Protože první článek, který jsme o CDMA modemu a jeho připojení v Linuxu přinesli přinesl pouze informace o tom, že daný CDMA modem GPC-6420 v Linuxu opravdu funguje a návod na to, jak se v konsoli s tímto modemem připojit, tak tento následný doplňující článek by měl osvětlit některé další skutečnosti a parametry vztahující se k tomuto modemu.

Na úvod bych zde rád zmínil pár technických informací týkajících se tohoto modemu. Modem využívá technologie CDMA2000 1xEVDO a pracuje v kmitočtu CDMA 450MHz, pásmo třídy 5, blok H. Rozměry tohoto modemu jsou velice příznivé - 116,25 (šířka) x 47,3 (délka) x 21,6 (výška), což jej předurčuje k tomu, že jej lze pohodlně použít i na cestách nehledě k tomu, že hmotnost celého modemu (tedy bez nabíječky) nepřesahuje 100 gramů, což je jistě lichotivé.

Modem ke své komunikaci využívá bezdrátový přenos dat rychlostí až 2,44Mbps pro příjem dat a rychlost 153,6Kbps pro odesílání dat. O těchto přenosových rychlostech si povíme ještě něco více v dalším textu, protože přenosová rychlost je přece jenom jedním z hlavních kritérií podle kterých můžeme tento modem hodnotit a tedy je jistě ne nepodstatným kritériem.

Nemohu nezmínit, že modem lze připojit k počítači pomocí rozhraní USB 2.0 a také skutečnost, že ke svému provozu používá vyměnitelnou, dobíjecí lithium-polymerovou baterii (CGA-7/104E), která by měla podle dokumentace vydržet 2 hodiny při přenosu dat a 4 dny v pohotovostním režimu. Doba nabíjení baterie je udávána 4 hodiny.

Následující obrázek by měl ještě více demonstrovat velikost modemu a pro větší názornost jsme vedle tohoto modemu přiložili mobilní telefon Nokia 3310 (neměli jsme po ruce krabičku zápalek a protože mnozí ani nevědí jak taková krabička zápalek vypadá, zvolili jsme pro porovnání raději mobilní telefon).

Případné zájemce, kteří si dané zařízení půjdou koupit bych chtěl upozornit na to, že krabice s modemem je podstatně vetší jak je vidět z následujícího obrázku.

Obsahuje totiž externí anténu, která je poměrně dlouhá a jíž byla přizpůsobena velikost krabice. Jinak tato krabice prakticky zeje prázdnotou. Obsahuje pouze modem, baterii do modemu, externí anténu a magnetický stojánek pro tuto anténu, USB kabel + USB prodlužovací kabel a kabel pro připojení externí antény + krátkou redukci k tomuto kabelu. Nechybí samozřejmě ani CD s ovladači pro Windows a návod k použití.

Návod na použití popisuje na devíti stránkách (z celkových 32) jak nainstalovat ovladač pro modem do Windows. Pět následujících stránek je věnováno aplikaci GT Dialer X (opět funkční pouze ve Windows, ale pro uživatele Linuxu stejně zcela zbytečnou - připojení se nastaví snadno pomocí pár skriptů a s využitím programu pppd se spojení realizuje). Buďte rádi, že jste v Linuxu - ve všech novějších verzích distribucí Linuxu vám totiž bude stačit, když zvládnete připojit USB kabel do správné zdířky na modemu (nebojte se hodně zatlačit) a na druhé straně trefit zdířku pro USB v počítači. Pokud se vám toto povede a máte modem zapnutý, zadejte příkaz dmesg a měli byste vidět něco podobného tomuto výpisu:

usb 1-1: new full speed USB device using address 23
cdc_acm 1-1:1.0: ttyACM0: USB ACM device

Pokud ve vašem systému neexistuje v adresáři /dev (případně v podadresáři /dev/usb - tedy konkrétně například /dev/usb/acm/0) výše vypsané zařízení, tak jej vytvořte tímto příkazem:

mknod /dev/ttyACM0 c 166 0

nebo případně příkazem MAKEDEV, který je v některých distribucích obsažen v adresáři /dev.

Při použití příkazu lsusb by se měl modem identitikovat takto:

Bus 001 Device 023: ID 05c6:3196 Qualcomm, Inc. CDMA Wireless Modem

Vytáčecí skripty jsme pro některé nedočkavce uvedli již v předchozím článku o CDMA, který naleznete zde a proto se jimi zde již zabývat nebudu, neboť jsou funkční a tedy plně postačující.

