|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
Software (10844)
|
Perl (113) - Práce s archivyBudeme se věnovat práci s archivy, zejména pak rozbalování a zabalování. Zajímat nás budou nejrozšířenější formáty tar, zip a rar.
Podívejme na to, jak manipulovat s TAR, ZIP a RAR v Perlu. Budeme používat zejména modul Archive::Tar, jelikož tento typ archivu je v linuxovém světě asi nejrozšířenější. Archive::Tar je sice jako modul pomalý a občas náročný na paměť, ale díky implementaci pomocí perlu je snadno přenositelný. Vytvoření objektu pro manipulaci s archivyPro jakoukoliv manipulaci s archivy je třeba vždy vytvořit Tar objekt. To se dělá standardní cestou metodou new.
Je-li uvedeno jméno archivu jako parametr, pak se z něj provedením tohoto příkazu se do operační paměti načte seznam souborů. S těmito soubory tak můžeme dále pracovat. Pro vymazání seznamu souborů z paměti lze využít metodu clear a pro znovunačtení metody read. Přidávání se provádí metodou add_files a přejmenování pomocí rename. Kontrola obsahu archivuPomocí metody contains_file lze ověřit, zda archiv obsahuje zadaný soubor.
Chceme-li zkontrolovat celý obsah, pak oceníme spíše funkci list_files, která vrátí seznam názvů všech souborů. Pokud se nechceme obtěžovat s vytvářením objektů, lze pro získání seznamu souborů v archivu archiv.tar zadat také následující.
RozbalováníMetoda read slouží k načtení komprimovaného souboru do paměti. Jejími argumenty jsou jméno komprimovaného souboru a jako třetí parametr odkaz na hash s pevně určenou strukturou, který ovlivní, kolik a jaké soubory mají být z vybaleny z archivu. Návratová hodnota funkce read je pole obsahující názvy rozbalených souborů. Po volání read máme obsah k rozbalení načten v paměti. Samotné rozbalení provede jedna z metod extract nebo extract_file. Podívejme se na možné klíče hashe parametrů ve volání metody read.
Chceme-li rozbalit soubor priklad.tar, pak tedy dle výše uvedeného napíšeme následující kód.
Uvedeme-li parametr extract s pravdivou hodnotou, pak lze program zredukovat o poslední řádek.
Pro rozbalení pouze souborů s příponou html použijeme klíč filter.
Pro vybalení jednoho souboru zde máme metodu extract_file. Zde můžeme jako druhý parametr zadat, kam se má vybalený soubor přesunout. Pokud nám jde pouze o rozbalení běžného archivu, pak jistě oceníme metodu třídy extract_archive. Ta funguje následovně.
Důkladnější výběr rozbalovaných souborůSoubor rozbalený pomocí Archive::Tar se stává objektem typu Archive::Tar::File. To nám přináší zejména možnost filtrovat soubory podle dalších kritérií. Uveďme si některá kritéria v tabulce.
Pak lze provádět takové věci jako například rozbalení souborů, jejichž velikost nepřesahuje 1000 bajtů. To by se provedlo takto.
Taktéž lze rozbalovat podle obsahu souboru. Existuje metoda get_content, jež vrací obsah souboru. Pro rozbalení pouze těch souborů, které obsahují slovo linuxsoft provedeme následující příkaz.
Existují další zajímavé metody pro objekty typu Archive::Tar::File, o nichž se lze dočíst v dokumentaci. ZabalováníDo tvořeného archivu se vždy vloží soubory, které jsou aktuálně v paměti. Ovšem jak přidat další soubory? K tomu máme metodu add_files, které předáme seznam souborů. Přidání souboru tar.pl do našeho virtuálního seznamu tak provedeme následujícím voláním.
Archivy se zabalují metodou write. Musíme vždy uvést co zabalit a jak to zabalit. Prvním argumentem určujeme soubor, kam se archiv zapíše. Druhým je pro gzip úroveň komprese od 1 nebo 9 nebo pro bzip2 hodnota COMPRESS_BZIP. Pro vytvoření nového archivu ze souborů v paměti lze užít například následující příkaz.
Rychlejší cesta pro vytvoření archivu vede přes metodu třídy. Aniž bychom vytvářeli objekt, můžeme volat metodu create_archive. Té předáme požadovaný název výsledného archivu, typ komprese a seznam souborů, které chceme zabalit. Na ukázku přiložme tento příkaz.
Práce se ZIP archivyMyšlenka u práce se ZIP archivy je podobná jako u TAR archivů a proto se v rychlosti podívejme na základní operace. Opět je třeba na začátku načíst archiv, který budeme rozbalovat. To provedeme pomocí metody new.
Poznamenejme, že i zde je k dispozici metoda read, kterou lze přidávat nové soubory z archivů. Seznam souborů z archivu archiv.zip nyní máme k dispozici. Pro seznam jmen souborů z tohoto archivu stačí zavolat metodu memberNames.
Rozbalení proběhne po zavolání metody extractMember. Jako parametr uvedeme seznam souborů, které se mají rozbalit.
Se seznamem souborů můžeme volně manipulovat. Pro odstranění některého souboru použijeme metodu removeMember.
Naopak pro přidání souboru využijeme metodu addFile. Do nově tvořeného archivu lze nový soubor přidat pod změněným jménem.
Máme-li seznam souborů připraven, můžeme je zabalit.
Možností Archive::Zip je více. Pokročilejší záležitosti lze nalézt v dokumentaci. Práce s RAR archivyPro rozbalení RAR archivu lze použít následující sekvenci příkazů.
Další modulyExistuje univerzální modul Archive::Extract, který dokáže rozbalit soubory různých typů. Jeho použití je následující.
Naopak dalším modulem zaměřeným na vytváření archivů je Archive::Builder. Mimo uvedené existuje řada dalších modulů tvaru Archive::.
|
Search Software
Search Google
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |