|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Menu
Distributions (131)
Software (10844)
|
Arduino VII.V dnešním díle se podíváme, jak pracovat s EEPROM pamětí, kterou má každé Arduino zabudovanou v sobě.
Řešení úkolu
EEPROM paměťTuto paměť obsahují všechny typy Arduina, jen je u různých modelů v různých kapacitách. Je integrována přímo v procesorech. Ve verzích s čipem Atmega8 a Atmega168 je to 512 bytů. Atmega328 má 1kB a Atmega1280 a Atmega2560 mají 4 kB. EEPROM je typ paměti, který nepotřebuje k uchování informace elektrický proud, tudíž nám data zůstávají v paměti dokud je nepřepíšeme. Uživatelské programy se ukládají na Flash paměť. Tato paměť také nepotřebuje elektrický proud k uchování infomace. Posledním typem paměti v Arduinu je SRAM. Uchovávají se na ní proměnné programu a při odpojení napájení se tato paměť vymaže (děkuji uživateli František Bocek za doplnění). Dle stránek Arduina vydrží EEPROM paměť minimálně 100 000 zápisů, což se může zdát hodně, ale při špatném naprogramování a zacyklení programu může dojít k poškození poměrně rychle. Podle serveru Hackaday paměť vydrží 1 200 000 přepsání. Je možné, že se výdrž později vyrobených pamětí prodlužuje, nebo se může lišit kus od kusu (jsou to však pouze moje domněnky). Při práci s pamětí pracujeme s jednotlivýmy byty. Jeden byte má osum bitů, proto do něj můžeme vepsat hodnoty od 0 do 255. Byty, se kterýmy se ještě nepracovalo jsou nastaveny na hodnotu 255. EEPROM knihovnaArduino pro základní operace (čtení/psaní) s touto pamětí používá knihovnu EEPROM.h, která je součástí Arduino IDE. Knihovnu nemusíme kromě příkazu pro vložení (#include <EEPROM.h>) nijak inicializovat. Pro práci používáme dva příkazy, a to EEPROM.read a EEPROM.write. Jak se s těmito příkazy pracuje si nyní ukážeme. EEPROM.readV kódu se používá syntaxe: EEPROM.read(adresa);, kdy adresa je proměnná, nebo číslo s minimální hodnotou 0 a maximální hodnotou 511/1023/4095 (dle verze procesoru). Nejčastěší je zřejmě použití, kdy získanou hodnotu nastavujeme, jako hodnotu proměnné: hodnota = EEPROM.read(adresa);. Můžeme ji použít i jako parametr nějaké jiné funkce, například: Serial.println(EEPROM.read(adresa));. Ukažme si použití EEPROM.read na příkladu.
Pokud se vše povedlo bez komplikací, měl by vám Serial monitor vypisovat podobné zprávy, jako jsou na obrázku. EEPROM.writeZápis této funkce je obdobný, jako u předchozího příkladu, jen nám přibil navíc jeden parametr, kterým je hodnota. Syntaxe je tedy takováto: EEPROM.write(adresa, hodnota);, kdy pro parametr adresa platí stejná pravidla, jako u EEPROM.read. Jelikož pracujeme v rozsahu jednotlivých bytů, musí být hodnota mezi 0 a 255. V našem příkladě budeme stále dokola psát do bytů hodnoty od 0 do 255, dokud nebude kapacita paměti zcela zaplněna. Pro lepší kontrolu nad procesem zápisu si necháme posílat po sériové lince na jaký byte a jaká hodnota se právě zapisuje. Při bezproblémovém průběhu by se mělo zobrazit okno se stejnýmy zděleními, jako jsou na obrázku.
Pokud jste se divali na stránku Arduina do Examples, možná jste zde viděli příklad s názvem EEPROM clear. Toto ale není funkce. Je to pouze způsob, jak zformátovat paměť. Kód vypadá podobně, jako v tomto příkladu, jen je všude parametr hodnota nastaven na nulu. Úkol
|
Search Software
Search Google
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
©Pavel Kysilka - 2003-2024 | maillinuxsoft.cz | Design: www.megadesign.cz |