Jen bych zde doplnil, že soubor chap-secrets by měl v prvním sloupci obsahovat uživatelské jméno, které je ve tvaru cislo_od_eurotelu@etcz. Toto číslo dostanete v prodejně a heslo naleznete v zapečetěné obálce.

Pojďme se nyní ještě vrátit k samotnému modemu a jeho funkcím. Modem má pouze tři ovládací tlačítka, jedno tlačítko pro zapínání/vypínání, malý LCD displej a jednu LED diodu signalizující připojení k síti.

Na displeji se po zapnutí zobrazuje aktuální datum a čas, stav nabití baterie, úroveň (síla) signálu a úroveň hlasitosti vyzvánění při vytáčení.

Při připojování k Internetu a po úspěšném připojení je datum a čas nahrazen obrázkem znázorňujícím připojení. Bohužel obrázek počítače v levém horním rohu znázorňující úspěšné připojení k počítači (přes USB kabel) k aplikaci GT Dialer X uživatelé Linuxu asi nikdy neuvidí, ale nemusí je to mrzet - aspoň jim to šetří baterku :-)

Na modemu lze nastavit pomocí již zmiňovaných třech tlačítek tyto parametry:

• podsvícení displeje
• kontrast displeje
• datum
• čas
• úroveň hlasitosti tónů tlačítek
• jazyk (anglický/český)
• zvuky modemu (vypnuto-zapnuto)

Připojení k síti, ověření jména a hesla a získání IP adresy + IP adres DNS serverů je velice rychlou záležitostí. Pozor, připojení je velice závislé na signálu modemu a zpočátku jsme ještě s ne zcela nabitou baterií nebyli schopni pořádně chytnout signál a tak jsme běhali po místnosti a vystrkovali modem kde se dalo. Zkoušeli jsme i externí anténu, která se nám tedy vůbec neosvědčila a má horší signál než malá interní anténka na modemu. Po dobití baterie na určitou úroveň byl příjem signálu o mnoho lepší a v současné době máme plný stav signálu, který nekolísá. Při kolísavém signálu dochází občas i k dost velké ztrátovosti packetů a připojení k síti se stává nepoužitelným. Toto by měla i dle návodu řešit externí anténa, která by měla především pomoci v oblastech se špatným signálem, ale jak jsem již naznačil výše - u nás externí anténa nefunguje prakticky vůbec a prohlásili jsme ji za vadný kus.

Modem si dost dobře dokáži představit v domácnostech, kde jistě najde své uplatnění, ale již méně si jej dovedu představit v malých firmách jako náhradu ISDN či ADSL. Na vzdálené administrování pomocí ssh protokolu můžete také zapomenout, protože tato síť má poměrně dlouhý ping a občasné i několika vteřinové výpadky, které rozhodně nejsou příznivé pro protokoly tohoto typu a práce v reálném čase (s využitím těchto protokolů) tedy bude vyžadovat hodně trpělivosti z vaší strany. Následující obrázky ukazují ping při plném signálu.

Protože je v síti zatím stále poměrně málo uživatelů tohoto zařízení, je rychlost stahování obvykle stabilně kolem 30KB/s, což se ale časem jistě změní a tato rychlost se bude s přibývajícím počtem uživatelů rapidně snižovat a jistě bude docházet i k úplným výpadkům sítě. Bohužel Eurotel o tomto trendu asi moc dobře ví a proto se tedy již dopředu jistí: přenosová rychlost na této síti NENÍ nijak garantovaná, není zde ani garantovaná nějaká minimální hranice přenosové rychlosti a to znamená pouze jediné. Pokud se nebudete v budoucnu moci připojit nebo bude přenosová rychlost opravdu rapidně malá a tedy znemožňující jakoukoliv práci na síti NEMÁTE možnost si jít někomu na tento stav stěžovat - s tímto stavem souhlasíte - možná nevědomky - při podpisu smlouvy.

V diskuzi pod článkem případně ještě doplníme v průběhu pár dní další údaje, které vyplynou z podrobnějšího testování - třeba výdrž připojení modemu, který běží pouze na baterie včetně konektivity takovéhoto připojení.