V první části seriálu si představíme přímé a internetové bankovnictví a
aplikace jednotlivých bank včetně oficiálních nároků na software.
22.4.2004 10:00 | Ondřej Čečák | read 25681×
DISCUSSION
Co to je elektronické bankovnictví
Elektronické (přímé) bankovnictví je způsob komunikace mezi bankou a jejími
klienty. Klienti nemusí navštěvovat pobočku banky s každým příkazem, ale hodně
věcí si mohou vyřizovat v pohodlí domova nebo kanceláře pomocí moderních
komunikačních kanálů. Výhody ale nejsou pouze na straně klienta, banky také
obvykle elektronické bankovnictví vítají - pracovníky za přepážkou můžou
nahradit (většinou) automatické prvky databáze.
Mezi hlavní výhody přímého bankovnictví patří dostupnost a pohodlnost
(nemusíte chodit do banky; není nutné hledat bankomat nebo rovnou pobočku
banky např. kvůli zjištění zůstatku), rychlost (některé operace může banka
provést rychleji než při papírovém zadání a navíc nemusíte čekat, až pobočka
otevře) a cena (přímé bankovnictví je často několikanásobně levnější).
Jednou z nevýhod je možnost zneužití (pokud si to zaviníte sami svým nevhodným
chováním) nebo ztráta osobního kontaktu s pracovníky banky.
V tomto seriálu se budeme bavit o internetovém bankovnictví (komunikace s
bankou prostřednictvím internetu), ale pokud se vám internet banking moc
nezamlouvá, máte několik dalších možností, jak si zjednodušit život -
komunikovat s bankou díky mobilnímu telefonu (GSM banking, obvykle ovládáno
prostřednictví aplikace na SIM Toolkit umožňuje komunikaci s bankou
díky mobilnímu telefonu; WAP banking, varianta internet bankingu, s bankou se
komunikuje pomocí WAP) nebo pomocí obyčejného telefonu (phone banking,
jednoduše vytočíte speciální číslo s automatickým hlasovým systémem a živým
bankéřem).
Jak to funguje
Existují dva hlavní způsoby komunikace s bankou - přes tenkého klienta (např.
webový prohlížeč) nebo přes bankou dodanou aplikaci, kterou si klient
nainstaluje na svůj počítač a může ji případně využívat dalším programem např.
pro hromadné zadávání příkazů.
My se v našem testu zaměříme na první způsob - komunikace přes webový
prohlížeč. Banka má v tomto případě docela obtížnou situaci - není úplně
jednoduché přizpůsobit se velkému počtu počítačů s různým softwarem (různé
druhy a verze operačních systémů, webových prohlížečů, Java nebo dalších
pluginů apod.) a každá banka si to řeší po svém - některé podporují širokou
škálu prohlížečů a podobně (obvykle stačí, aby jejich aplikace byla
validní
podle standardu
HTML 4.x
a používala pro aktivní operace Javu, která je
multiplatformní), další přístup k aplikaci striktně omezují na konkrétní
prohlížeč nebo Java plugin.
Bezpečnost až na prvním místě
Rozhodně se mnou budete souhlasit, že bezpečnost bude to hlavní - jde přece o
bezpečnost vašich financí.
Celé spojení je šifrováno (pomocí SSL, Secure Sockets Layer), protože by bylo
nežádoucí, aby kdokoli mohl jednoduše odchytnout a případně nějak zneužít vaši
komunikaci s bankou. Velice důležité je ale vědět, že ten s kým šifrovaně
komunikujete, je opravdu bankovní aplikace. Proto se banka prokáže
certifikátem třetí strany (CA, Certifikační Autorita), které buď musíte věřit
nebo před importem ověřit pravost nějakým jiným komunikačním kanálem (např.
kontrola fingerprintu certifikátu pomocí telefonu).
Šifrování komunikace a ověření, že komunikujete s bankou ale samozřejmě
nestačí, protože banka musí vědět, s kým má tu čest. Možností autentizace je
několik - přihlásit se můžete uživatelským jménem a statickým heslem,
jednorázovým heslem, prostřednictvím kalkulátoru nebo certifikátu v souboru
nebo jinde (na disketě, čipové kartě či tokenu). I přihlášení pomocí
statického uživatelského jména a hesla stačí, ale musíte se patřičně chovat.
