|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
Software (10844)
|
Rozhovor s jednatelem společnosti PetaMem, s.r.o. Richardem JelínkemRozhovor s jednatelem společnosti PetaMem, s.r.o. Richardem Jelínkem o firmě PetaMem, s.r.o., jejích řešeních, nasazení Linuxu a Perlu.
V České republice působí PetaMem od roku 2002 - co vlastně děláte? Klíčové pole působnosti naší společnosti je vývoj software ke zpracování přirozeného jazyka a zejména jeho porozumění strojem. Stručně řečeno, jde o možnost přenechat značnou část komunikace počítačům. Krom toho nabízíme specifický vývoj software na zakázku. Jak si máme představit takové zpracování a porozumění přirozeného jazyka počítačem? Především je nutno uvést, že mluvíme o textové podobě přirozeného jazyka, nikoliv o té mluvené. Jedná se vlastně o takovou aplikovanou výpočetní lingvistiku. Například obdržíte email s obsahem "...të vegjël kishin krijuar itinerarin e parë të vrapimit të tyre të kotë -Veriana, - u përgjigj Brikena që andej." a rád byste věděl, co je to za jazyk. A nebo Vaše mezinárodní společnost obdrží každý den tisíce mailů a nechce se Vám zaměstnávat stádo studentů za účelem identifikace a kategorizace těchto mailů. Pak tuto činnost ponecháte počítači s naším software. Krom toho nabízíme řešení pro vysoce kvalitní strojový překlad, naše slovníky podporují kolem 500ti jazyků - ano, zhruba 25 tisíc kombinací, takže například havajsko-český či česko-tamilský slovník najdete u nás. Ale i ten havajsko-tamilský. ;-) V poslední době máme velký úspěch s jedním mnou původně nemilovaným projektem a to tzv. "Discourse Engine" - stroj diskurzu, dialogový program (zvaný též Chatbot). Kdo jsou vaši klienti a kolik takové řešení stojí? Naši klienti pocházejí především z oblastí "výzkum a školství", "mezinárodní korporace" a "vládní organizace/státní správa" a to po celém světě. Konkrétně se naším prvním klientem stala jedna významná japonská univerzita, naším druhým pak jedna americká překladatelská společnost z New Yorku. Ironie je, že PetaMem je skupina evropských společností, ale klienty z Evropy jsme získali až zhruba po pěti letech působení. Nyní ovšem mezi naše klienty patří například Evropská komise a Spolková republika Německo. Výše cen záleží na mnoha faktorech: Kde, pro koho a kolik. Tentýž software je pro "výzkum a školství" samozřejmě podstatně levnější než pro "mezinárodní korporaci". S ohledem na náklady na technickou podporu jsou například ceny pro asijské trhy o něco vyšší než v Evropě atd. V konkrétních číslech: můžete pořídit softwarovou licenci za 30 tis. korun jednorázově, ale i za tři a půl milionu korun měsíčně. Jaké používáte technologie? Linux, Perl a velké množství tranzistorů. ;-) Prosím podrobněji. Proč zrovna Perl? Jistě. Linux - konkrétně Gentoo Linux - používáme při vývoji, ale pak tu je celá armáda virtuálních mašin (které běží pod KVM) s různými operačními systémy jako testovací prostředí. Těch technologií je samozřejmě víc. Používáme Subversion jako tzv. "version control system", Emacs jako editor, Apache a Lighttpd jako webove servry, GeoIP load balancing atd. atd. K použití Perlu jako vývojový jazyk lze uvést, že se jedná o jazyk který byl vytvořen lingvistou a který je pro naše účely predestinovaný. Zpracování textu, morfologická analýza pomocí regulárních výrazů - to vše jsou věci, které Perl nabízí zcela přirozenou formou. Navíc jde o velmi expresivní jazyk, pomocí kterého zvládnete víc v kratším čase. Pokud jej tedy ovládáte - což je často problém... Ovládání Perlu je problém? Na té úrovni, kterou mám na mysli a která je třeba pro vývoj našich systémů - zcela určitě. Problém zpočívá v tom, že prakticky nenajdete lidi kteří ovládají perfektně Perl a mají zkušenosti s tvorbou velkých aplikací v týmu v tomto jazyce. Jistě - najdete dost lidí, co vytvořili krátký program v Perlu. Nebo velmi dlouhý - v jednom souboru. Zmínil jste se, že nabízíte vývoj software na zakázku. Jedná se spíš o takovou vedlejší aktivitu a souvisí to právě s tím vývojem v Perlu. Existuje mnoho velkých projektů které byly vytvořeny právě pomocí Perlu, ale firmy na jejich modernizaci či rozšíření nemají dostatek odborné kapacity (v Perlu). Je to taková škola: vybíráme jen ty nejslibnější, intenzivně zaškolíme, a pošleme po dobu 6ti až 12ti měsíců "na stáže". Pokud vše dobře dopadne, pustíme je na naše systémy. Jak bychom si měli představit pracovní podmínky ve společnosti PetaMem? Vezměte si běžnou mezinárodní firmu z oblasti IT, zmenšete ji tím, že vyházíte bublifuky co umí jen generovat excelové tabulky a podobné. Vybavíte vývojáře nadprůměrnou výpočetní technikou a umožníte jim pracovat třeba doma, takže i takové výše zmíněné "stáže" v zahraničí jsou pouze virtuální. Pak tomu nasadíte korunu v podobě jednatele, který se sám zabývá Linuxem a Perlem již více než patnáct let, a máte PetaMem. Děkuji za rozhovor.
Related article
Interview with Ladislav Bodnar - distrowatch.com Interview with João Batista Esteves - Dreamlinux interview: Bram Moolenaar Previous Show category (serial)
|
Search Software
Search Google
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |