Čurdystán, dříve Čurdistánská sovětská socialistická republika (ČSSR) byl ještě nedávno stát světové socialistické soustavy, kde všechny výrobní prostředky patřily státu. Stát a (jak už to chodí) neschopní státní úředníci spravovali vše od desíti k pěti, nikdo nepracoval, pole zarůstala lebedou a dobytek chcípal na červenku. Když se něco vyrobilo či vyprodukovalo. tak se to buď rozkradlo ještě než se to dostalo z fabriky, nebo to shnilo ve skladech. Navíc tajná policie musela hlídat, mlátit a občas zavírat ty, kteří si tento nehospodárný systém dovolili kritizovat. Jelikož byla údržba tohoto systému velmi náročná a nebylo už co žrát, sešlo se vedení ÚV Čurdystánu, špičky tajných služeb a vymysleli vskutku brilantní řešení. Rozhodlo, že se udělá změna systému. Tj. aspoň naoko, vyhlásí svobodu slova a projevu, kdo má pořád ty řvouny hlídat, ať si řvou. Tvorbu zákonů, soudy a četníky si nechá pod kontrolou, to samé státní úřady. Vyhlásí se aspoň naoko právo na soukromé vlastnictví, jež bude mít ten účel, že lidé si budou myslet, že pracují na sebe a na svém, ale právní systém bude tak složitý, že se v něm nevyznají ani právníci, systém daní, poplatků a desátků bude tak propracovaný, že prostě a jasně nebude úniku. Když se budeme chtít něčeho majetku zmocnit, tak se prostě a jednoduše vyhlásí exekuce, takový berňák si vždy něco najde, a když nenajde, tak si něco vymyslí, jen ať se postižený přes "našeho" soudce soudí, zaplatit musí ihned, jinak exekuce, náklady na exekuci, dražba za hubičku, náklady na dražbu a občane, tvůj majetek je opět náš. Vše křišťálově čisté a zákonné, co na tom, že ty zákony si "soudruzi" ušijou sobě a svým (sou)druhům na míru. A jak soudruzi řekli, tak udělali, běžní občané pracují jak barevní, protože si myslí, že dělají na sebe a na svém, ale ono to ve skutečnosti je zcela jinak.*

Jedinou výjímku z tohoto systému mají kočovné kmeny na jihu země. Nepracují, asi nikdy pracovat nebudou, oficiálně nemají žádny majetek a naopak mají horkou krev. A protože si na nich nemá co kdo vzít a nikdo nechce nic řešit, žijí z dávek, které už se z někoho kdo pracuje a něco má vyberou.

Jeden z mhona druhů vybíraných poplatků, respektive tvorbu zákonů k jeho vybírání, má na starosti Ministerstvo kultůry Čurdistánské republiky (dále jen MKČR). Systém je velmi propracovaný. Autorským právem jsou dle zákonů Čurdystánu chráněna veškerá "autorská díla" duševní tvorby autorů státem stanoveného a řízeného svazů autorů s latinským názvem Cosa Nostra. Členství v tomto svazu je ze zákona povinné, členem je i ten kdo není přihlášen, s tím rozdílem, že mu ze sebraného výpalného nejdou žádné dividendy. V současnosti se chrání hlavně díla literární, tj. psaná, díla hudební jsou na okraji zájmu, protože občanům Čurdystánu moc do zpěvu není.
(Kromě svazu Cosa Nostra existují i další měnší svazy autorů, např Dilina, jež vybírá od majitelů koz poplatek za dojení koz, jež má patentováno jako "výrobní postup" bačy Kuzněcova. Kvůli racionalizaci výběru poplatků a zmenšení byrokracie spojeném s jejich vybíráním se vybírá za kus, bez rozdílu pohlaví a věku, tj. i za kozly a malá kůzlata.

Autorským zákonem, který ministerstvo vypracovalo do posledního detailu, postihuje všechny hlavní možné způsoby jeho obcházení, jako např.

- jsou zpoplatněni všichni výrobci tužek, tímto i producenti dřeva a majitelé lesů, jelikož dřevo je k jejich výrobě třeba
- jsou zpoplatněni všichni prodejci a výrobci papíru (včetně toaletního), producenti celulózy. majitelé lesů jsou logicky zpoplatněni podruhé.
- kvůli méně vyspělým vysokohorským oblastem jsou zpoplatněni prodavači břidličných destiček a břidličné lomy
- jsou zpoplatněny školy, jejichž děti (v horských oblastech i některé dospělé) se učí číst (v horských oblastech bez větších úspěchů), jelikož touto svou činností umožňují následné páchání trestné činnosti "porušování autorského zákona"

Velmi rozšířením je používání počítačů a Internetu a to hlavně ve státní správě na hraní passians a chatování, znuďených zástupů státních úředníků, kteří nemají do čeho "píchnout". Tudíž je kladen i velký důraz na dodržování čurdistánských zákonů ochrany autorského práva výrobců software i v této oblasti. Ředitelem výpočetního oddělení je bývalý náměstek ministerstva zemědělství, jenž má z minulé funkce patřičné vědomosti a rozhled.

- (hlavně ve městech) jsou zpoplatněny veškeré nosiče dat (na vesnicích jsou zpoplatněni i nosiči těžkých nákladů), tj. děrné štítky, magnetické pásky, CD/DVD, HDD, pak se vybírá poplatek také ze všech zapisovaček, vypalovaček, kopírek atd. atd.

- je dbáno na dodržování autorských práv k software, tj. jednak musí být software řádně koupen, zaplacen a registrován, dále aby se zabránilo obcházení koncové smlouvy s uživatelem, jež je nad zákony Čurdystánu a kterou nikdo nikdy nečetl, je povinnost tuto smlouvu před instalací počítače 3x ručně opsat a tučně označené pasáže se naučit nazpaměť.
- dodržováním práv a výchovně preventivní činností v této oblasti se ve spoluprávci s MKČR zabývá BSE (Bill Spongiform Encephalopathy), která namátkově kontroluje uživatele software, v případě že najde pochybení počítač zničí a kancelář či byt kde se nachází pro výstrahu ostatním zapálí. BSE dále provozuje Hot Line (teplou linku), na které je možné "zatepla" a samozřejmě za odměnu naprášit někoho, kdo software nelegálně užívá. Však ono se vždy něco najde. Státní televize pak občas zveřejňuje v publicistickém pořadu "oči pro pláč" příběhy lidí, kteří opravdu hnusným způsobem software nelegálně užívali a kterým po odhalení BSE ve spolupráce s Policií Čurdistánské republiky (dále jen Policie ČR) opravdu nezbylo nic, tedy kromě očí pro pláč.

Velkým skandálem bylo v poslední době zjištění Rádia Jerevan, že MKČR nejen že užívá programy na které nemá licence (možná, že se to s tou svobodou slova a tisku trochu přehnalo), ale i vlastní operační systém, díky kterému ostatní programy mohou běžet. Dále se zjistilo, že nejsou ani zaplaceny některé počítače, na kterých operační systém a následně software běží. Jinak státní zaměstnanci mají samozřejmě udělenou výjímku co se týče přepisování smlouvy s koncovým uživatelem, aby nebyli zatěžováni prací, tak si ji nemusí ani tisknou a ani čist a logicky tím pádem si zvýrazněné části ani nemohou pamatovat, na což mají také samozřejmě ze zákona výjímku. Nalezlo se také několik nelegálně nainstalovaných RPG her, po jejichž úspěšném zdolání může hráč souložit s virtuálním oslem (což se naštěstí nikde nepitvalo). Po úniku informací do médií, bylo postupováno v souladu s Čurdystánským zákonem, viník úniku informace byl nalezen a po zásluze ztrestán, pětadvacet rákoskou na bosá chodidla. Spravedlivý ministr MKČR ihned kontaktoval výrobce nezcela bezchybného a zcela levného software, jehož software nelegálně jen několik let, pouze na několika stovkách počítačů používal, tomu slíbil, že i kdyby měl opět zvýšit nějaké ty poplatky, zaplatí za užívání software jak zpětně tak i do budoucna. BSE a Policii ČR slíbil nějaký ukázkový zásah (sídlo nějakých hnusných novin, však ono se něco najde) a občané věděli, že zákony Čurdystánu platí pro všechny a že si z nich nikdo nebude dělat prdel.

Ozvaly se i hlasy upozorňující na možnost použití stabilnějších, bezpečnějších a levnějších operačních systémů a programů (Linux, OpenOffice.org, Firefox) Bohužel bez patřičné odezvy, což ale v Čurdystánu nikoho nemůže překvapit.

Náš reportér Buran Chalmydov se v současnosti buď skrývá na neznámém místě vysoko v kavkazských horách, nebo jak plánovali tajné služby Čurdystánu, byl již unešen a je vězněn vysoko v horách, kde proti své vůli slouží k ukájení zvrácených sexuálních choutek pastevců či horalů, a nebo nebyl unešel skrývá se v horách a slouží k ukájení zvrácených choutek pastevců a horalů.