Pár doporučení:
- je-li vám osud vašich prostředků na účtě milý, nepřihlašujte se z nedůvěryhodných míst (internetové kavárny a podobně)
- opravdu důležité je ověřovat pravost SSL certifikátu
- samozřejmostí je dobré chování s heslem (nemělo by být úplně triviální nebo lehce uhodnutelné; pokud si ho musíte napsat, tak ho uchovávejte na bezpečném místě a dávejte si pozor při zadávání)
- před automatickým odklepnutím varovného okna prohlížeče přemýšlet a varování si přečíst
- samozřejmostí je, že váš počítač musí být dobře zabezpečen, protože pokud je váš počítač nedůvěryhodný, je veškeré šifrování a podepisování operací na nic
Bankovnictví v linuxu
A jak je to v linuxu? Hlavních překážek je hned několik a většina souvisí s
návrhem aplikace, kterou banka používá. Existuje několik internetových
bankovních aplikací, které fungují bez problémů a na druhé straně některé
nefungují vůbec.
Hlavní překážky
Microsoft Java Virtual Machine
Problém MS Javy je v tom, že se liší od Javy, kterou poskytuje SUN a hlavně,
Java od Microsoftu je k dispozici pouze pro operační systém Windows.
Microsoft chtěl původně skončit s podporou své implementace Javy v lednu, resp.
po dohodě se Sunem v září letošního roku. Tento měsíc se ale obě firmy dohodly
a to mimo jiné znamená, že Microsoft bude podporovat "svoji" Javu do
konce roku 2007 (nebude přidávat žádné nové vlastnosti, pouze bude opravovat
bezpečnostní chyby).
Internet Explorer
Další problém je s podporou prohlížečů, protože existují banky, které vyžadují
Internet Explorer (který přímo pod linuxem neběží). Tím, že nastavíte svému
prohlížeči, aby se tvářil stejně jako IE, si ale moc nepomůžete - stránka
nemusí splňovat normy HTML a nemusí se zobrazit korektně a funkčnost tam může
být výrazně omezena (navíc, tím že nepoužíváte podporovaný software přicházíte
o podporu ze strany banky).
Náš test
V příštích dílech si představíme postupně jednotlivé banky a jejich produkty s
důrazem na funkčnost v alternativních prohlížečích (Mozilla, Opera) a
operačních systémech (Linux). V závěrečném díle bude celkové shrnutí a tabulka
s popisem a hodnocením jednotlivých bankovních aplikací.
Následující tabulka pouze představuje jednotlivé banky, jejich internetové
aplikace a uváděné softwarové požadavky.
Jméno banky | Název internetové aplikace | Oficiální sw požadavky |
Citibank, a. s. |
Citibank Online |
OS MS Windows, MS IE 4.0 a vyšší nebo NN 4.0 a vyšší |
Česká spořitelna, a.s. |
SERVIS 24 Internetbanking |
OS MS Windows, MS Internet Explorer 5.0 a vyšší |
ČSOB |
ČSOB Internet banking 24 |
OS MS Windows, MS IE 5.5 (128 Bit šif.) a vyšší |
Dresdner Bank CZ a.s. |
Internet banking |
OS MS Windows, MS IE 6.0 a vyšší nebo NN 6.0 a vyšší, jakýsi .exe plugin |
eBanka, a.s. |
Internetové bankovnictví |
internetový (webový) prohlížeč |
GE Capital Bank, a.s |
Internet Banka, Internet Banka GEnius |
OS MS Windows (optimalizováno pro rozlišení 800x600), IE 5 a vyšší, MS Java 2752 a vyšší |
HVB Bank, a.s. |
Online Banking |
OS MS Windows, MS IE 4.0 a vyšší nebo NN 4.07-4.75 |
Interbanka, a.s. |
IBnet |
MS IE 5.5 (128 Bit šif.), MS nebo SUN Java |
Komerční banka, a.s |
Mojebanka, Expresní linka Plus |
OS MS Windows, MS IE 5.x a vyšší, MS Java |
Raiffeisenbank, a.s. |
Internetové bankovnictví |
podpora standard HTML 4.0, podpora Javy (pro aktivní operace) |
Volksbank CZ, a. s. |
Internetbanking |
32bit OS MS Windows, MS IE 5.5 nebo NN 6.0 a vyšší, nainstalovaný plugin Volksbanky |
Waldviertler Sparkasse von 1842 |
Internetbanking |
OS MS Windows, MS IE 5.0 a vyšší, Active X |
Živnostenská banka, a.s. |
NetBanka |
OS MS Windows, MS IE 5 a vyšší, MS Java verze 2752 nebo SUN Java 1.3 (doporučená), popřípadě alternativní prohlížeč s podporou standardu HTML 4.0, ale bez technické podpory |