vedením nadšence Davida Costy na koleji Roberta Kennedyho na univerzitě v Délemontu, Švýcarsko. Distribuce má oslovit především studenty informatiky na technicky zaměřených školách, obsahuje proto řadu překladačů a také nástrojů pro vývoj webových aplikací. Na stránkách projektu najdete kromě aktualit také diskuzní fórum, galerii screenshotů a v neposlední řadu užitečných návodů. Současná verze 2.5 s kódovým označením obi wan je postavená na Slackware 9.1 (jádro 2.4.23, architektura i486), přináší vlastní instalátor a konfigurační nástroje, které mají zpřístupnit používání a správu systému i méně zkušeným uživatelům.

Instalace

Po stažení a vypálení jednoho iso souboru (necelých 650Mb) můžete začít se samotnou instalací. Pokud máte v BIOSu počítače povolené bootování z CD, spustí se instalační proces automaticky po restartu. Instalace probíhá v textovém režimu, během prvního kroku si vyberete a vyzkoušíte rozložení klávesnice.
Pak již následuje rozdělení pevného disku. K tomu slouží utilita cfdisk. Budete potřebovat alespoň jeden oddíl se souborovým systémem ext3 a jeden typu linux swap. Pokud máte disk připraven, můžete tento krok vynechat a přejít na nastavení přípojných bodů. Na závěr ještě můžete nakonfigurovat zavaděč systému, College Linux používá LILO. Poté začne kopírování balíčků.
Uživatel nemá možnost výběru, instaluje se vše, což může být problém, pokud máte hodně malý disk (na root oddíl je potřeba téměř 3.0 GB). Ačkoliv vypadá vše jednoduše, jsou tu dvě věci, na které je třeba dávat pozor: neexistuje možnost návratu a instalační program nečeká při potvrzení volby na stisk Enteru!
Při prvním spouštění je uživatel vyzván k základnímu nastavení jako výběr časového pásma, výběr modelu a rozvržení klávesnice, zadání hesla pro superuživatele, přidání uživatelů, hesla pro mySQL server a webmin, výběr jména počítače a základní síťová konfigurace. Instalátor dále připraví zvukový server ALSA a grafický server XFree86. Po dokončení bez nutnosti restartu najedou x-ka a přihlašovací dialog KDM.

První dojmy

Za výchozí pracovní prostředí zvolili vývojáři KDE, konkrétně verzi 3.1.4 (distribuce byla vydána 23.12.2003), přítomno je několik odlehčených okenních manažerů, GNOME chybí. Ačkoliv je na přihlašovací nabídce výběr velké množství okenních manažerů, fungují jen některé (blackbox, xfce).

Po prvním startu KDE se kromě Kandalfových tipů zobrazil kGpg (grafický frontend ke gpg) a vyžadoval vytvoření nového osobního klíče. Použité téma napodobující MacOS se mi poměrně líbí.

V ovládacím centru KDE můžete kromě vzhledu nastavovat také zavaděč, x window, správce přihlášení KDM, zvukový server a také jádro. Bohužel, zdrojové kódy jádra nejsou součástí distribuce, čehož jsem si všiml při instalaci ovladačů grafické karty od NVidie. Musel jsem si trošku pohrát s konfigurací zvukové karty, abych se zbavil šumu a praskání. Dále jsem na doporučení autorů vypnul automount, který je stále ve fázi vývoje a tudíž činí neplechu :-O. Proto jsem také musel ručně upravil připojování windows oddílů, optických a disketových mechanik (soubor /etc/fstab). Většina fontů si se zobrazením češtiny poradí. Zatím se mi však pod KDE nepodařilo zprovoznit mrtvé klávesy, takže nejsem schopen v KDE aplikacích psát velká písmena s háčky. Na tento problém jsem ovšem narazil i v KDE pod jinou distribucí. Pak jsem se vrhl na nastavení sítě, což byl úkol na minutu, stačilo do KPPP (dialer pro KDE) nasypat inicializační příkazy modemu, telefonní číslo a připojit se. K většině výše zmíněných úkonů najdete na domácí stránce distribuce podrobné návodu (v angličtině). Systém lze (kromě manuální úpravy konfiguračních souborů) spravovat pomocí Webmina (přístupný na https://127.0.0.1:10000/), již zmíněného Ovládacího centra nebo s využitím jednoúčelových utilit (např. alsaconf).

