Motto: Každý velký systém má časem tendenci být nepřehledný.

Asi to znáte sami. Internet obsahuje spoustu míst, na něž byste se chtěli vrátit, souborový systém obsahuje desítky programů, které čas od času spouštíte a databáze obsahují kvanta dat v mnoha tabulkách. Ta věc má společné řešení - v prohlížeči máte záložky, na ploše zástupce a v databázi? V databázi jsou pohledy. Dnes bude řeč o pohledech v MySQL - co to je, jak to funguje a kdy něco takového použít.

Databáze rostou

Možná máte nějaký malý projekt používající databázi; snad na webu. Často se stává, že takový systém obsahuje relativně málo tabulek - třeba kolem deseti. Větší systémy však mají běžně několik desítek tabulek - a opravdu velké jich mají stovky a tisíce. Takže časem se bude každý, kdo s něčím tak velkým pracuje potýkat nejen s množstvím dat v tabulkách, ale i s počtem tabulek jako takových.

Řešením mohou být pohledy (anglicky views). Pohled je virtuální databázová struktura, která může obsahovat data z nula až více tabulek. Nebo chcete-li obdobnou definici, pak pohledy jsou "statické dotazy, s nimiž lze pracovat, jako by to byly tabulky". To znamená, že z nich lze především vybírat data (k čemuž slouží nejčastěji), a někdy do nich lze i data vkládat. Databázové systémy by se bez pohledů obešly - podobně, jako byste se na ploše obešli bez zástupců nebo v prohlížeči bez záložek. Ale práce s nimi může být mnohem pohodlnější.

Pohledy v MySQL

MySQL má pohledy jako další "trhák" pětkové řady - jsou k dispozici od verze 5.0 a je to velmi žádaná funkce databáze. Přestože jsem uvedl, že pohledy byly vynalezeny jako prostředek, jak se vyznat v tabulkách, mají ještě celou řadu výhod:

• Mohou sloužit jako jiné pojmenování tabulek
• Mohou z tabulky vybrat jen určité řádky (nebo sloupce)
• Pohledy mohou obsahovat výrazy (jako jsou vestavěné funkce MySQL nebo uživatelsky definované funkce).
• Mohou spojovat data z více tabulek
  
• A konečně, pohledy se mohou odkazovat na další pohledy

Jak se pohled vytváří? Velmi jednoduše, a sytaxe v tomto případě stojí za to, abyste se ji naučili zpaměti. Syntaxe je totiž de facto shodná se syntaxí příkazu SELECT s tím, že to celé je pojmenováno. Mějme tedy například tabulku:

s daty:

Nejjednodušší pohled, vytvořený "nad" touto tabulkou by potom mohl vypadat nějak takto:

Od tohoto okamžiku můžete pohled použít jako tabulku, ve smyslu:

Ovšem, jak jsme uvedli, lze vytvořit i pohled s funkcemi. Takže, následující ukázky jsou všechny v pořádku:

Vrátí průměrný věk (výsledek bude obsahovat vždy jen jeden řádek). Neboli pohled může obsahovat agregační funkci.

Vrátí pracovníky, kteří nemají v tabulce údaj o datu ukončení pracovního poměru a jsou zaměstnáni na dobu neurčitou (za předpokladu, že to tak chápeme, údaj zamestnando by taky mohl znamenat datum vyhazovu). Neboli pohled může obsahovat podmínku.

Vrátí prostě jen seřazený seznam jmen. Ukázka je zde proto, abyste si uvědomili, že dotaz nemusí vracet z tabulky všechny sloupce a že může obsahovat řazení. To v některých DBMS není tak samozřejmé a jinde to dokonce vůbec nejde. Uvádět daší příklady pohledů asi nebude příliš přínosné - jen dodejme, že pohledy mohou rovněž vracet data z více tabulek spojených pomocí LEFT JOIN nebo INNER JOIN.

Praxe

Všeho moc škodí. Pokud budete mít na ploše osmdesát zástupců, zřejmě ztratí svou původní funkci - rychle najít a spustit program. Stejně tak pokud budete mít v databázi příliš mnoho dotazů, nejspíš se mezi nimi ztratíte. Nezapomeťe, že když budete v aplikaci mít výběr z dotazu a ne z tabulky, tak si tím vytvoříte mnohem méně čitelný kód. Následující postřehy by Vám tedy mohly přijít vhod:

Používejte pohledy, pokud

• si tím subjektivně zjednodušíte práci
• se stejný dotaz opakuje
• vám to usnadní psaní vícenásobných spojení
• potřebujete mít v dotazu SELECT nějaké výrazy

Nepoužívejte pohledy, pokud

• se dotazy, které by byly v definici pohledů nebudou opakovat
• jich už máte v databázi spoustu a místo hledání existujícího si "pro jistotu" vytvoříte nový
• "vrstvíte" dotaz na dotaz a nejste schopni poznat, z jaké tabulky vlastně data pocházejí