Balíčkovací systém

Již v úvodu jsem zmínil, že CL vychází ze Slackwaru, je tedy kompatibilní s .tgz balíčky. Jakoimplicitní program pro správu balíčků zde slouží slapt-get (obdoba apt-getu z Debianu). Přidání a odebírání balíčků probíhá v okně Konqueroru, pouzeje potřeba před prvním použitím v souboru /etc/slapt-getrc vybrat mirrory a následně spustit příkaz slapt-get --update. Na Slapt-getu mi vadí, že vůbec netřídí balíčky, ani podle abecedy, ani podle kategorii. Během stahování se také nezobrazuje průběh dokončení. Mimo Slapt-getu můžete využít oblíbený swaret, pkgtool nebo Kpackage.

Vývojové nástroje

Distribuce obsahuje řadu nástrojů pro programování a tvorbu webových stránek. Již během instalace"serverový robot " automaticky nakonfiguruje http server (apache 1.3.29) pro práci s php (4.3.3) a mySQL databází (4.0.16). PHP obsahuje moduly pro práci se sessions, ftp, openssl, gd knihovnu a mnohé další. Opravdu, po změně document rootu už nebylo potřeba dále upravovat konfigurační soubory serveru ani php. V případě nejasností můžete nahlédnout do přiložené dokumentace serveru. Jako editor skriptů a webových stránek poslouží Quanta nebo třeba Kate, emacs chybí. V distribucí je přítomen překladač jazyka C/C++ (gcc, cc) a Fortranu (f77). Dále můžete skriptovat v Perlu nebo Pythonu. Vývoj usnadní phpMyAdmin, KDevelop, případně QT designer.

Ostatní aplikace

College Linux obsahuje řadu dalších programů pro každou příležitost, u většiny z nich jsem se zatím nesetkal se závažnějším problémem. Pokud nemůžete žít bez nejnovějších programů, pak Vám asi aktualizace dá chvilku práce. Půl roku od vydání je znát. Jako kancelářský balík poslouží Koffice, Open Office lze stáhnout slapt-getem. Z přehrávačů videa jsou zastoupeny mplayer i xine, audio přehraje xmms. Pokud máte sbírku nových filmů, asi si budete muset pořídit nejnovější kodeky. Prohlížeče internetu reprezentuje Mozilla, Konqueror, links a lynx (poslední dva jmenované pracují v konzoli). Nechybí ani poštovní klient (Kmail, pine), kecálek (Gaim), mnohé určitě potěší klient sítě Direct Connect (DCGUI-Qt). Z grafických editorů stojí za zmínku Gimp 1.2.5 a 3d modelovací program PovRay.

College Linux je velice zajímavá distribuce, po 14 dnech používání jsem s ní velice spokojený. Za největší nedostatek považuji některé chybějící balíčky, zejména zdrojové kody jádra a Open Office. Pokud se Vám podaří přenést se přes úvodní instalační fázi, získáte v College Linux stabilní a rychlý systém.

V současnosti se pracuje na nové verzi, ovšem vývojáře trápí nedostatek dobrovolníků. Pokud máte zájem pomoci, můžete o sobě dát vědět vyplněním informačního formuláře

Seznam nejdůležitějších balíčků

Jádro: 2.4.23
KDE: 3.1.4
Kancelářský balík: Koffice 1.2.1

Multimédia:

• alsa 1.0.0rc2
• Gimp 1.2.5
• MPlayer 1.0 PRE2
• XMMS 1.2.8

Síťové aplikace:

• DCGUI-Qt 0.2.20
• LinNeighborhood 0.6.5
• gaim 0.74
• mozilla 1.5
• samba 3.0.0

Vývoj:

• apache 1.3.29
• mySQL 4.0.16
• PHP 4.3.4
• gcc 3.2.3
• gtk+ 2.2.4
• QT 3.2.1
• perl 5.8.0
• Python 2.3.1

Podrobnější seznam balíčku si můžete prohlédnout na stránkách Distrowatch

Verze pro tisk